Wadíja je malá zemička v subsaharské oblasti, která ke své existenci potřebuje pevnou ruku diktátora. Alespoň je o tom pevně přesvědčen Aladín (Sacha Baron Cohen) – po smrti Kim Čong Ila je posledním mohykánem mezi diktátory a dává si záležet, aby to tak i zůstalo a nikdo ho z jeho trůnu nesesadil. A tak ve vládnutí rozhodně nezahálí - rozsudky smrti rozdává na potkání, vyvíjí jadernou zbraň, prostě na co sáhne, to se mu daří. I když se přes den plně věnuje vladaření, večer si ještě najde čas na kvalitní sex s jednou z hollywoodských hereček (a nezáleží na tom, jestli je to Megan Fox, Halle Berry nebo Lindsay Lohan).

Celý svět naléhá na to, aby se Aladín vzdal své krutovlády a konečně i v této zemi zavládla demokracie. To by Aladín ale nebyl správný diktátor, kdyby svou zemi „nebránil“ i na summitu OSN. Vydá se proto do New Yorku, do města plného tolik nenáviděné demokracie, aby diktaturu zachránil. Shodou okolností je ale nahrazen dvojníkem - pasáčkem koz, který právě neoplývá inteligencí, a sám se dostává k nepoznání oholen do ulic demokratického velkoměsta, kde se seznámí s neoholenou feministkou nenávidící diktátory (Anna Faris).

Už z popisu příběhu je jasné, že film nemá za cíl hodnotit, nebo kritizovat diktátorský režim, utlačování obyvatel ani teroristické útoky. Spíš velmi humorně a s neskutečnou nadsázkou ukazuje svět takového diktátora jako je Aladín. Ten v diktátorském režimu vyrostl, byl v něm vychováván, a proto ani nic jiného nezná. Dětská práce, jaderné zbraně – to vše je pro něj běžnou součástí života.

Tohle všechno je ve filmu tak neuvěřitelně ironizováno, tvůrci tyto věci dovedli do naprosté absurdity. Ano, jedná se o velmi kontroverzní téma, z kterého si ale Sacha Baron Cohen dělá legraci takovým způsobem, že je skoro nemožné udržet vážnou tvář. Jedná se ale o druh humoru, který není pro každého. Když Aladín v letadle nad New Yorkem odhalí nálož, kterou má pod bundou a ještě při tom připomene divákům útoky z 11. září, černější humor si snad ani představit neumím. Nebo mrtvý muž, kterému chce Aladín oholit vousy, ale nakonec uprchne s celou jeho hlavou…no uznejte sami, jestli není černý humor tohle, tak co jiného? Některým divákům se třeba může zdát takový humor až nevhodný, ale je potřeba si uvědomit, že celý film musíme brát jako jednu velkou nadsázku a nehledat v něm hluboké pravdy.

Komik Sacha Baron Kohen, kterého diváci znají například jako Borata, se tentokrát vrátil v naprosto vyfabulovaném příběhu, který nemá reálný základ – kromě odkazů na teroristické útoky nebo třeba Usámu Bin Ládina. Snímek má ukázat, že i diktátor má své světlé stránky a dokonce se může zamilovat – ačkoli i to pojme svým svérázným způsobem.

Cohen je jako diktátor výborný, sebevědomí z něj jen čiší. Navíc jako komik svou roli zvládl na jedničku. I když diváci jeho výkonu od začátku do konce naprosto věří, i tak si ho jako diktátora dokážou oblíbit, prožívat s ním jeho pouť New Yorkem a fandit mu, aby svou diktaturu dokázal udržet a byl zase šťastný. A jeho hlášky, kterými s naprostou sebedůvěrou a bez jakéhokoli ostychu komentoval vše okolo? To jsou přesně takové, které se stávají legendami. Prostě kdo má rád černý humor, ten si tady rozhodně přijde na své.

 

Diktátor/ The Dictator
Žánr: komedie
Původ: USA
Režie: Larry Charles
Scénář: Sacha Baron Cohen, Alec Berg
Hrají: Sacha Baron Cohen, Anna Faris, Ben Kingsley, John C. Reilly, Megan Fox
Stopáž: 83 min
Česká premiéra: 17. května 2012
Distributor: Bontonfilm
Hodnocení: 70%

Zdroj foto: Bontonfilm

< Předchozí		Další >