Konečně jsme se dočkali knihy hovorů s Ermannem Olmim

Konečně jsme se dočkali knihy hovorů s Ermannem Olmim

rozhovory olmi elrmannoItalské režiséry známe útržkovitě, a navíc spíše ty z dřívějších dob - Rosselliniho, De Siku, Felliniho, Antonioniho, Pasoliniho. Zajisté k nim můžeme přiřadit také Ermanna Olmiho, jakkoli setrvává v jejich stínu. Zpravidla totiž nenatáčel filmy vnějškově provokující, naopak z nich prýštila smířlivost a vyrovnanost. Nejznámějším je rozlehlá venkovská kronika Strom na dřeváky (1978), odehrávající se na sklonku 19. století; zvítězila na festivalu v Cannes a připomíná ji i připojený záběr. Nyní se ke čtenářům (a také vděčným divákům) dostává kniha Ermanno Olmi - Rozhovory, která přiblíží nejen okolnosti vzniku jednotlivých děl, ale také životní zákruty samotného tvůrce, jenž loni oslavil osmdesátiny.

Je to vůbec první knížka, která u nás o Olmim vychází. Dosud z důvodů ne zcela pochopitelných - možná si jej oblíbila jeho "dvorní" překladatelka Eva Zaoralová - převažoval Fellini, o němž za poslední půlstoletí vyšlo hned několik publikací, a to včetně několika svazků se scénáři. Další filmaři (Pasolini, Rossellini, De Sica) se dočkali nanejvýš útlých brožurek a zbývající umělci (nalezneme mezi nimi jména nejvýznačnější, utvářející podobu současné italské kinematografie - Bertolucci, Scola, bratři Tavianiové...) měli prostě smůlu, nikdo si na ně ani nevzpomněl.

Filmy Ermanna Olmiho se do českých kin dostávaly nárazově: v 60. letech to byla díla ovlivněná neorealismem, civilistně prostá a zkoumající svět chudých lidí, ať již to bylo na stavbě, při nástupu do prvního zaměstnání nebo vůbec uhájení skromné existence (Čas se zastavil, Místo, Snoubenci), poté následovala více než desetiletá průrva, než jsme se seznámit s dalšími tituly (Sapéři, Strom na dřeváky, Ať žije paní).

rozhovory olmi ermanno

V posledním dvacetiletí nás však Olmi oslovuje výhradně skrz televizní obrazovku - viz Genesis nebo Sto hřebů. Určitě si z toho snímku pamatujete ony úžasné záběry se vzácnými knihami přibitými ke stolu nebo k podlaze, jak připomíná i připojené foto... Olmi, jenž několikrát zpracovával vysloveně náboženská témata, bývá mnohdy vnímán jako autor "duchovních" filmů, které mají hodně společného s křesťanskou pokorou - a nevyvrací to. Jen dodává, že je ochoten považovat se toliko za aspiranta nejen křesťanské víry, ale i ostatních náboženství, pokud slouží posvátným cílům, a nikoli získávání mocenské nadvlády.

Pro toho, kdo by chtěl nahlédnout do Olmiho myšlení, poznat, jak prosazoval své projekty, je kniha rozhovorů určena především. S Olmim rozmlouval Charlie Owens a věru, nejsou to zdvořilostní hovory. Autor je podrobně obeznámen s Olmiho tvorbou i ohlasy na ni, zjišťuje nejen, jak se rodil samotný námět, ale také se táže na různé podrobnosti a detaily, z režiséra mámí, proč upřednostnil určitý motiv na úkor jiného a tu či onu scénu natočil právě tak, jak ji natočil. A několikrát se neopomene zeptat, zda by svá díla pojednal stejně nebo jinak, kdyby dostal příležitost realizovat je znovu. Srovnává režisérovy záměry s konečným výsledkem, neustále si upřesňuje jeho náhled.

rozhovory olmi

Owens se svými dotazy zadírá do tkáně jednotlivých filmů, odkrývá skryté či ne zcela zjevné významy, ale nikdy nepostupuje hrubě či konfrontačně, neútočí ani nezpochybňuje - prostě se táže, očekávaje režisérovu spolupráci a otevřenost. V tom se hodnota výpovědí blíží jiné pamětihodné "rozhovorové" knize, a sice mnohaletým hovorům, které s americkým mistrem hrůz Alfredem Hitchcockem vedl François Truffaut, jenž předtím, než zazářil jako režisér, se uplatnil jako obávaný kritik.

Kniha je ovšem cenná i pro svou "přidanou hodnotu": obohacují ji původní české texty, které čtenáře provázejí až k Olmiho nejnovější tvorbě. Petr Slinták, jenž knihu přeložil, totiž sepsal jak rozsáhlou úvodní studii, která zasvěceně rozebírá Olmiho umělecký zjev, tak závěrečnou kapitolu, jakési post scriptum v podobě dodatečného rozhovoru s ním. Slinták se za Olmim vypravil do Itálie, aby si s ním povyprávěl o jeho názorech na film, na zpracovávaná témata a koneckonců i na české filmaře, které však Olmi nezná. Neviděl ani Formanův debut Černý Petr, který byl tuzemskými recenzenty přirovnáván právě k Olmiho Místu.

rozhovory olmi

Příbramské nakladatelství Camera obscura jako vždy zajistilo vzornou redakční práci, text je pro případ potřeby opatřen vysvětlivkami; ostatně stejnou pečlivostí se vyznačují i předešlé publikace (například o Tarkovském, Godardovi či Jarmuschovi). Takže jako samozřejmost - která ovšem vůbec samozřejmá není - přijmeme i podrobný výčet děl, na nichž se Olmi podílel, nechybí ani rejstřík a seznam literatury, která se k Olmimu vztahuje. Zvlášť cenné, protože dosud nebylo nikde zpracováno, je podchycení českých položek, ať již jsou to recenze jednotlivých filmů nebo výňatky ze scénáře.

Co ke knize ještě dopovědět? Setkání s mimořádnou osobností skýtá šanci uměnímilovnému čtenáři - a vlastně každému vnímavému člověku - zase si o něco více rozšířit vlastní obzory. Zbývá upozornit, že distribuci této výjimečné knihy, která se sotva stane bestsellerem, mohou provázet potíže. Zcela určitě by měla být k sehnání ve specializovaném knihkupectví Terryho ponožky v pražském kině Světozor, za východní hranicí ji nabídne bratislavská prodejna Slovenského filmového ústavu.

rozhovory olmi elrmanno

Ermanno Olmi - Rozhovory
Autoři: Charlie Owens, Petr Slinták
Překlad: Petr Slinták, Martina Mezírková
Vydalo nakladatelství Camera obscura, Příbram – Svatá Hora 2012. 332 stran.

Hodnocení: 100%

Zdroj foto: Camera obscura, tutankemule.net, cinefestival.blogosfere.it, slowfoodonfilm.it



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přihlášení



Imago, imagines I.-II.

Autoři zvolili jako východisko koncepce nové syntetické publikace věnované středověkému umění v českých zemích latinské slovo imago (označující nejen dvourozměrný obraz, kresbu apod., ale i výtvory trojrozměrné a případně i díla architektonická). academia.cz

Život byl pes

Tak to jsem já – pes Život. Rozhodně jsem se nenarodil jako domácí mazlíček. Díky různým okolnostem, které vám budu vyprávět, a také díky mému vzhledu a povaze, nikoho nenapadlo ho ze mě udělat. grada.cz

Rozhovor

Matej Mináč: Impulzem bylo zaznamenat maminčiny vzpomínky na tragické časy přes úsměvné příběhy

ocima fotografky 200Filmy uznávaného režiséra Mateje Mináče proslavily příběh záchrany 669 dětí sirem Nicholasem Wintonem během 2. světové války. Jeho nejnovější film má název Očima fotografky a je o osudu dítěte, které nemělo to štěstí dostat se vča...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Vybíjená jako ze školy

vybijenaperexFilm Vybíjená (2015) je jakýmsi pokusem o realistickou komedii. Všechno je v ní znázorněné dost natvrdo, ale zároveň se nic z toho příliš neřeší.

C...


Literatura

Recenze: S hlavou v (oblacích) pejru

S hlavou v pejru 200S hlavou v pejru. Jak bych tuhle publikaci jednoduše popsala. Stačí dvě slova – červená knihovna. Pokud jste vyznavači zamilovaných románů s bohatým milovníkem veskrze kladného charakteru a krásno...

Divadlo

Dorazte na novou divadelní adaptaci Přeletu nad kukaččím hnízdem a pomozte seniorům

krasapomoci perexDivadlo Radka Brzobohatého bude opět pomáhat a vy můžete být u toho. Vyrazte 26. září na představení Přelet nad kukaččím hnízdem a částka, jež zaplatíte za vstupenky, půjde na podporu osamělým seniorům, které podporu...

Film

Film Hugo a jeho velký objev připomíná prvního filmového kouzelníka Georgese Mélièse
ImageGEORGES MÉLIÈS (1861-1938) začínal jako pouťový eskamotér, předváděl na jevišti kouzelnické výstupy, promýšlel nejrůznější iluzionistické triky, konstruoval mechanismy automatů, které někdy připomín...