Díla málokterého spisovatele vědecko-fantastické literatury se dočkala tolika filmových zpracování jako díla Philipa K.  Dicka. Drtivá většina těchto snímků byla natočena až po autorově smrti, sám spatřil pouze pracovní verzi snímku Blade Runner, jenž vznikl v roce 1982. Jedná se patrně o nejlepší adaptaci Dickova textu. Krom přímých adaptací existuje také mnoho filmů, jejichž příběh či atmosféra byla Dickovými romány a povídkami silně ovlivněna.

Skutečnost je to, co nezmizí, pokud v to přestanete věřit. (Dick)

Philip Kindred Dick se narodil 16. prosince v Chicagu. Celý svůj život byl sužován schizofrenií. Tuto svou nemoc Dick přemáhal užíváním drog a poslechem vážné hudby. Je autorem čtyř desítek románů a mnoha povídek. Ač se řadí mezi spisovatele vědecko-fantastického žánru, ve svých příbězích kladl důraz především na fantazii. Jeho texty se odehrávají v paralelních vesmírech, některé z postav předvídají budoucnost, žijí současně v několika časových rovinách nebo se nechávají geneticky vylepšovat. Časté je užívání drog, skupinové halucinace a neurčitá hranice mezi snem a realitou. Něteré Dickovi texty se odehrávají po atomové válce či kdesi ve vzdáleném koutu vesmíru, prostředí je však vždy detailně a uvěřitelně prokresleno.

Blade Runner (1982) – Snímek je volným zpracováním povídky „Sní androidi o elektrických ovečkách?“. Harrison Ford ve filmu ztvárnil specialistu na odhalování a následnou likvidaci replikantů – robotů v lidské podobě. Režisér Ridley Scott se inspiroval klasickými noirovými snímky, děj se však odehrává v pochmurné budoucnosti. Tato kombinace se stala odrazovým můstkem pro řadu dalších filmů. Vyjímečnou vizuální stránku podpořilo také skvělé hudební podkreslení.


Temný obraz (2006) – Tento komixově stylizovaný snímek je poctivou adaptací románu Scanner Darkly. Svět je rozdělen mezi drogově závislé a čisté. Keanu Reeves se pohybuje v obou těchto sférách, je totiž jedním z mnoha anonymních agentů protidrogového oddělení, současně však drogově závislý. Psychický stav hlavního hrdiny se zhoršuje ve chvíli, kdy je pověřen sledováním sebe samého. Kniha i film jsou charakteristé všudepřítomnou a značně intenzivní paranoidní atmosférou.

Minority Report (2002) – Blockbuster Minority Report režiséra Stevena Spielberga je zpracováním stejnojmenné povídky odehrávající se v poměrně blízké budoucnosti, v níž policejní jednotky spolupracují s trojicí jasnovidců. Tom Cruise ve filmu ztvárnil specialistu na interpretaci jasnovideckých vizí.


Total Recall (1990) – Jedná se o typický Dickův příběh. Stavební dělník žije svým skromným životem, v průběhu filmu však zjistí, že na Zemi byl odklizen s implementovanými vzpomínkami, neboť na Marsu byl členem odbojové organizace.  Filmaři se bohužel rozhodli zpracovat příběh ve stylu akčních filmů osmdesátých let, a to včetně Arnolda Schwarzeneggera v hlavní roli. Určité kouzlo však filmu nelze upřít. Film je charakteristický svěžím nadhledem, brutálními přestřelkami a na svou dobu povedenými efekty.

Mezi další volné adaptace Dickových povídek patří Screamers (1995), Next (2001), Impostor (2001), Výplata (2003) či Správci osudu (2011). Za zmínku stojí také francouzská adaptace románu Král úletů s názvem Confessions d'un Barjo (1992). Tento román jako jeden z mála nespadá do kategorie science-fiction, jedná se o psychologické drama. Netradiční je také námět právě vznikajího animovaného snímku The King of the Elves, jenž spadá spíše do klasického fantasy žánru.

Z námětů některých povídek vychází i další filmy. Povídka „Druhá série“ z roku 1953 se kupříkladu odehrává po nukleární válce. Několik motivů z tohoho textu je zpracováno ve filmové sérii Terminátor. Ducha Dickových děl nezapře Počátek, trilogie Matrix, eXistenZ ani Dvanáct opic Terryho Gilliama.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/, http://www.imdb.com/
Zdroj foto: filmpopper.com, brattlefilm.org