Banner

Helena Třeštíková právě dokončila nový celovečerní dokument Strnadovi, příběh páru z Manželských etud míří v lednu do kin

Email Tisk


trestikova film 200V roce 1980 byla režisérka Helena Třeštíková oslovena Krátkým filmem ke sledování několika manželských párů od momentu jejich svatby po dobu šesti let. V roce 1986 byl dokončen první díl projektu Manželské etudy, který je základem jejího nového celovečerního dokumentu Strnadovi, jenž vstoupí do kin 19. ledna 2017. Tématem tehdejšího projektu mělo být zkoumání příčin časté rozvodovosti mladých párů. Hlavní hrdinové nového celovečerního snímku Strnadovi, rodiče pěti dětí a majitelé obchodu s nábytkem, spolu však vydrželi nejen do předchozího pokračovaní Manželské etudy po 20 letech, ale i dalších deset let, které z větší části Třeštíková opět poctivě zaznamenala na kameru. Nyní celý, nově sestříhaný příběh Strnadových zahrnující 35 let jejich života nabídne divákům jako celovečerní film pod názvem Strnadovi. Trailer: https://youtu.be/yr1tlvLnaAg

Režisérka Helena Třeštíková se svou časosběrnou metodou zaujala i ve světě, což potvrdila i Evropská filmová akademie, která v roce 2008 ocenila její časosběrný snímek René jako nejlepší evropský dokument roku. Když se režisérka v letech 1999 až 2005 ke svým hrdinům s kamerou vrátila a vznikly Manželské etudy po 20 letech, Česká televize je odvysílala za velkého diváckého zájmu. Už tehdy bylo Třeštíkové jasné, že by chtěla v natáčení s manželskými páry pokračovat. Režisérka v té době již spolupracovala s producenty Kateřinou Černou a Pavlem Strnadem z Negativu, kteří do kin postupně uvedli její filmy Marcela, René, Katka, Soukromý vesmír a naposledy snímek Mallory a společně se tak pustili i do třetího pokračování šestidílného cyklu Manželských etud. Paralelně s natáčením manželských párů, které stále ještě pokračuje, vznikl i zmiňovaný celovečerní dokument o životě Ivany a Václava Strnadových.

Vybrat pro filmový tvar právě Strnadovy byla naše společná volba s producenty. Zdálo se nám, že v příběhu této rodiny se zrcadlí několik důležitých témat. Kromě manželských vztahů jsou to vztahy s dětmi, víra ve vlastní schopnosti a odhodlání vzít život do vlastních rukou a podnikat. A také nás zaujala jejich jedinečná schopnost to vše otevřeně a upřímně reflektovat,“ říká režisérka Helena Třeštíková. Strnadovy si hodně diváků pamatuje už z televizních filmů, možná i proto, že v Čechách není obvyklé mít pět dětí, a také díky tomu, že se hned po změně režimu v roce 1989 vrhli do podnikání a v centru Prahy si otevřeli prodejnu s nábytkem. Ne všechny děti manželů Strnadových však byly ochotné s filmaři spolupracovat, a dokonce i samotní protagonisté se v průběhu natáčení rozhodli spolupráci ukončit. „U Strnadů byla velká krize po zrušené svatbě dcery a dramatickém konfliktu rodičů. Ivana mi tehdy zavolala, že s natáčením končí. Václav naopak pokračovat chtěl. Asi půldruhého roku jsme se neviděli, emoce se uklidnily, zavolala jsem jim a s dalším natáčením souhlasili. Bylo to krásné opětovné setkání a měla jsem velkou radost, že k sobě zase našli cestu. A že ji našli i k nám,“ dodává Třeštíková.

Třetí etapa natáčení Manželských etud probíhá od roku 2009 a skončí po dlouhých osmi letech až v roce 2017. Filmaři tak v současné době točí se všemi protagonisty včetně Strnadových, výjimkou je pouze jedna z žen, která natáčení odmítla. Její muž a syn však v natáčení pokračují. Všechny díly by měly být po dokončení uvedeny v České televizi.

Nový celovečerní dokument Strnadovi vznikl v koprodukci společnosti Negativ a České televize, do kin jej uvede společnost Aerofilms. „Úroveň současných váhání a vztahových nejistot je při srovnání s protagonisty filmu Strnadovi a jejich ráznými řezy životem místy šokující. Proto je tento film mimořádnou inspirací pro všechny, kteří by chtěli milovat, ale bojí se zranění. Film Strnadovi je manuálem, jak neprováhat život a žít ho naplno, i když to někdy nepasuje. Za mě dokument roku,“ říká Jiří Šebesta z distribuční společnosti Aerofilms.

SYNOPSE
Během 35 let společného soužití jednoho páru se odehraje mnohé: od chvil absolutního porozumění až po dramatické propady. Po většinu času však partneři řeší všem dobře známé běžné starosti a radosti spojené s výchovou dětí, chodem domácnosti nebo třeba podnikáním. A přesně takový život žijí i majitelé prodejny s nábytkem Ivana a Václav Strnadovi, které režisérka Helena Třeštíková v rámci projektu Manželské etudy sleduje se svou kamerou už od roku 1980. Její nový celovečerní dokumentární film o Strnadových na televizní filmy tohoto cyklu navazuje, především ale ukazuje další překvapivé zvraty, které život manželů a jejich dětí přinesl.


ROZHOVOR S REŽISÉRKOU HELENOU TŔEŠTÍKOVOU

V roce 1980 jste začala natáčet časosběrnou metodou vždy prvních šest let společného života několika novomanželských párů. Proč zrovna toto téma, co bylo impulsem?
V roce 1980 jsme byla zaměstnána jako režisérka v Krátkém filmu a byla jsem oslovena dramaturgií, zda bych měla zájem pustit se do experimentálního časosběrného projektu sledování několika mladých manželských párů od momentu jejich svatby po dobu šesti let. Ihned jsem s nadšením souhlasila, protože jsem se už předtím pokoušela o jiný časosběrný projekt, film Zázrak z roku 1975, z nějž později vznikl Soukromý vesmír.
Nový projekt měl za úkol zjistit, co mladá manželství ovlivňuje, protože v té době byla považována za velký problém častá rozvodovost mladých párů.
Našich šest párů jsme našli na matrice, kam si přišli zadat termín svatby – bylo to vlastně zcela náhodné setkání, nebyli nijak speciálně vybíráni.

Po delší době jste se pak k párům vrátila a natočila jejich pokračování – po 20 letech, u Strnadových nyní dokonce po 35 letech. Byla jedním z hlavních důvodů změna politické situace a s ní související změna životního stylu? Zajímalo vás, jaký vliv mohou tyto okolnosti na manželství mít?
První díl projektu Manželské etudy byl ukončen v roce 1986 a odvysílán s celkem velkým ohlasem v Československé televizi. Já jsem se pak věnovala dalším časosběrným projektům, protože mě ta metoda velice zaujala a měla jsem pocit, že jsem se v ní našla. Po čase mě napadlo, že by bylo zajímavé vrátit se znovu k našim párům a sledovat jejich další osudy. Což se po dlouhém domlouvání v televizi podařilo až v roce 1999. Samozřejmě, že jedním z témat bylo i to, jak se jim žije po změně režimu.
Mezi lety 1999 až 2005 jsme tedy točili další pokračování Manželské etudy po 20 letech, které bylo v České televizi odvysíláno v roce 2006. Bylo mi jasné, že bych chtěla naše páry sledovat i nadále.
Důležitou okolností bylo to, že v té době o projekt projevila zájem producentská společnost Negativ a společně jsme se pustili do přípravy natáčení dalšího, tedy už třetího pokračování šestidílného cyklu.
Začali jsme v roce 2009 a termín dokončení byl stanoven na rok 2017. Zároveň jsme se dohodli, že jeden z dílů zkusíme sestříhat do kompaktního tvaru a vytvoříme film pro kina. Volba padla na manželský pár Ivany a Václava Strnadových.

Proč právě oni, co vás na jejich příběhu zaujalo natolik, že jej s producenty posíláte do kin?
Vybrat pro filmový tvar právě Strnadovi byla naše společná volba s producenty. Zdálo se nám, že v příběhu této rodiny se zrcadlí několik důležitých témat. Kromě manželských vztahů jsou to vztahy s dětmi, víra ve vlastní schopnosti a odhodlání vzít život do vlastních rukou a podnikat. A také nás zaujala jejich jedinečná schopnost to vše otevřeně a upřímně reflektovat.

Byl pro vás jako dokumentaristku zajímavý i fakt, že měli Strnadovi pět dětí? Co podle vás život s tolika dětmi v této době přináší?
Mít pět dětí není u nás moc obvyklé. A zvlášť v manželství vysokoškoláků. Ivana i Václav jsou maximalisté ve všem – to je povznáší i sráží. Pro dokument je to samozřejmě velmi zajímavé téma. Ovšem ne všichni potomci manželů Strnadových byli ochotni s námi spolupracovat. Někdy to byl trochu boj.

Souhlasili všichni protagonisté po letech s natáčením?
V této třetí etapě (2009–2017) natáčíme se všemi našimi protagonisty s výjimkou jedné ženy, která odmítla, ale její muž a syn s natáčením souhlasili. Všechny díly by měly být uvedeny v České televizi. První a druhá část ve své původní podobě a následně pak bude zařazena aktuální část třetí.

Jak by se dal popsat vztah s protagonisty vašich filmů? Jste přítelkyně, pozorovatelka? Zatahují vás aktéři do dění?
S mými hrdiny se znám opravdu dlouhou dobu a už bych řekla, že se stali součástí mého života – a já pravděpodobně zase součástí života jejich. Je to intenzivnější, než bývají obvyklé vztahy režisérů dokumentů s jejich protagonisty, protože to je jištěno tím dlouhým časem.

Vyplývají během natáčení i nějaká tabu či tajemství, která nesmíte nebo nemůžete divákovi sdělit?
Jistě se nedozvím vše. Něco můžu tušit a své hypotézy si nechávám pro sebe. Naši protagonisté film před dokončením schvalují, a kdyby se jim něco zdálo příliš intimní, tak to nezveřejníme.

Jaké bylo natáčení se Strnadovými? Chtěli někdy natáčení přerušit? A pokud má dojít k přerušení, co v takových okamžicích režisér dělá?
U Strnadů byla velká krize po zrušené svatbě dcery a dramatickém konfliktu rodičů. Ivana mi tehdy zavolala, že s natáčením končí. Václav naopak pokračovat chtěl. Asi půldruhého roku jsme se neviděli, emoce se uklidnily, zavolala jsem jim a s dalším natáčením souhlasili. Bylo to krásné opětovné setkání a měla jsem velkou radost, že k sobě zase našli cestu. A že ji našli i k nám.

Můžete přiblížit, jak si vybíráte situace, které budete točit? Sdělovali vám Strnadovi například průběžně, co v jejich životě probíhá, na základě čehož se vy pak rozhodnete, zda to pro vás bude filmově zajímavé? Jak toto probíhá?
Naše setkávání nemá nějaký pevný organizační rámec – někdy zavolají oni, někdy já. Před každým natáčecím dnem se dost pečlivě připravuju, dívám se na už natočený materiál, takže mám připravenou jakousi osnovu. Ta je ale často zcela rozbita aktuálním děním, kdy se věci vyvíjejí jinak, než jsem si představovala.

Vaše manželství s Michaelem Třeštíkem trvá již více než čtyřicet let. V současné době se přitom vztahy a manželství často rozpadají, jako by nebyla vůle najít konsensus, proč jít dál, proč na vztahu pracovat. Myslíte, že tomu tak bylo vždy, nebo je to nějaký znak doby?
V roce 1980 vznikl projekt Manželské etudy jako reakce na tehdejší pocit, že mnoho mladých manželství se v krátké době po svatbě rozvádí a že to je vážný celospolečenský problém. Tedy pocit, že manželství jsou nestabilní, není jen projevem dnešní doby. Jestli bych viděla nějaký rozdíl, tak ten, že dnes mladí lidé méně vstupují do manželství a častěji spolu žijí jako volní partneři. S dětmi začínají později. Mnoho párů spolu dříve zůstávalo jen kvůli bytu, což dnes není takový problém, protože bydlení je daleko dostupnější.

Jaký je podle vás klíč ke šťastnému manželství, pokud tedy nějaký existuje? A čeho vy si na svém muži vážíte a proč myslíte, že vám to i po tak dlouhé době klape?
U nás bylo velké štěstí, že jsme vyšli z podobného rodinného modelu: pracovně aktivní žena a muž, který to nejen toleruje, ale i si toho cení. To nám jistě pomohlo v našem „dvoukariérovém“ manželství. A asi jsme měli štěstí, že jsme četli stejné knihy, chodili na stejné filmy a smáli se stejným vtipům.

trestikova film

 


INFORMACE O FILMU

ČR 2017 | 102 minut | česká verze | přístupný | DCP, MP4 | 1:1,85 | Dolby Digital 5.1 | premiéra: 19. ledna 2017 | konec monopolu: 31. prosince 2019
scénář a režie Helena Třeštíková
střih Jakub Hejna
zvuk Richard Müller
kamera David Cysař, Vlastimil Hamerník
producenti Negativ – Kateřina Černá, Pavel Strnad
koproducenti Česká televize



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KAMILA PĚTRAŠOVÁ

redaktorka K21, PR manažerka UPM v Praze

Jestli se o mně něco dá říct, tak že jsem knihomol. A proto bych na tomto místě doporučila několik autorů, kteří mi dělají nejčastěji společnost. Zaměřuji se především na severskou krimi, a tak pokud hledáte nějaký tip a rádi se trochu bojíte, podívejte se v knihkupectví nebo v knihovně na jména: Dan T. Sehlberg, Samuel Bjork, Carl-Johan Vallgren, Kristina Ohlsson, Camila Läckberg, Gard Sveen, Jens Lapidus. Určitě se hodně z vás těší na pokračování příběhu Lisbeth Salanderové, na kterém pilně pracuje David Lagercrantz. Pro případ, že byste chtěli okusit spíše severský humor – Jonas Karlsson a Lars Vasa Johansson jsou správnou volbou. Pokud jste fanoušci severu a knihy vám nestačí, sledujte aktivity Skandinávského domu. Pro divadelní večer doporučuji hru Švandova divadla na Smíchově Zabít Johnnyho Glendenninga – jestliže vám nevadí peprná slovíčka nebo výstřely. Jako PR manažerka Uměleckoprůmyslového musea v Praze nemohu opomenout krásnou expozici Český kubismus v Domě U Černé Matky Boží a komorní Galerii Josefa Sudka, která sloužila jako Sudkův byt, až do jeho smrti – zažijte pravý genius loci.

Anketa


Banner

Chat s osobností

Hledat

Mimísek 12

Partneři

Nové komentáře

  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...
     
  • 17.05.2017 07:55
    problém
    Nelze odeslat odpovědní ...

Facebook

Twitter


Literatura

Detektivní případy s notnou dávkou nostalgie

altSherlocku Holmesovi se v českých luzích a hájích zrodil na začátku sedmdesátých let minulého století zdatný konkurent. Stejně jako jeho věhlasný britský kolega s bravurou a grácií řeší ty nejzapeklitější případy. Sympatického detektiva mají na svědomí výtvarník ...

Divadlo

Legendární Past na myši ve Zlíně

past-na-mysi-perexMěstské divadlo Zlín uvedlo v půlce října loňského roku jednu z nejznámějších detektivních her na celém světě, Past na myši od Agathy Christie. Jak se světoznámého dramatu zhostilo zlínské divadlo a jak se vyvedlo rozuzlení, tak typi...

Film

Smutný konec nezapomenutelné herečky Kláry Jernekové

klara 200Kdysi slavná herečka Klára Jerneková, dlouholetá členka činohry Národního divadla Praha, zažila hořký konec své kariéry, deprese z osamění a alkohol jen urychlily její předčasnou smrt. Tak jako tak vytvořila řadu rolí, které přežily ji samotnou a má...