Současnost a budoucnost jezera Kökenúr

Email Tisk

altPražské kino Aero má za sebou úspěšně 6. ročník filmového festivalu FLIM-Festivalu tibetských filmů a filmů o Tibetu. Pokud chcete jít za zábavou, která se skutečně vymyká mainstreamovým proudům, pak je to tato podívaná. A dokonce i z undergroundové akce můžete ještě nabídku roztřídit na to, co je skutečně od středu nejvzdálenější. A tím určitě byl i dokument Kökenúr.

 

Kökenúr je jezero ležící v provincii Čching-chaj na severovýchodě Tibetské planiny, má vlastní unikátní ekosystém a na jeho březích donedávna žila jen malá tibetská komunita nomádů. Kdyby tomu bylo tak dodnes, možná by mohl vzniknout o posvátném území, za jakého ho buddhisté považují, leda tak snímek na Discovery Chanel. Jenže s příchodem čínských vojsk se změnila nejen místní příroda a povaha jezera. Kromě vojenské armády přišla i ta „turistická“ a ta změnila životy místních od základu. Jaké to je, když lidem před očima mizí to, co považují za svaté, když jsou ve vlastním domově cizinci?

„Ničení přírody a přírodních zdrojů je důsledkem nevědomosti, chtivosti a nedostatku respektu ke všemu živému,“ tak pravil Jeho Svatost Dalajlama takřka před dvaceti lety. Zda čínská vláda, která pod záminkou těžby nerostného bohatství v druhé polovině minulého století vtrhla k břehům jezera a zcela bez servítek se pustila do jaderných pokusů, jednala v nevědomosti? Nevědomí spíše byli místní obyvatelé, kteří tenkrát ještě netušili, že příchozí nejen že mají nedostatek respektu ke všemu živému, ale jakýkoliv respekt naprosto postrádají. Oblast jezera se ukázala nejen vhodná k radioaktivním činnostem a ukládání jaderného odpadu, ale také jako prosperující turistická destinace. Jako mávnutím kouzelného proutku zde vyrostlo nepřeberné množství hotelových komplexů, restaurací a obchodů. Mohla to být šance pro chudobou zmítané nomády, ale..

Všechna nově vzniknuvší pracovní místa obsadili čínské firmy se svými zaměstnanci. Nomádům se naopak nařídilo zmenšení pasteveckých stád a farem, což do té doby byl jejich jediný (a možný) způsob obživy. Jako kompenzaci jim turističtí „vládci“ nabídli novou, zpočátku pro tamní lid nepředstavitelnou, možnost práce, a to hned dvěma způsoby. Prvním je za úplatu vození turistů na domorodém zvířeti jak. Jaci do nedávna sloužili pouze jako zdroj mléčných surovin a k zužitkování bohaté srsti, kterou oplývají. Pokud je tento způsob vydělávání nezbytných a velmi skromných finančních prostředků podivným, pak ten druhý už je na hraně morálky. Místní se totiž každý den vypravují na kolonády se svými ratolestmi, které jsou navlečené do tradičních lidových oděvů a v přepočtu za tři koruny se nechávají fotit s turisty. Šílené? Ještě horší je to, že z vydělaných peněz si samozřejmě bere procentuální podíl turistická společnost a ke všemu i zde už panuje konkurenční prostředí, protože takřka všechny místní děti takto vydělávají.

alt

Dokumentární snímek zachycuje záběry dětského smíchu, těžká slova matek, jenž takto vystavují to nejcennější, zpovědi místních o armádě a jejich radioaktivních činnostech. Ovšem, když na samotný dokument koukáte, nebolí to. Začne vás to u srdce bolet až o pár hodin, možná dní později. Pokud necháte v hlavě obrazy místní surovosti doznít, dojde vám hrůza v očích natáčených i pesimistický pohled do budoucnosti specialistů na ekosystém. Možná to byl režisérův záměr nešokovat hned po prvních minutách, ale nechat diváka přemýšlet. Čenagcchang Dordže Cchering (lce nag tshang rdo rje tshe ring) alias Džangbu (ljang bu), národností Mongol píšící tibetsky, patří v současnosti k předním tibetským spisovatelům a tento snímek není jeho první setkání s filmovým plátnem. Před sedmi lety režíroval a produkoval svůj první film Tantrický jogín a napsal scénář k Prince of the Hiamalayas a rozhodně patří k jednomu z nejznámějších Tibeťánů za hranicemi.

V jezeře Kökenúr se nikdy nelovily ryby. Dnes se vyloví několik tun denně. Hladina klesá každým rokem o několik metrů, pobřeží se nebezpečně rozšiřuje. Vymírají vzácní živočichové, protože jim lidé sebraly domovy. Tibeťané se upalují na ulicích, ztrácejí svou nezávislost, je jim odepírán jazyk, způsob života i víra. A tento dokument, původně směřovaný jen na příliv turismu někam, kam rozhodně nepatří, sice prvotně poukazuje jen na tuto záležitost, ale v kontextu na mnohem více!

Kökenúr
Země původu: Tibet
Stopáž: 55 minut
Žánr: dokument
Režie: Čenagcchang Dordže Cchering

Hodnocení: 95%

Zdroj foto: flim.potala.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Čo je pravé a čo nie?

fal200História umenia úplne inak. Aj takýmto názvom by sa dala označiť kniha o falzifikátoch a falzifikátoroch, ktorí zmenili históriu umenia, alebo skôr sa o to pokúsili.

...

Divadlo

První premiéra jubilejní 40. sezóny HaDivadla – dramatizace románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch v režii Mariána Amslera


schn 200Jubilejní 40. sezónu věnuje HaDivadlo dramaturgickému cyklu Hluboké rány, krásné jizvy, který se zaměří na aktuální společensko-politická svědectví. První premiérou jubilejní sezóny bude 28. října 2014 divadelní ...

Film

Underwold se vrací ke svým kořenům

underwold200Při zmínce o akčních filmových sériích o upírech se mi ihned vybaví dva názvy. Tím prvním je samozřejmě Blade s nepřekonatelným Wesley Snipesem a druhým jednoznačně Underworld (fanoušci Stmívání prominou). Právě druhý jmenovaný se dočkal v po...