New York coby město hříchu, kráska v nesnázích a cynický policajt s temnější minulostí. Allen Hughes ve svém novém snímku křísí klasické atributy americké drsné školy.

 

 

 

Zlomené město je titul, který je asi stejně tak výmluvný jako drsňácký výraz hollywoodského dua Russel Crowe a Mark Wahlberg, tvářících se na titulních plakátech k filmu, jako kdyby spolkli žiletku. Co jiného ale čekat od filmu, kterým se Allen Hughes rozhodl složit poctu detektivním příběhům amerického filmu Noir, který proslavil drsnou „Hard Boiled“ tématiku na filmovém plátně. V Hughesově snímku se tak do hry vrací klasické archetypy detektivního žánru v podobě nesmlouvavých policistů a cynického, ledově chladného velkoměsta. 

Pokud si právě teď říkáte, že tohle je přesně to, co tady od časů Rodriguezova Sin City chybělo, máte pravdu. Žánr kriminálního dramatu je totiž v porovnání s desítkami filmů Marvelovské tématiky periodicky zaplavujícími světová kina tak trochu opomíjeným žánrem. V kontextu neustále převařovaných remaků komiksových a literárních adaptací tak Hughesův záměr smést prach vrstvící se na kdysi tak populárním žánru jeví jako výborný nápad. Avšak na druhé straně převést celý námět do praxe tak, aby se alespoň částečně podařilo evokovat atmosféru vytoužených vzorů žánru, jako byl Maltézský sokol nebo Laura, to chce o hodně více než jen hvězdné obsazení a mohutný rozpočet. 

V případě Zlomeného města je oním selhávajícím faktorem strhávajícím snímek do ubíjející šedi průměrnosti především naprostá šablonovitost dějové linky a přehnaná dávka žánrového klišé, které na vás začne pozvolna prosakovat již s představením hlavního hrdiny. Mark Wahlberg sice roli soukromého detektiva Billa Taggarta ztvárnil přesvědčivě a nutno říci, že nejen díky svému buldočímu vzezření pouličního bijce, nemůže ale ani v nejmenším zachránit šablonovitý dojem, kterým role působí. Taggart tak spíše než jako autentická postava působí jako esence všech drsňáckých, životem unavených detektivů prohnaná přes kopírák. 

To samé by se dalo říci o scénáři, který by se snad s trochou nadsázky dal přirovnat k parodickému opusu na zlatý standard detektivního žánru. Taggart tu zpočátku vystupuje v roli obětního beránka zneužitého pro politickou hru mocných. V roli věčného cynika se vrhá do vyšetřování nevěry ženy vlivného starosty Nicholase Hostetlera (Russel Crowe), aby se vzápětí stal pouhou loutkou v zákulisních machinacích týkajících se blížících se voleb. Sledujeme jeho pád na dno, opětovný příklon k alkoholu a rozchod s dlouholetou přítelkyní, během kterého vyplouvají na povrch hrdinovy temnější stránky. To vše se děje pouze proto, abychom se stali svědky jeho konečného zúčtování s Hostetlerem a závěrečné úsměvné katarze, ve které se pro pobavení diváků stává z Taggarta lepší člověk přijímající trest za své bývalé skutky. Scénář, onen solidní pilíř, o který se opírá většina kvalitních filmů, je tedy v případě Zlomeného města spíše těžkým balvanem, který vás coby diváka pravděpodobně ubije svou prvoplánovou předvídatelností. Možná by tu bylo na místě namítnout, že určitá míra klišé k detektivnímu žánru patří. Jako další obhajobu bychom pak mohli použít fakt, že se v případě Hughesova snímku jedná o scenáristovu prvotinu. Na druhé straně ani to nemůže sloužit jako omluva skutečnosti, kdy se z velkorozpočtového snímku díky haprujícímu scénáři a logickým chybám vytrácí nejen originalita, ale i minimální míra uvěřitelnosti. Manipulativní úloha scenáristy postrkujícího postavy tam, kam potřebuje, nehledě přitom na výsledný dojem, je tu zkrátka příliš znatelná, stejně tak jako zoufalé pokusy vybruslit z dané situace pomocí nicneříkajícího dialogu. Patetické a prázdné dialogy pak více než zdatně přispívají k nepříliš příznivému dojmu z postav, jejichž charaktery působí ploše a černobíle, a to navzdory hvězdnému obsazení (Russel Crowe, Catherine Zeta-Jones) a solidním výkonům nijak nevybočujícím ze zavedených hollywoodských standardů. 

Navzdory výše zmíněným chybám je však nutno zmínit jednu věc, ve které Zlomené město exceluje. Tou je bezesporu kamera a celkové vizuální ztvárnění snímku, ve kterém se letecké záběry města a jeho exteriérů střídají s prostředím nočních barů a večírků velkoměstské smetánky. To vše dohromady vytváří hutnou atmosféru, která pro vás ze Zlomeného města může udělat vizuálně velice atraktivní podívanou. Je to však podívaná pouze pro ty, kteří u filmu nutně nepotřebují přemýšlet a kterým nevadí děj nalinkovaný bez sebemenších zvratů a překvapení. Pokud ale obdivujete film Noir a řadíte se mezi jeho náročné fanoušky, raději se Hughesově filmu vyhněte obloukem.

Zlomené město/ Broken City
Krimi/ Drama/Thriller
USA, 2013, 109 min.
Režie: Allen Hughes
Scénář: Brian Tucker
Kamera: Ben Seresin
Hudba: Atticus Ross
Hrají: Mark Wahlberg, Russel Crowe, Catherine Zeta-Jones

< Předchozí		Další >