Reklama
Banner

Helena Třeštíková právě dokončila nový celovečerní dokument Strnadovi, příběh páru z Manželských etud míří v lednu do kin

Email Tisk


trestikova film 200V roce 1980 byla režisérka Helena Třeštíková oslovena Krátkým filmem ke sledování několika manželských párů od momentu jejich svatby po dobu šesti let. V roce 1986 byl dokončen první díl projektu Manželské etudy, který je základem jejího nového celovečerního dokumentu Strnadovi, jenž vstoupí do kin 19. ledna 2017. Tématem tehdejšího projektu mělo být zkoumání příčin časté rozvodovosti mladých párů. Hlavní hrdinové nového celovečerního snímku Strnadovi, rodiče pěti dětí a majitelé obchodu s nábytkem, spolu však vydrželi nejen do předchozího pokračovaní Manželské etudy po 20 letech, ale i dalších deset let, které z větší části Třeštíková opět poctivě zaznamenala na kameru. Nyní celý, nově sestříhaný příběh Strnadových zahrnující 35 let jejich života nabídne divákům jako celovečerní film pod názvem Strnadovi. Trailer: https://youtu.be/yr1tlvLnaAg

Režisérka Helena Třeštíková se svou časosběrnou metodou zaujala i ve světě, což potvrdila i Evropská filmová akademie, která v roce 2008 ocenila její časosběrný snímek René jako nejlepší evropský dokument roku. Když se režisérka v letech 1999 až 2005 ke svým hrdinům s kamerou vrátila a vznikly Manželské etudy po 20 letech, Česká televize je odvysílala za velkého diváckého zájmu. Už tehdy bylo Třeštíkové jasné, že by chtěla v natáčení s manželskými páry pokračovat. Režisérka v té době již spolupracovala s producenty Kateřinou Černou a Pavlem Strnadem z Negativu, kteří do kin postupně uvedli její filmy Marcela, René, Katka, Soukromý vesmír a naposledy snímek Mallory a společně se tak pustili i do třetího pokračování šestidílného cyklu Manželských etud. Paralelně s natáčením manželských párů, které stále ještě pokračuje, vznikl i zmiňovaný celovečerní dokument o životě Ivany a Václava Strnadových.

Vybrat pro filmový tvar právě Strnadovy byla naše společná volba s producenty. Zdálo se nám, že v příběhu této rodiny se zrcadlí několik důležitých témat. Kromě manželských vztahů jsou to vztahy s dětmi, víra ve vlastní schopnosti a odhodlání vzít život do vlastních rukou a podnikat. A také nás zaujala jejich jedinečná schopnost to vše otevřeně a upřímně reflektovat,“ říká režisérka Helena Třeštíková. Strnadovy si hodně diváků pamatuje už z televizních filmů, možná i proto, že v Čechách není obvyklé mít pět dětí, a také díky tomu, že se hned po změně režimu v roce 1989 vrhli do podnikání a v centru Prahy si otevřeli prodejnu s nábytkem. Ne všechny děti manželů Strnadových však byly ochotné s filmaři spolupracovat, a dokonce i samotní protagonisté se v průběhu natáčení rozhodli spolupráci ukončit. „U Strnadů byla velká krize po zrušené svatbě dcery a dramatickém konfliktu rodičů. Ivana mi tehdy zavolala, že s natáčením končí. Václav naopak pokračovat chtěl. Asi půldruhého roku jsme se neviděli, emoce se uklidnily, zavolala jsem jim a s dalším natáčením souhlasili. Bylo to krásné opětovné setkání a měla jsem velkou radost, že k sobě zase našli cestu. A že ji našli i k nám,“ dodává Třeštíková.

Třetí etapa natáčení Manželských etud probíhá od roku 2009 a skončí po dlouhých osmi letech až v roce 2017. Filmaři tak v současné době točí se všemi protagonisty včetně Strnadových, výjimkou je pouze jedna z žen, která natáčení odmítla. Její muž a syn však v natáčení pokračují. Všechny díly by měly být po dokončení uvedeny v České televizi.

Nový celovečerní dokument Strnadovi vznikl v koprodukci společnosti Negativ a České televize, do kin jej uvede společnost Aerofilms. „Úroveň současných váhání a vztahových nejistot je při srovnání s protagonisty filmu Strnadovi a jejich ráznými řezy životem místy šokující. Proto je tento film mimořádnou inspirací pro všechny, kteří by chtěli milovat, ale bojí se zranění. Film Strnadovi je manuálem, jak neprováhat život a žít ho naplno, i když to někdy nepasuje. Za mě dokument roku,“ říká Jiří Šebesta z distribuční společnosti Aerofilms.

SYNOPSE
Během 35 let společného soužití jednoho páru se odehraje mnohé: od chvil absolutního porozumění až po dramatické propady. Po většinu času však partneři řeší všem dobře známé běžné starosti a radosti spojené s výchovou dětí, chodem domácnosti nebo třeba podnikáním. A přesně takový život žijí i majitelé prodejny s nábytkem Ivana a Václav Strnadovi, které režisérka Helena Třeštíková v rámci projektu Manželské etudy sleduje se svou kamerou už od roku 1980. Její nový celovečerní dokumentární film o Strnadových na televizní filmy tohoto cyklu navazuje, především ale ukazuje další překvapivé zvraty, které život manželů a jejich dětí přinesl.


ROZHOVOR S REŽISÉRKOU HELENOU TŔEŠTÍKOVOU

V roce 1980 jste začala natáčet časosběrnou metodou vždy prvních šest let společného života několika novomanželských párů. Proč zrovna toto téma, co bylo impulsem?
V roce 1980 jsme byla zaměstnána jako režisérka v Krátkém filmu a byla jsem oslovena dramaturgií, zda bych měla zájem pustit se do experimentálního časosběrného projektu sledování několika mladých manželských párů od momentu jejich svatby po dobu šesti let. Ihned jsem s nadšením souhlasila, protože jsem se už předtím pokoušela o jiný časosběrný projekt, film Zázrak z roku 1975, z nějž později vznikl Soukromý vesmír.
Nový projekt měl za úkol zjistit, co mladá manželství ovlivňuje, protože v té době byla považována za velký problém častá rozvodovost mladých párů.
Našich šest párů jsme našli na matrice, kam si přišli zadat termín svatby – bylo to vlastně zcela náhodné setkání, nebyli nijak speciálně vybíráni.

Po delší době jste se pak k párům vrátila a natočila jejich pokračování – po 20 letech, u Strnadových nyní dokonce po 35 letech. Byla jedním z hlavních důvodů změna politické situace a s ní související změna životního stylu? Zajímalo vás, jaký vliv mohou tyto okolnosti na manželství mít?
První díl projektu Manželské etudy byl ukončen v roce 1986 a odvysílán s celkem velkým ohlasem v Československé televizi. Já jsem se pak věnovala dalším časosběrným projektům, protože mě ta metoda velice zaujala a měla jsem pocit, že jsem se v ní našla. Po čase mě napadlo, že by bylo zajímavé vrátit se znovu k našim párům a sledovat jejich další osudy. Což se po dlouhém domlouvání v televizi podařilo až v roce 1999. Samozřejmě, že jedním z témat bylo i to, jak se jim žije po změně režimu.
Mezi lety 1999 až 2005 jsme tedy točili další pokračování Manželské etudy po 20 letech, které bylo v České televizi odvysíláno v roce 2006. Bylo mi jasné, že bych chtěla naše páry sledovat i nadále.
Důležitou okolností bylo to, že v té době o projekt projevila zájem producentská společnost Negativ a společně jsme se pustili do přípravy natáčení dalšího, tedy už třetího pokračování šestidílného cyklu.
Začali jsme v roce 2009 a termín dokončení byl stanoven na rok 2017. Zároveň jsme se dohodli, že jeden z dílů zkusíme sestříhat do kompaktního tvaru a vytvoříme film pro kina. Volba padla na manželský pár Ivany a Václava Strnadových.

Proč právě oni, co vás na jejich příběhu zaujalo natolik, že jej s producenty posíláte do kin?
Vybrat pro filmový tvar právě Strnadovi byla naše společná volba s producenty. Zdálo se nám, že v příběhu této rodiny se zrcadlí několik důležitých témat. Kromě manželských vztahů jsou to vztahy s dětmi, víra ve vlastní schopnosti a odhodlání vzít život do vlastních rukou a podnikat. A také nás zaujala jejich jedinečná schopnost to vše otevřeně a upřímně reflektovat.

Byl pro vás jako dokumentaristku zajímavý i fakt, že měli Strnadovi pět dětí? Co podle vás život s tolika dětmi v této době přináší?
Mít pět dětí není u nás moc obvyklé. A zvlášť v manželství vysokoškoláků. Ivana i Václav jsou maximalisté ve všem – to je povznáší i sráží. Pro dokument je to samozřejmě velmi zajímavé téma. Ovšem ne všichni potomci manželů Strnadových byli ochotni s námi spolupracovat. Někdy to byl trochu boj.

Souhlasili všichni protagonisté po letech s natáčením?
V této třetí etapě (2009–2017) natáčíme se všemi našimi protagonisty s výjimkou jedné ženy, která odmítla, ale její muž a syn s natáčením souhlasili. Všechny díly by měly být uvedeny v České televizi. První a druhá část ve své původní podobě a následně pak bude zařazena aktuální část třetí.

Jak by se dal popsat vztah s protagonisty vašich filmů? Jste přítelkyně, pozorovatelka? Zatahují vás aktéři do dění?
S mými hrdiny se znám opravdu dlouhou dobu a už bych řekla, že se stali součástí mého života – a já pravděpodobně zase součástí života jejich. Je to intenzivnější, než bývají obvyklé vztahy režisérů dokumentů s jejich protagonisty, protože to je jištěno tím dlouhým časem.

Vyplývají během natáčení i nějaká tabu či tajemství, která nesmíte nebo nemůžete divákovi sdělit?
Jistě se nedozvím vše. Něco můžu tušit a své hypotézy si nechávám pro sebe. Naši protagonisté film před dokončením schvalují, a kdyby se jim něco zdálo příliš intimní, tak to nezveřejníme.

Jaké bylo natáčení se Strnadovými? Chtěli někdy natáčení přerušit? A pokud má dojít k přerušení, co v takových okamžicích režisér dělá?
U Strnadů byla velká krize po zrušené svatbě dcery a dramatickém konfliktu rodičů. Ivana mi tehdy zavolala, že s natáčením končí. Václav naopak pokračovat chtěl. Asi půldruhého roku jsme se neviděli, emoce se uklidnily, zavolala jsem jim a s dalším natáčením souhlasili. Bylo to krásné opětovné setkání a měla jsem velkou radost, že k sobě zase našli cestu. A že ji našli i k nám.

Můžete přiblížit, jak si vybíráte situace, které budete točit? Sdělovali vám Strnadovi například průběžně, co v jejich životě probíhá, na základě čehož se vy pak rozhodnete, zda to pro vás bude filmově zajímavé? Jak toto probíhá?
Naše setkávání nemá nějaký pevný organizační rámec – někdy zavolají oni, někdy já. Před každým natáčecím dnem se dost pečlivě připravuju, dívám se na už natočený materiál, takže mám připravenou jakousi osnovu. Ta je ale často zcela rozbita aktuálním děním, kdy se věci vyvíjejí jinak, než jsem si představovala.

Vaše manželství s Michaelem Třeštíkem trvá již více než čtyřicet let. V současné době se přitom vztahy a manželství často rozpadají, jako by nebyla vůle najít konsensus, proč jít dál, proč na vztahu pracovat. Myslíte, že tomu tak bylo vždy, nebo je to nějaký znak doby?
V roce 1980 vznikl projekt Manželské etudy jako reakce na tehdejší pocit, že mnoho mladých manželství se v krátké době po svatbě rozvádí a že to je vážný celospolečenský problém. Tedy pocit, že manželství jsou nestabilní, není jen projevem dnešní doby. Jestli bych viděla nějaký rozdíl, tak ten, že dnes mladí lidé méně vstupují do manželství a častěji spolu žijí jako volní partneři. S dětmi začínají později. Mnoho párů spolu dříve zůstávalo jen kvůli bytu, což dnes není takový problém, protože bydlení je daleko dostupnější.

Jaký je podle vás klíč ke šťastnému manželství, pokud tedy nějaký existuje? A čeho vy si na svém muži vážíte a proč myslíte, že vám to i po tak dlouhé době klape?
U nás bylo velké štěstí, že jsme vyšli z podobného rodinného modelu: pracovně aktivní žena a muž, který to nejen toleruje, ale i si toho cení. To nám jistě pomohlo v našem „dvoukariérovém“ manželství. A asi jsme měli štěstí, že jsme četli stejné knihy, chodili na stejné filmy a smáli se stejným vtipům.

trestikova film

 


INFORMACE O FILMU

ČR 2017 | 102 minut | česká verze | přístupný | DCP, MP4 | 1:1,85 | Dolby Digital 5.1 | premiéra: 19. ledna 2017 | konec monopolu: 31. prosince 2019
scénář a režie Helena Třeštíková
střih Jakub Hejna
zvuk Richard Müller
kamera David Cysař, Vlastimil Hamerník
producenti Negativ – Kateřina Černá, Pavel Strnad
koproducenti Česká televize



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Hledat

Mimísek 19

Partneři

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Skvostný a magický Kouzelný kočičí tarot

Tarot 200Pokud jste někdy přemýšleli, co se skrývá za těma zvláštně vševědoucíma a nad věcí se dívajícíma kočičíma očima, pak je zrovna tato karetní sada a kniha možnou a velmi pravděpodobnou odpovědí. Já si dokonce myslím, že Lunaea Weatherstonová to dokon...

Divadlo

Zkrocení zlé ženy rozzářil neplánovaný ohňostroj

zkroceni zle zenyNa brněnském nádvoří hradu Špilberk se letos uskutečnil již třináctý ročník Letních shakespearovských slavností. Čtvrtou červencovou sobotu se hrálo představení Zkrocení zlé ženy, nejúspěšně...

Film

Film Občan K. aneb Co se do výstavy nevešlo?

obcan k ztohovenDo kin právě míří film ukazující pozadí unikátního projektu Občan K. Projekt, který přibližně před dvěma lety vzbudil pozornost mnoha lidí, včetně policejních složek, nenásilnou i když trochu kontroverzní metodou připomíná,...