Reklama

Jak bylo lidské tělo léčeno i cepováno

Email Tisk

telo perexTrojice historiků Milena Lenderová, Daniela Tinková, Vladan Hanulík se různými aspekty naší tělesné schránky, pojednanými napříč dějinami, zabývala již v knize Dějiny těla (ZDE) a řada kapitol zde rozpracovaných přešla do objemnějšího, podrobněji koncipovaného svazku Tělo mezi medicínou a disciplínou, zaštítěného týmž kolektivem. Autoři se zabývají rozličnými náhledy na tělo v "dlouhém" devatenáctém století, které začíná někde u Velké francouzské revoluce (1789) a končí výbuchem První světové války (1914-1918). V tomto období se odehrály dalekosáhlé změny, týkající se i vnímání našeho "hříšného" těla, neboť v hříchu se rodíme, jak praví Bible.

 

Autoři probíranou látku rozčlenili do devíti kapitol, obepnutých jednak úvodem a závěrem. Nejprve se zabývají tělem jako předmětem historického bádání a rovněž v souvislosti s rozvojem lékařství. Právě posunům v lékařství, ale také proměnám laického přijímání lékařských poznatků se věnují první dvě kapitoly. Důležitý byl tehdy zápas jednak s bolestí (uvědomme si, že zprvu éterová narkóza se ověřuje teprve v 19. století, do té doby byla neznámá), jednak s infekcí. Lidé - zejména na vesnici - se dlouho obávali odejít do nemocnice, protože ty byly vnímány jako zařízení, kde se umíralo.

Čtenářsky jistě atraktivní jsou kapitoly, jednak věnované pojetí mužského těla (včetně jeho sexuality), jednak poslání ženy, která byla vnímána hlavně jako uchovatelka života, takže se rozvíjelo porodnictví, ale také jako strážkyně rodinného krbu a vzorná hospodyně, která měla svému muži zajišťovat manželské zázemí. Zejména v sexuálních záležitostech neměla být v žádném případě sama aktivní, protože v takovém případě by klesala na roveň opovrženíhodné prostitutky.

telo1

A všimneme si, jak se v puritánském 19. století obtížně hledala i prosazovala odborná terminologie v popisu ženských pohlavních orgánů - jestlipak tušíte, co je to vateň nebo hřebínky? Také si povšimneme, jak se měnil ideál krásy, ať již se dotýkal mužského nebo ženského těla, jak bylo žádoucí o ně starat, jaké sporty se měly (nebo směly) pěstovat, jaké prádlo bylo vhodné používat. Vleklé byly snahy vytěsnit používání korzetu, protože zhoubně deformoval ženské tělo, byť mu zajišťoval svůdný "vosí pas". Dovíme se mimo jiné, že třeba pro stvrzení mužské cti byly nesmírně důležité souboje (ať již s kordem či střelnou zbraní v ruce), jakkoli úředně zakazované a trestané. I takto lze vnikat do někdejší mentality a uvažování.

Avšak nejnázorněji postihuje dobovou morálku kapitola o dětství, o dětském těle pěstěném a (zejména sexuálně) disciplinovaném - ideální byl stav naprostého vytěsnění jakékoli necudné myšlenky, jakkoli v zásadě povinná zpověď obsahovala položky jako nesesmilníš a nepožádáš manželky bližního svého. Na více než padesáti stranách jsou tu probrány nejrůznější aspekty, počínaje péčí o dítě od kojeneckého věku po práh dospělosti, varování se týká předčasného probouzení sexuality, zejména masturbaci se přikládá naprosto zhoubný dopad na tělesné i psychické zdraví.

telo2

Značnou pozornost autoři věnují i obraně těla před nemocemi - probírají dějiny očkování, nejprve v souvislosti s neštovicemi. Postihují, jak se překonávala nedůvěra, jak táhly vhodné a následováníhodné příklady, když se očkovat nechávaly uznávané společenské elity. Avšak do léčebných procesů vstupovaly i řekněme alternativní praktiky, třeba vodoléčba, reprezentovaná zejména Vincenzem Priessnitzem.

A pozornost je věnována rovněž poslední etapě lidské existence, kterou je tělo zemřelé. Dovíme se třeba, s jakými potížemi se potýkala první krematoria, neboť pohřeb žehem se protivil církevní nauce - vždyť takový nebožák ne nemohl nikdy dočkat zmrtvýchvstání, jaké slibovala svatá kniha. Katolická církev spálení těla asociovala s "vražděním duše" a kremaci označila za bezbožný zlozvyk ohavný a veskrze zavrženíhodný, který musel být provázen exkomunikací z lůna církve.

Měl bych jedinou výtku: autoři se převážně soustředí na blahobytnější, ale o to konzervativnější prostředí, převážně na měšťanskou vrstvu. Situaci v chudinských čtvrtích či vesnické prostředí pak téměř úplně nechávají bez povšimnutí. Výsledný obraz tak zůstává spíše mezerovitý.


Milena Lenderová, Daniela Tinková, Vladan Hanulík: Tělo mezi medicínou a disciplínou
Vydalo Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2014. 642 stran.

telo obalka

Hodnocení: 80%

Foto: kniha

( 3 hlasů )


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

JANA LANGEROVÁ


redaktorka, tvůrce soutěží, 26 let (Štír a občas Střelec)

  • pochází z malé vesničky Zádveřice a nyní žije s manželem v ještě menší Lhotě, která leží 13 km od Zlína
  • Jana je čerstvou absolventkou fakulty multimediálních komunikací v oboru vztahy s veřejností a pracuje jako tisková mluvčí festivalu Chillibraní
  • s K21 je spojená už sedm let, začínala jako editorka a vypracovala se až k zástupkyni šéfredaktorky, nyní domlouvá soutěže a píše pro radost hlavně do literatury a mluveného slova. Udržuje se tak v tempu, má přehled a plní si knihovničku skvělými tituly
  • ve volném čase kromě kulturních věcí také moc ráda zahradničí (zajímají ji bylinky i pokojovky) a vaří různé dobroty. S manželem se věnují geocachingu - hledají poklady po okolí, často navštěvují různé metalové koncerty a jsou s partou přátel. Aktuálně propadli speedmintonu!
  • a Janino motto:To od Johna Lennona: „Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.“
Banner

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 23

Čtěte také...

Před dvěma sty roky se narodil putimský hrdina Jan Cimbura

putim jan cimbura200Až se budete toulat po jižních Čechách a ocitnete se na Písecku, zavítejte rovněž do Putimi. Ano, to je ta vesnice, která vstoupila i do literatury. Dotkli se jí dva známí romanopisci: zatímco Jindřich Šimon Baar vyportrétoval...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Jan Calábek byl průkopníkem populárně vědeckého filmu

calabek obalka 200Nalezneme stále mnoho lidí, kteří přes své mimořádné zásluhy o nejrůznější obory lidského vědění zůstávají širší veřejnosti neznámí. Patří mezi ně profesor obecné botaniky Jan Calábek (1903-1992...

Divadlo

Divadlo Archa: Kdo je srab a kdo je hrdina aneb představení Vadí-nevadí.cz

arc 200V září a říjnu můžete zavítat do divadla Archa na dokumentárně divadelní inscenaci Vadí–nevadí.cz od autorů Jany Svobodové a Philippa Schenkera. Ti spolu s hudebníkem Janem Burianem a videoartistou Jaroslavem Hrdličkou postavili na náměstí...

Film

Musí se do práce, i kdyby se nechtělo!

200filmFilm Já to tedy beru, šéfe…! reaguje na tehdejší podnikovou a ekonomickou stabilitu v Československu. Pracovních míst bylo mnohem více než práceschopných a kdyby nebylo zaměstnání ze zákona povinné, museli by se lidi k činnosti přemlouvat.

...