Banner

Rafani: 31 konců/ 31 začátků

Email Tisk

altDne 25.6.2012 vešel do distribuce osobitý dokument - debut umělecké skupiny Rafani 31 konců/ 31 začátků, lze ho tak zdarma zhlédnout na serveru Doc Alliance Films (http://dafilms.com/film/8121-31-koncu31-zacatku/), tedy webu zprostředkovávajícím více než 600 dokumentárních a experimentálních filmů. Tento snímek je jakýmsi entreé k vernisáži výstavy Dech,  konané 27. června 2012 v Domě umění města Brna.

Ve filmu je zpovídáno 21 osobností současné, zejména alternativní, kultury. Jde o subjektivně založený výběr napříč všemi oblastmi. Objevuje se zde kupříkladu výtvarník a ,,rapper“ Vladimír 518, hudební skupina Kaspar von Urbach nebo spisovatel Michal Viewegh, který, ať už je kvalita jeho děl hodnocena jakkoli ambivalentně, je jedním z předních literátů, kteří určují směr vývoje nejen literatury po r. 1989, a tudíž má rozhodně co říci. Nechybí ani řada nejmladších osobností, avšak o nic méně významných, jmenujme např. představitele videoartu a také držitele Ceny Jindřicha Chalupeckého, Marka Thera či výtvarníka Pavla Sterce. Velmi upřímně, nenávistně a zároveň tragicky, a především emotivně, zněla slova Markéty Soukupové, vdovy po výtvarném umělci Vítu Soukupovi, jimiž vzpomněla na svého manžela…Jak lze rozpoznat, jedná se o jakýsi extrakt individualit, velmi příhodně vybraných.

Film je rámcován pražskými scenériemi a jimi jsou prokládány i samotné promluvy postav, spolu s nimi tvoří právě tyto pražské obrazy pomyslných 31 konců/začátků. Ve filmu nejde o klasické dialogy, dané osobě je vždy položena otázka, na kterou odpovídá, ovšem diváci dotaz neznají (mohou pouze dedukovat). Jedná se tak spíše o monology, navíc v určitém místě uměle useknuté. Tyto časté střihy, nesnažící se samy sebe maskovat, vyvolávají pocity nedořečenosti, tímto se film od počátku stává fragmentárním, umocněný navíc rychlým, pouze „očíslovaným“, přechodem k dalšímu hovořícímu. Divák nepříliš orientující se v problematice tak může tápat v tom, o kterého mluvčího se jedná, nebo o čem se hovoří, protože promluvy začínají vždy od samého jádra, takřka bez úvodu. Takováto mozaikovitost je snad použita záměrně, souzní s roztříštěným myšlením, kde se složitě hledají odpovědi třebas na to, jaká je úloha umělce v dnešní společnosti a co je vůbec umění, kam se kultura posouvá, jaký dopad mají drogy či materiální strádání na ryzí lidské hodnoty. Pakliže je tato rozličně názorová směs často vnitřních zpovědí, navíc vyplněná spíše neklasickými pražskými obrazy uniformních sídlišť nebo reálně ,,nepěknými“ zákoutími s pochybnými podniky, pronášena lidmi, kteří se podílejí na dynamičnosti živého či neživého umění, mělo by před námi stát dílo, jakožto zrcadlo aktuální doby, potažmo města, ve které(m) žijeme, kde stoupáme a zase klesáme dolů…

alt

Že se nejedná ,,pouze“ o prostý, klasický audiovizuální počin, značí míra uměleckých prvků filmem prostupujících, ať už jsou to silně poetická a poměrně dosti myšlenkově hluboká vypravěčova slova na začátku a na konci filmu, nenásilná hra s obrazem během monologů, nebo, v neposlední řadě, působivé pražské záběry. Zvláště, nejen vizuálně, zajímavou se stává konečná „procházka“ hlavním městem z centra až na okraj, připomínající skoro až beletristickou reportáž pronášenou vypravěčovými neutěšenými slovy. Možná ji lze vnímat i jako paralelu k jiné procházce, té myšlenkové, kterou jsme již absolvovali. V této závěrečné „pouti“ se také objevuje výčet všech ve filmu vystupujících umělců a osobností. Snímek tak směřuje k celistvosti a k jádru sdělení – tedy k tomu, jak Praha, matka všech měst, upadá do ticha, kde ,,slova jsou náhrobky touhy“.

alt

Film se z počátku jeví velmi roztříštěně, mnohé výpovědi v jejich rychlém střídání až pozbývají smyslu, postupně vše krystalizuje až k závěrečnému číslu třicet jedna a onomu putování. Snímek ale v jistém smyslu ucelený je, a to tehdy, když na něj pohlédneme shora, tj.  když si zrekapitulujeme všechna silná slova, uvědomíme si aktuálnost výpovědí a jejich palčivě pravdivých vhledů do problému (to vše včetně velmi působivé umělecké složky). Jsme-li v tomto úspěšní, máme zde výjev či obraz dnešní ,,nemocné“ Prahy. Kdyby záleželo na mně, tak upustím od přílišného centralismu, protože mám pocit, že vir se šíří po celé šíři naší země, byť je na motiv hlavního města v dokumentu velmi často cíleno jakožto na výlučný.

31konců/začátků je jemně úderným počinem, který zanechá v divákovi pocit – nejasný, rozmazaný, zároveň úzkostně mlčenlivý, ale pocit intenzivní…

alt

31 KONCŮ / 31 ZAČÁTKŮ
2011, 84 min
Žánr: dokumentární film
Režie: Rafani

Zdroj foto: dafilms.com/film/8121-31-koncu31-zacatku


 

Zobrazit další články autora >>>

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Atlasova vzpoura: „Kapitalisté všech zemí, spojte se!“

AtlasovaVzpoura perexDíky nakladatelstvím Argo a Dokořán spatřilo světlo světa nové vydání filosofického románu Ayn Randové Atlasova vzpoura. Moc jsem se těšila, až si ji přečtu, ale těsně předtím, než jsem se do toh...

Divadlo

Žítkovské bohyně: podruhé v Praze, pošesté v Brn

zlind 200Hned v úvodu nového roku vyjíždějí zlínští divadelníci s věhlasnou inscenací Žítkovské bohyně v režii Doda Gombára za hranice Zlínského kraje, a to již podruhé do Prahy a pošesté do Brna. Navíc v Praze oslaví svoji 35. ...

Film

Mezinárodní festival studentských filmů v Písku 2016

filmfest pisek 200Jako každý rok studenti píseckých filmových škol pořádají Mezinárodní festival studentských filmů a letošní ročník bude opravdu nabitý.
Minulý rok studenti ukázali, jak moc "žerou film" a letos nám všem chtějí připomenout, že s...