Malé zamyšlení nad Jedním světem 2012

Email Tisk
ImageKaždoročně pořádaná přehlídka filmů Jeden svět (letos ve dnech 6.-15. března) dokládá urputný, mnohotvárný boj o prosazení i dodržování základních lidských práv kdekoli na světě. Pro českého diváka má hlavně ten význam, že mu ukazuje natolik děsivé životní poměry (obávám se, že na většině této planety), že stížnosti na snižující se životní úroveň a nejrůznější aféry u nás se mění v pouhé prkotiny ve srovnání s tím, jaká hoře zakoušejí lidé jinde - a zdaleka ne jen v zemích nazývaných těmi nejméně rozvinutými.




Podoby útlaku se totiž mohou lišit: leckde nemá lidský život, zvláště ten chuďasův, valnou cenu, jak lze vypozorovat v Africe, Asii a koneckonců i na jih od USA. V případě nespokojenosti nastoupí tvrdá pěst. Jindy však konečné zúčtování zajišťuje síla peněz, případně dobře placených právníků. Stačí si připomenout sebevědomou aroganci multimilionáře Donalda Trumpa, jenž si usmyslel, že ve Skotsku vybuduje přepychové golfové hřiště. Filmaře, kteří se podezřele často přichomýtli u různých protestů místních obyvatel, dokonce zatkla tamní policie.

Nebo jiný případ: uvádění dokumentu o strádání bezprávných lidí na banánových plantážích se pokusila zablokovat všemocná nadnárodní firma, která tyto plantáže provozuje. Stalo se tak v Los Angeles, kde snímek měl mít svou premiéru. Jeho režisér celého incidentu využil k tomu, že natočil volné pokračování - o tom, jak se mocná společnost pokusila protlačit zákaz filmu. Ostatně není to nic neobvyklého: třeba v sousedním Polsku byl před lety zakázán (a zakázán je nejspíše podnes) dokument o kosmetických výrobcích jedné rovněž nadnárodní firmy.

Image


Jeden svět se vyznačuje bohužel tendencí, že ze zahraničí uvádí výhradně dokumenty nejnovější. Uzavírá si tak cestu k dlouhodobějšímu portrétování téhož jevu, který se ovšem může v průběhu času měnit - a stejně tak může podléhat změnám i náhled na něj. Převažují tak výpovědi, řekl bych, krátkodobé až krátkozraké. Vezměme si třeba vlnu bouří a revolucí v arabském světě, smetávající totalitární režimy.

Jenže není jisté, zda je nenahradí jiná forma útlaku, zda si moc nepřisvojí radikální islamismus či zda nezavládne chaos. Stačí si připomenout Irán, který se před více než třemi desítkami let zbavil jedné (světské a prozápadní) diktatury, aby tam nastoupila ještě dusivější diktatura náboženská. Ostatně: lze třeba terorismus - jakýkoli - hájit ušlechtilými cíli? A kdo rozhodne, jaký cíl je ušlechtilý?

Image


Jako velký problém vnímám jediný uplatňovaný úhel pohledu. Východiskem se stávají normy (západo)evropské, potažmo euro-americké civilizace, aniž se domýšlí, zda jejich vyžadování a uplatňování v někdy krajně odlišném kulturním i právním prostředí má nějaký smysl. Výzvy k toleranci určitě ztrácejí jakoukoli účinnost tam, kde se lidé bouří a zabíjejí kvůli (snad náhodnému) spálení několika výtisků koránu. Mají cizorodí přistěhovalci právo na uplatňování svých zvyklostí (a zákonů), i kdyby se výrazně vzdalovaly od norem hostitelské země? Dětská práce či bezprávné postavení žen sotva někoho dojme tam, kde je toto považováno za zcela normální, ne-li přímo žádoucí. A konečně: ve společenství, které krádež považuje za legitimní prostředek obživy, stěží uspějete s hlásáním opačného tvrzení. Přeženu to do extrému: měla by se společnost, která by kanibalismus považovala za bezmála posvátný princip své existence, nutit k přehodnocení či dokonce zavržení takového postoje?

Image


Narážím na to, že v přehlídce nejsou ani stopově zastoupeny pohledy takříkajíc "z druhé strany". Víme, že vznikají (v Turecku, arabských zemích, Iránu, Asii atd.) hrané filmy zaměřené proti Židům, proti Západu a jeho vymoženostem označovaným za zosobnění úpadku a zkaženosti. Takže tatáž věc může být jednou považována za prospěšnou, jindy za škodlivou. Vždyť i sama představa a subjektivní prožitek chudoby se mohou radikálně lišit podle toho, kam posuzovatel patří a odkud pochází. A jak je to vlastně se sociálním pnutím, rozvlnivším se po celém světě a upozorňujícím na pocit rostoucí vlastní bezmoci, na aroganci a zvůli, když někdejší termíny jako "levicovost" a "pravicovost", "socialismus" a "kapitalismus" ztrácejí své původní zakotvení? Jenže tohle všechno Jeden svět ponechává za svými branami. Obrazně řečeno, prozatím spíše jen šlehá pěnu dní.

Festival Jeden svět se koná ve dnech 6.-15. března 2012.
Bližší informace na www.jedensvet.cz

Foto: Jeden svět



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Co nám Nový zákon nepoví

Mariina zavet 200Klasický biblický příběh o narození Ježíše Krista, jeho životní cestě a zázračných skutcích, které vykonal, nás doprovází od raného dětství. Velký boom způsobil Dan Brown, když ve svých knihách zpochybnil více jak tisíc let vžité dogm...

Divadlo

Gazdova krv vás dostane korektními i nekorektními vtipy

altDivadelní festival Střetnutí Stretnutie zahájila hra Gazdova krv, ve které excelovala tvář festivalu Szidi Tobias a nejen ona.

 

...

Film

Americký sniper: Nejúspěšnější film kariéry Clinta Eastwooda vychází na DVD

sniper 200Dožít se více než osmdesáti let je samo o sobě umění. Představte si ale, že byste v té době byli ještě aktivní a místo sezení doma a krmení ptáčků na lavičce byste pracovali a zdolávali nové výzvy. Přesně to dělá žijící hollywoodská legenda Clint Ea...