Reklama
Banner

Rafani: 31 konců/ 31 začátků

Email Tisk

altDne 25.6.2012 vešel do distribuce osobitý dokument - debut umělecké skupiny Rafani 31 konců/ 31 začátků, lze ho tak zdarma zhlédnout na serveru Doc Alliance Films (http://dafilms.com/film/8121-31-koncu31-zacatku/), tedy webu zprostředkovávajícím více než 600 dokumentárních a experimentálních filmů. Tento snímek je jakýmsi entreé k vernisáži výstavy Dech,  konané 27. června 2012 v Domě umění města Brna.

Ve filmu je zpovídáno 21 osobností současné, zejména alternativní, kultury. Jde o subjektivně založený výběr napříč všemi oblastmi. Objevuje se zde kupříkladu výtvarník a ,,rapper“ Vladimír 518, hudební skupina Kaspar von Urbach nebo spisovatel Michal Viewegh, který, ať už je kvalita jeho děl hodnocena jakkoli ambivalentně, je jedním z předních literátů, kteří určují směr vývoje nejen literatury po r. 1989, a tudíž má rozhodně co říci. Nechybí ani řada nejmladších osobností, avšak o nic méně významných, jmenujme např. představitele videoartu a také držitele Ceny Jindřicha Chalupeckého, Marka Thera či výtvarníka Pavla Sterce. Velmi upřímně, nenávistně a zároveň tragicky, a především emotivně, zněla slova Markéty Soukupové, vdovy po výtvarném umělci Vítu Soukupovi, jimiž vzpomněla na svého manžela…Jak lze rozpoznat, jedná se o jakýsi extrakt individualit, velmi příhodně vybraných.

Film je rámcován pražskými scenériemi a jimi jsou prokládány i samotné promluvy postav, spolu s nimi tvoří právě tyto pražské obrazy pomyslných 31 konců/začátků. Ve filmu nejde o klasické dialogy, dané osobě je vždy položena otázka, na kterou odpovídá, ovšem diváci dotaz neznají (mohou pouze dedukovat). Jedná se tak spíše o monology, navíc v určitém místě uměle useknuté. Tyto časté střihy, nesnažící se samy sebe maskovat, vyvolávají pocity nedořečenosti, tímto se film od počátku stává fragmentárním, umocněný navíc rychlým, pouze „očíslovaným“, přechodem k dalšímu hovořícímu. Divák nepříliš orientující se v problematice tak může tápat v tom, o kterého mluvčího se jedná, nebo o čem se hovoří, protože promluvy začínají vždy od samého jádra, takřka bez úvodu. Takováto mozaikovitost je snad použita záměrně, souzní s roztříštěným myšlením, kde se složitě hledají odpovědi třebas na to, jaká je úloha umělce v dnešní společnosti a co je vůbec umění, kam se kultura posouvá, jaký dopad mají drogy či materiální strádání na ryzí lidské hodnoty. Pakliže je tato rozličně názorová směs často vnitřních zpovědí, navíc vyplněná spíše neklasickými pražskými obrazy uniformních sídlišť nebo reálně ,,nepěknými“ zákoutími s pochybnými podniky, pronášena lidmi, kteří se podílejí na dynamičnosti živého či neživého umění, mělo by před námi stát dílo, jakožto zrcadlo aktuální doby, potažmo města, ve které(m) žijeme, kde stoupáme a zase klesáme dolů…

alt

Že se nejedná ,,pouze“ o prostý, klasický audiovizuální počin, značí míra uměleckých prvků filmem prostupujících, ať už jsou to silně poetická a poměrně dosti myšlenkově hluboká vypravěčova slova na začátku a na konci filmu, nenásilná hra s obrazem během monologů, nebo, v neposlední řadě, působivé pražské záběry. Zvláště, nejen vizuálně, zajímavou se stává konečná „procházka“ hlavním městem z centra až na okraj, připomínající skoro až beletristickou reportáž pronášenou vypravěčovými neutěšenými slovy. Možná ji lze vnímat i jako paralelu k jiné procházce, té myšlenkové, kterou jsme již absolvovali. V této závěrečné „pouti“ se také objevuje výčet všech ve filmu vystupujících umělců a osobností. Snímek tak směřuje k celistvosti a k jádru sdělení – tedy k tomu, jak Praha, matka všech měst, upadá do ticha, kde ,,slova jsou náhrobky touhy“.

alt

Film se z počátku jeví velmi roztříštěně, mnohé výpovědi v jejich rychlém střídání až pozbývají smyslu, postupně vše krystalizuje až k závěrečnému číslu třicet jedna a onomu putování. Snímek ale v jistém smyslu ucelený je, a to tehdy, když na něj pohlédneme shora, tj.  když si zrekapitulujeme všechna silná slova, uvědomíme si aktuálnost výpovědí a jejich palčivě pravdivých vhledů do problému (to vše včetně velmi působivé umělecké složky). Jsme-li v tomto úspěšní, máme zde výjev či obraz dnešní ,,nemocné“ Prahy. Kdyby záleželo na mně, tak upustím od přílišného centralismu, protože mám pocit, že vir se šíří po celé šíři naší země, byť je na motiv hlavního města v dokumentu velmi často cíleno jakožto na výlučný.

31konců/začátků je jemně úderným počinem, který zanechá v divákovi pocit – nejasný, rozmazaný, zároveň úzkostně mlčenlivý, ale pocit intenzivní…

alt

31 KONCŮ / 31 ZAČÁTKŮ
2011, 84 min
Žánr: dokumentární film
Režie: Rafani

Zdroj foto: dafilms.com/film/8121-31-koncu31-zacatku


 

Zobrazit další články autora >>>

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...


Hledat

Mimísek 15

Partneři

Nové komentáře

  • 09.06.2017 02:40
    Držte se ...
    Pane Juraji, Jsem ...
     
  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...

Facebook

Twitter


Literatura

Křížem krážem po Miláně s šik průvodcem

Sik po milansku 200Čas dovolených je v plném proudu a lákavé brožury cestovních kanceláří svádějí nejednoho dobrodruha ke koupi zájezdu snů. Avšak fotografie křičící všemi barvami nedokáží nadšeným cestovatelům podat ucelenější obrázek o dané destina...

Divadlo

A zase ten Havel!

200divV poslední době mívám někdy dojem, že snad každý chce hrát Havla. Možná je to jen taková móda, možná se pletu a vidím přízraky. Snad proto se mne, když jsem dostala pozvánku na premiéru Havlovy Audience, zmocnily nemalé pochyby. Pražský soubor vinohradskéh...

Film

Jak se žilo v období po největších politických represích

Cesko 200Obsáhlý sborník Československo v letech 1954-1962 má jednu mimořádnou přednost: v poměrně krátkých, stručných a přehledných statích mapuje mnohá témata, která se daného období týkají. Kniha, zaměřená převážně na české prostředí, je rozčleněna do něko...