Režisér Juraj Herz (1934-2018) od počátku své tvůrčí dráhy inklinoval k poetickým bizarním výpovědím, jak již to naznačily Sběrné surovosti podle Hrabalova námětu. Postupně v nich začaly převažovat hororově děsivé prvky, začleňované přitom s líbeznou úsměvností - vyvrcholení dosáhl ve snímku SPALOVAČ MRTVOL (1968), natočeném podle inspirativní knihy Ladislava Fukse.
I tento snímek můžeme řadit do linie příběhů, v nichž se poetika snu či přízračného bdění prosazuje jako důležitý stylistický prvek, avšak současně nelze pominout další přesahy k černému, morbidnímu humoru, k naivizovanému podobenství o poddajné, snadno ovlivnitelné povaze, která s bezelstným nadšením využívá naskytnuvší se "příležitosti".
Herz totiž především zkoumá, co se vše se může skrývat v hloubi duše navenek laskavého a dobrotivého otce rodiny pana Kopfrkingla, snaživého a pečlivého zaměstnance pražského krematoria. Rudolf Hrušínský, jenž zde dospěl k jednomu z vrcholných hereckých výkonů, mu vtiskl dobrotivou usměvavost, laskavě ztišenou mluvu, která svou medovou hebkost neztrácí ani v nejděsivějších okamžicích - teprve po dokonané přisluhovačské metamorfóze Kopfrkinglův hlas obohacuje bezcitná, jakoby kovová zhrublost. Působivě mu sekunduje Vlasta Chramostová v roli usměvavě poddajné ženy.
Pan Kopfrkingl, posedlý jak tělesnou očistou a pohlavním zdravím, tak touhou činit dobrodiní svým bližním, postupně - pod vlivem nacistické ideologie prosazující se v předvečer rozbití samostatného Československa - dospívá k obludnému přesvědčení, že své nejdražší, v jejichž žilách kolují kapky židovské krve, uchrání budoucích hrůz, fascinován učením o převtělování duší, jen tím, když je sám zbaví života. Děsivě groteskní tance smrti odehrávající se v márnici i láskyplné kladení oprátky na krk patří k emocionálním vrcholům celého filmu.
Kameraman Stanislav Milota mistrně zužitkoval všechny možnosti, které nabízí černobílý materiál: zvýhodňuje používání velkých, někdy optikou kamery ("rybí oko") deformovaných detailů lidských tváří, aby přiblížil - zvláště v hrdinově samomluvě - narůstající propasti lidského nitra. Hrušínský tak získává ojedinělou příležitost rozehrát do nejjemnějších podrobností výraz znehybnělé, jakoby netečné tváře, z níž vystupují zejména oči jako důležitý prostředník sdělovaných rozpoložení, masitých rtů, z nichž ztišeně plynou úvahy, domlouvání i údiv.
Stejný dosah ve svém opakování však mají i další postřehy: detail mnoucích se rukou, opakující se jakoby mimoděčné přičísnutí vlasů nebožtíkových i vlastních. Každé gesto Hrušínského i jeho začlenění do širšího dramatického kontextu probouzí množství asociací, pocitů a dojmů, umocňovaných dalšími motivy.
Toto jakoby houpavé pozorování různých aktivit lidského těla přechází i do obhlížení interiérů, zvláště zařízení v krematoriu - pan Kopfrkingl se navíc stává zasvěceným průvodcem. Režisér svůj vnějškově groteskní záznam stále hrůznějších skutků podrobuje zpoetizovanému nahlížení, skrze něž přibližuje, zpravidla v bizarním vzezření, další postavy a události. Setkání s přáteli, s lékaři, s nacistickými prominenty, s ostatními zaměstnanci se mění v rej zpola údivných, zpola znepokojivých pohledů.
Stále zřetelněji nabývá vyprávění subjektivizovaný charakter, kdy se postupně vpravujeme do Kopfkinglovy mysli, díváme se jeho zrakem. Herz dokonce pomýšlel, že by v závěru filmu nechal Kopfrkingla, aby přijel usazený na ruském tanku, jednom z těch, které nás v roce 1968 okupovaly, ale takový nápad pochopitelně neprošel…
Spalovač mrtvol se nyní dočkal digitálně restaurované podoby a svou obnovenou premiéru si odbude na karlovarském filmovém festivalu. Vlastně si můžeme připomenout drobné výročí: od prvního uvedení Spalovače letos uplynulo rovné půlstoletí. Než byl na úsvitu normalizace stažen z kin jako politicky nevhodný, spatřilo jej přes 590 000 lidí…
Spalovač mrtvol
Československo 1968, 87 minut
Režie: Juraj Herz
Námět: Ladislav Fuks
Scénář: Ladislav Fuks, Juraj Herz
Kamera: Stanislav Milota
Hudba: Zdeněk Liška
Hrají: Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař, Eduard Kohout, Jiří Lír, Jiří Hálek, Jana Šulcová, Míla Myslíková, Vladimír Menšík, Jiří Menzel
Hodnocení: 100 %
Původní premiéra: 14.3.1969
Obnovená premiéra: 11.7.2019
www.kviff.com/cs/program/film/5228139-spalovac-mrtvol/
Foto: MFF Karlovy Vary
| < Předchozí | Další > |
|---|
Na slovíčko jsme tentokrát pozvaii umělce Michala Singera, o jehož poslední výstavě s názvem Argonautika se v poslední době hodně mluvilo. Jak ho tento epos oslovil a jak dílo vznikalo, si můžete přeč...
Už po dvacáté - v Praze ve dnech 22.-29.11.2017 a poté v dalších městech České republiky (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Ostrava) - se k publiku obrací přehlídka trochu domýšlivě nazvaná Festival francouzského filmu.
V červnu vyšla u nakladatelství Grada debutová kniha troufám si říct nadějného českého autora Lukáše Záleského Čtyři strany mince. Jedná se o sbírku čtyř povídek, která vzdává poctu Stephenu Kingovi a ne nadarmo nese podtitu...
Nic nesluší historické budově Národního divadla tolik, jako inscenování českých klasických dramat a oper. Z tohoto důvodu připravila činohra Národního divadla ve své 131. divadelní sezoně pro svou první scénu návrat Tylova Strakonického dudáka a ...
Internetová sociální síť je poměrně nová záležitost stejně tak jako stejnojmenný film, popisující zrození té nejpoužívanější – Facebooku. Příběh o Facebooku bude za tisíc let starý jako lidstvo samo. Nejde v něm totiž o přijetí n...