Banner

Současnost a budoucnost jezera Kökenúr

Email Tisk

altPražské kino Aero má za sebou úspěšně 6. ročník filmového festivalu FLIM-Festivalu tibetských filmů a filmů o Tibetu. Pokud chcete jít za zábavou, která se skutečně vymyká mainstreamovým proudům, pak je to tato podívaná. A dokonce i z undergroundové akce můžete ještě nabídku roztřídit na to, co je skutečně od středu nejvzdálenější. A tím určitě byl i dokument Kökenúr.

 

Kökenúr je jezero ležící v provincii Čching-chaj na severovýchodě Tibetské planiny, má vlastní unikátní ekosystém a na jeho březích donedávna žila jen malá tibetská komunita nomádů. Kdyby tomu bylo tak dodnes, možná by mohl vzniknout o posvátném území, za jakého ho buddhisté považují, leda tak snímek na Discovery Chanel. Jenže s příchodem čínských vojsk se změnila nejen místní příroda a povaha jezera. Kromě vojenské armády přišla i ta „turistická“ a ta změnila životy místních od základu. Jaké to je, když lidem před očima mizí to, co považují za svaté, když jsou ve vlastním domově cizinci?

„Ničení přírody a přírodních zdrojů je důsledkem nevědomosti, chtivosti a nedostatku respektu ke všemu živému,“ tak pravil Jeho Svatost Dalajlama takřka před dvaceti lety. Zda čínská vláda, která pod záminkou těžby nerostného bohatství v druhé polovině minulého století vtrhla k břehům jezera a zcela bez servítek se pustila do jaderných pokusů, jednala v nevědomosti? Nevědomí spíše byli místní obyvatelé, kteří tenkrát ještě netušili, že příchozí nejen že mají nedostatek respektu ke všemu živému, ale jakýkoliv respekt naprosto postrádají. Oblast jezera se ukázala nejen vhodná k radioaktivním činnostem a ukládání jaderného odpadu, ale také jako prosperující turistická destinace. Jako mávnutím kouzelného proutku zde vyrostlo nepřeberné množství hotelových komplexů, restaurací a obchodů. Mohla to být šance pro chudobou zmítané nomády, ale..

Všechna nově vzniknuvší pracovní místa obsadili čínské firmy se svými zaměstnanci. Nomádům se naopak nařídilo zmenšení pasteveckých stád a farem, což do té doby byl jejich jediný (a možný) způsob obživy. Jako kompenzaci jim turističtí „vládci“ nabídli novou, zpočátku pro tamní lid nepředstavitelnou, možnost práce, a to hned dvěma způsoby. Prvním je za úplatu vození turistů na domorodém zvířeti jak. Jaci do nedávna sloužili pouze jako zdroj mléčných surovin a k zužitkování bohaté srsti, kterou oplývají. Pokud je tento způsob vydělávání nezbytných a velmi skromných finančních prostředků podivným, pak ten druhý už je na hraně morálky. Místní se totiž každý den vypravují na kolonády se svými ratolestmi, které jsou navlečené do tradičních lidových oděvů a v přepočtu za tři koruny se nechávají fotit s turisty. Šílené? Ještě horší je to, že z vydělaných peněz si samozřejmě bere procentuální podíl turistická společnost a ke všemu i zde už panuje konkurenční prostředí, protože takřka všechny místní děti takto vydělávají.

alt

Dokumentární snímek zachycuje záběry dětského smíchu, těžká slova matek, jenž takto vystavují to nejcennější, zpovědi místních o armádě a jejich radioaktivních činnostech. Ovšem, když na samotný dokument koukáte, nebolí to. Začne vás to u srdce bolet až o pár hodin, možná dní později. Pokud necháte v hlavě obrazy místní surovosti doznít, dojde vám hrůza v očích natáčených i pesimistický pohled do budoucnosti specialistů na ekosystém. Možná to byl režisérův záměr nešokovat hned po prvních minutách, ale nechat diváka přemýšlet. Čenagcchang Dordže Cchering (lce nag tshang rdo rje tshe ring) alias Džangbu (ljang bu), národností Mongol píšící tibetsky, patří v současnosti k předním tibetským spisovatelům a tento snímek není jeho první setkání s filmovým plátnem. Před sedmi lety režíroval a produkoval svůj první film Tantrický jogín a napsal scénář k Prince of the Hiamalayas a rozhodně patří k jednomu z nejznámějších Tibeťánů za hranicemi.

V jezeře Kökenúr se nikdy nelovily ryby. Dnes se vyloví několik tun denně. Hladina klesá každým rokem o několik metrů, pobřeží se nebezpečně rozšiřuje. Vymírají vzácní živočichové, protože jim lidé sebraly domovy. Tibeťané se upalují na ulicích, ztrácejí svou nezávislost, je jim odepírán jazyk, způsob života i víra. A tento dokument, původně směřovaný jen na příliv turismu někam, kam rozhodně nepatří, sice prvotně poukazuje jen na tuto záležitost, ale v kontextu na mnohem více!

Kökenúr
Země původu: Tibet
Stopáž: 55 minut
Žánr: dokument
Režie: Čenagcchang Dordže Cchering

Hodnocení: 95%

Zdroj foto: flim.potala.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KAMILA PĚTRAŠOVÁ

redaktorka K21, PR manažerka UPM v Praze

Jestli se o mně něco dá říct, tak že jsem knihomol. A proto bych na tomto místě doporučila několik autorů, kteří mi dělají nejčastěji společnost. Zaměřuji se především na severskou krimi, a tak pokud hledáte nějaký tip a rádi se trochu bojíte, podívejte se v knihkupectví nebo v knihovně na jména: Dan T. Sehlberg, Samuel Bjork, Carl-Johan Vallgren, Kristina Ohlsson, Camila Läckberg, Gard Sveen, Jens Lapidus. Určitě se hodně z vás těší na pokračování příběhu Lisbeth Salanderové, na kterém pilně pracuje David Lagercrantz. Pro případ, že byste chtěli okusit spíše severský humor – Jonas Karlsson a Lars Vasa Johansson jsou správnou volbou. Pokud jste fanoušci severu a knihy vám nestačí, sledujte aktivity Skandinávského domu. Pro divadelní večer doporučuji hru Švandova divadla na Smíchově Zabít Johnnyho Glendenninga – jestliže vám nevadí peprná slovíčka nebo výstřely. Jako PR manažerka Uměleckoprůmyslového musea v Praze nemohu opomenout krásnou expozici Český kubismus v Domě U Černé Matky Boží a komorní Galerii Josefa Sudka, která sloužila jako Sudkův byt, až do jeho smrti – zažijte pravý genius loci.

Anketa


Banner

Chat s osobností

Hledat

Mimísek 12

Partneři

Nové komentáře

  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...
     
  • 17.05.2017 07:55
    problém
    Nelze odeslat odpovědní ...

Facebook

Twitter


Literatura

Ohnivý anděl: Strhující příběh ze země, kde si všichni tykají

ohnivy andel perexNa Ohnivého anděla jsem narazila tak trochu náhodou, a jsem ráda, že jsem na něj narazila. Díky islandské autorce Yrse Sigurđardóttir jsem se poprvé setkala v literatuře s Islandem. Vlastně nejen v lit...

Divadlo

Daria Klimentová a Libor Pešek vystoupí společně na Prague Proms

klimentova perexSlavná primabalerína Anglického národního baletu, Daria Klimentová, v sobotu 12. července zatančí v rámci festivalu Prague Proms ve Smetanově síni pražského Obecního domu. Půjde tak o jedno z vůbec posledních jejích vystoupení k ukonč...

Film

5. ROČNÍK FESTIVALU SEVERSKÁ FILMOVÁ ZIMA PŘINESE FILMY NEJEN ZE SKANDINÁVIE, ALE I Z GRÓNSKA

seversk 200Na mrazivé příběhy z ledových plání či skandinávských metropolí Vás již po páté zve zimní festival severské kinematografie, pořádaný Severským filmovým klubem. Festival tentokrát zavítá do dvanácti českých a moravských měst a nabídne celkem 30 film...