Zlín Film festival, sekce Noční horizonty: Pluto
Banner

Zlín Film festival, sekce Noční horizonty: Pluto

Email Tisk

pluto200Díky zlínskému filmovému festivalu a jeho sekci Noční horizonty se na plátna zlínských kin dostanou snímky, které se běžně do české distribuce nedostávají. Divácký vkus v kombinaci s rentabilitou provozu kin jsou neúprosnými kritérii, jež bohužel mnohokrát zabouchnou dveře zajímavým snímkům, nebo méně věhlasným národním kinematografiím. Český divák ta prakticky nemá možnost poznat „exotické“ národní kinematografie, jíž tak jihokorejská bezesporu je. Právě až z jižní části Korejského poloostrova na zlínské filmové plátno docestoval film Pluto.

O tom, že národy Dálného východu jsou orientovány na výkon a úspěch, není pochyb. Tato honba za dosažením prvního místa je evidentní už na střední škole. Talentová třída pro deset nejlepších studentů pomyslnou první příčku představuje. O udržení v ní se svádí lítý boj, mnohdy překračující z obrazné roviny do roviny reálné. Na střední školu nastupuje nováček June, student, který kromě studijních předpokladů a touhy uspět nic jiného nemá. Velmi záhy zjišťuje, že kromě studijních předpokladů, je jednou z možných vstupenek do elitní třídy tučné konto rodičů, díky němuž si lze zaplatit doučování. Junova zatvrzelost, s níž se snaží zbavit nálepky outsidera a otloukánka, plus hackerské sklony spolužačky mu pomohou se dostat do talentové třídy a posléze i do tajného spolku elitářů. Spolku, který si nejen pomocí poznámkovým sešitům s vypracovanými otázkami testů pomáhá k lepším studijním výsledkům, ale i spolku, jehož členové se neštítí terorizovat, užívat násilí a dokonce zabít. Role pěšáka v násilnické mašinérii společenství nakonec Juna přetransformuje do role vraha-mstitele.

Tajná studentská společenství, jejich rituály i kostlivci ve společné skříni jsou nevyčerpatelnou studnicí námětů, úhlů pohledu a způsobů uchopení tématu. A tak se na mysl nejednomu divákovi dere otázka, proč všichni ti filmoví tvůrci jedou víceméně podle jednoho schématu a nesnaží se o originalitu. Jako vejce vejci se podobají scénáře shrnuté do několika bodů – otloukánek přichází na scénu, otloukánek bojuje s elitáři, elitáři berou otloukánka mezi sebe, otloukánek prohlédne nečistou hru elitářů, z otloukánka se stává mstitel či spíše vykonavatel spravedlnosti. I scénárista filmu Pluto jel podle této šablony. Možná se domníval, že když se pokusí diváka zmást a z původního zdánlivého padoucha udělá oběť, tak že film vyzvedl z masy podobných. Ale není tomu tak, v případě Pluta rozhodně ne. Schéma u příběhu, kdy se rozplétají složité mezilidské vztahy, navíc okořeněné vraždou a neférovým chováním, není nic nového pod sluncem. Po důkladném výlovu filmového archivního rybníka se v síti ocitne několik téměř stejných příběhů. Snad jen elitářskost založená na studijních výsledcích odlišuje od podobných filmů, kde je příslušnost ke kastě elitních založena převážně na financích či konexích.

Flashbacky a jejich prolínání s reálným časem udržují diváka ve střehu, nedovolují mu polevit v pozornosti, protože změny mezi přítomností a minulostí probíhají náhle a bez varování. Ale v podstatě kameraman nepředvedl nic výjimečného, několik záběrů dolů ze střechy do uzavřeného dvora školní budovy, snad mělo dodat filmu nějaký náboj, stejně tak jako pohled do koruny stromů. Snad snaha o poetičnost nebo pokus o umělecký přesah, ale vyzněly do ztracena a působily jako výkřik do tmy. Velmi zdařilou kulisou se stala školní budova, její strohost, odcizené prostředí, které rozhodně nepřeje přátelství a vřelým vztahům, svádí jen k pilné práci. Ta svou roli sehrála na výbornou, dokonce překonala živé herce, jejichž výkony vzbudily přinejmenším rozpaky.

pluto1

Pokud se návštěvník festivalu rozhodne zhlédnout film z destinace, která je pro něj velkou filmovou neznámou, je plný očekávání. Možná má přehnaná očekávání, možná neopodstatněně dopředu zatracuje, každopádně je však zvědavý. Nejinak tomu bylo i v mém případě a v případě filmu Pluto. A zjištění? I tam daleko na Východě dokážou natočit filmy takřka geniální, ale i filmy průměrné či podprůměrné. Pluto patří k tomu slabšímu průměru. Nějaký čas mi v hlavě zůstane, bohužel však ne pro své kvality, ale jako „ten film z Jižní Koreje“.

Název filmu/název filmu v originále: Pluto/ Myungwangsung 명왕성
Žánr: thriller
Původ: Jižní Korea
Režie: SHIN Su-won
Scénář: SHIN Su-won
Kamera: Ji Un Yun
Hudba: Jae-ah Ryu
Střih: Do-hyun Lee
Produkce: June Film, SH Film
Hrají: Lee David 이다윗
Seong Joon 성준
Kim Kkobbi 김꽃비
Jo Seong-ha 조성하
Seon Joo-ah 선주아

Stopáž: 114 min.
Česká premiéra: 30. 5. 2013
Hodnocení: 40 %

pluto2

Zdroj foto: www.hollywoodreporter.com, www.hancinema.net



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Partneři

Hledat

Mimísek 35

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Smrt ve stříbrné zbroji - životní příběh Ludvíka Jagellonského

altNakladatelství Moba přináší čtenářům nový historický román Smrt ve stříbrné zbroji spisovatele a publicisty Otomara Dvořáka, jehož hlavní postavou tentokrát není žena (viz předešlé autorovy knihy Lásky prin...

Divadlo

Čapek a 60's aneb Šedesátky, v Městských divadlech pražských
 
Capek 1V Divadle Rokoko proběhla 3. června premiéra inscenace Čapek režiséra Pavla Kheka a dramaturgyně Věry Maškové, mapující poslední chvíle života Karla Čapka a jeho boj se zbabělostí, fanatismem a zaslepeností. 1...

Film

5 top filmových zážitků z letošních Karlových Varů

alt47. ročník MFF Karlovy Vary se chýlí ke svému závěru a filmoví publicisté i diváci mohou začít bilancovat. Tohoto úkolu se nyní zhostí i K21, a sice očima redaktora, který navzdory tomu, že se festivalového dění účastnil pouze...