POWAQQATSI: druhý díl Qatsi trilogie na hodinu a půl pevně přiková k obrazovce

POWAQQATSI: druhý díl Qatsi trilogie na hodinu a půl pevně přiková k obrazovce

Email Tisk

Powaqqatsi plakat  200V roce 1988 spatřil světlo světa druhý díl Qatsi trilogie, který jeho autor Godfrey Reggio nazval Powaqqatsi. Překlad znamená „život na úkor někoho jiného“ a vystihuje, že dokument se tentokrát točí okolo člověka a jeho vztahu k jiným lidem, případně k lidské společnosti jako k celku.

 

 

Pokud by mohl podtitulek prvního dílu Qatsi trilogie znít příroda versus civilizace, tak podtitulek Powaqqatsi by mohl být zformulován přibližně jako člověk a lidská společnost. Jedním ze znaků, jímž se člověk vymezuje proti zvířatům, je práce. A právě práce, ta nejprostší a nejtvrdší dřina, tvoří leitmotiv první části dokumentu. Z jiného úhlu pohledu se nabízí nazvat první část dokumentu jako profánní. Druhá část či výrazněji vymezený celek pak představuje posvátné, konkrétně zobrazuje náboženské rituály různých etnik z blízkých i vzdálených koutů země. A konečně třetí díl by se dal otitulovat jako člověk a civilizace, případně lidský jedinec v zajetí civilizace.

Největší kus práce na fascinujícím dokumentu odvedli opět kameraman a střihači. I když při docela velkém množství statických záběrů, kdy největší kus práce (a to doslova) odvádí natáčení dělníci, rolníci či jiní pracující, se může jevit, že práce kameramana nebyla zas tak náročná. Stejně tak považuji za nutné vyseknout poklonu střihačům, kteří se nemalou měrou podepsali na úspěchu díla. Ač jsou přechody mezi jednotlivými záběry často plynulé, navazující, obsahují spojující prvek, tak jejich naroubování na sebe navzájem vzniklo díky vynikajícímu citu pro detail. Pánové střihači nevládnou jen dokonale nůžkám, ale mají neuvěřitelnou schopnost lepit záběry tak, aby spoj nebyl kostrbatý. Pouze dva okamžiky, dvakrát na několik okamžiků černá obrazovka dává tušit, že zde došlo k radikálnímu šmiknutí nůžek. Tyto mezníky dodávají dokumentu na dramatičnosti, dovolují divákovi na kratičký okamžik oddechnout a vzbuzují v něm očekávání další pastvy pro oči.

Autor si neodpustil některá filmová a dokumentární klišé, která přímo souvisí s problémy civilizace. Konkrétně je to zobrazování dřiny a mizérie dělníků třetího světa, přelidněné megalopole a podobně. Na druhou stranu si je však nutné uvědomit datum vzniku snímku, v té době s největší pravděpodobností nebylo natočeno tolik dokumentů na téma palčivé problémy civilizace, takže pocit „zase to klišé“ můžou mít diváci, kteří vidí poprvé Powaqqatsi, až nyní.

Powaqqatsi1

Tvůrce hudby opět prokázal neuvěřitelný cit vytvořit hudbu, která na záběry sedí jak příslovečná zadnice na hrnci. Kde je potřeba zdůraznit viděné, tam tóny zdůrazňují, kde je třeba odlehčit a rozveselit, tam tak melodie činí. Melodie nepůsobí tak tíživě jako v prvním díle trilogie, v Koyaanisqatsi, přestože záběry mnohdy nemají ke sklíčenosti daleko.

Co nejspíše bude diváka na dokumentu bavit, bude skutečnost, že jednotlivé záběry jsou bez hodnotících konotací, bez pozitivních nebo negativních emocí, divák má možnost si viděné přebrat podle sebe, podle svého momentálního rozpoložení, jednotlivé scény poskytují nepřeberné množství podnětů k přemýšlení. Autor díla přistupoval k jeho tvorbě stylem „vidím, zachycuji, nehodnotím, posílám dál“.

Souboj člověk versus příroda nabízí (vizuálně) zajímavější třecí plochy nebo někdy i bitevní pole než vztahy mezi lidmi navzájem a ukotvení člověka v lidské společnosti. Proto možná Powaqqatsi disponuje slabším magnetickým polem, které oči diváka přitáhne a drží na obrazovce či monitoru, než jeho starší bráška Koyaanisqatsi. Rozhodně však nedochází během hodiny a půl trvání dokumentu k přepólování, kdy divák zrak odvrací.

Powaqqatsi plakat

Název filmu/název filmu v originále: Powaqqatsi/Powaqqatsi
Žánr: dokument
Původ: USA
Rok výroby: 1988
Režie: Godfrey Reggio
Hudba: Philip Glass
Střih: Miroslav Janek, Iris Cahn, Alton Walpole
Stopáž: 96 minut
Formát: 16:9
Zvukový formát: DD 5.1
Distributor: Magic box
Hodnocení: 60 %

Zdroj foto: www.pomegranatearts.com


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 28

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Šaty z igelitu: variace na samotu, které vám padnou

altSoubor třinácti povídek Šaty z igelitu, jejichž společným leitmotivem je lidská osamělost a stesk v nejrůznějších variacích, je debutem studenta a žurnalisty Vratislava Maňáka. Píše o událostech zdánl...

Divadlo

Zlínské divadlo zažije Vzpouru nevěst

Vzpoura200Láska je hezká věc, ale řízek je řízek. Takový je podtitul nové inscenace Městského divadla Zlín Vzpoura nevěst. Jakkoli zní pragmaticky, půjde o svěží komedii, a to nejen o ženách a nejen pro ženy. Hru pro zlínské divadlo ...

Film

Quentin Tarantino a jeho Historky z podsvětí

tarantino perexQuentin Tarantino se narodil 27. března roku 1963 své teprve šestnáctileté matce. Jeho otec ho opustil velmi brzy, a tak jeho matka byla samoživitelka. Když neměl kamarády, tak svůj volný čas věnoval četbě komiksu, seriál...