Banner

Jak bylo lidské tělo léčeno i cepováno

Email Tisk

telo perexTrojice historiků Milena Lenderová, Daniela Tinková, Vladan Hanulík se různými aspekty naší tělesné schránky, pojednanými napříč dějinami, zabývala již v knize Dějiny těla (ZDE) a řada kapitol zde rozpracovaných přešla do objemnějšího, podrobněji koncipovaného svazku Tělo mezi medicínou a disciplínou, zaštítěného týmž kolektivem. Autoři se zabývají rozličnými náhledy na tělo v "dlouhém" devatenáctém století, které začíná někde u Velké francouzské revoluce (1789) a končí výbuchem První světové války (1914-1918). V tomto období se odehrály dalekosáhlé změny, týkající se i vnímání našeho "hříšného" těla, neboť v hříchu se rodíme, jak praví Bible.

 

Autoři probíranou látku rozčlenili do devíti kapitol, obepnutých jednak úvodem a závěrem. Nejprve se zabývají tělem jako předmětem historického bádání a rovněž v souvislosti s rozvojem lékařství. Právě posunům v lékařství, ale také proměnám laického přijímání lékařských poznatků se věnují první dvě kapitoly. Důležitý byl tehdy zápas jednak s bolestí (uvědomme si, že zprvu éterová narkóza se ověřuje teprve v 19. století, do té doby byla neznámá), jednak s infekcí. Lidé - zejména na vesnici - se dlouho obávali odejít do nemocnice, protože ty byly vnímány jako zařízení, kde se umíralo.

Čtenářsky jistě atraktivní jsou kapitoly, jednak věnované pojetí mužského těla (včetně jeho sexuality), jednak poslání ženy, která byla vnímána hlavně jako uchovatelka života, takže se rozvíjelo porodnictví, ale také jako strážkyně rodinného krbu a vzorná hospodyně, která měla svému muži zajišťovat manželské zázemí. Zejména v sexuálních záležitostech neměla být v žádném případě sama aktivní, protože v takovém případě by klesala na roveň opovrženíhodné prostitutky.

telo1

A všimneme si, jak se v puritánském 19. století obtížně hledala i prosazovala odborná terminologie v popisu ženských pohlavních orgánů - jestlipak tušíte, co je to vateň nebo hřebínky? Také si povšimneme, jak se měnil ideál krásy, ať již se dotýkal mužského nebo ženského těla, jak bylo žádoucí o ně starat, jaké sporty se měly (nebo směly) pěstovat, jaké prádlo bylo vhodné používat. Vleklé byly snahy vytěsnit používání korzetu, protože zhoubně deformoval ženské tělo, byť mu zajišťoval svůdný "vosí pas". Dovíme se mimo jiné, že třeba pro stvrzení mužské cti byly nesmírně důležité souboje (ať již s kordem či střelnou zbraní v ruce), jakkoli úředně zakazované a trestané. I takto lze vnikat do někdejší mentality a uvažování.

Avšak nejnázorněji postihuje dobovou morálku kapitola o dětství, o dětském těle pěstěném a (zejména sexuálně) disciplinovaném - ideální byl stav naprostého vytěsnění jakékoli necudné myšlenky, jakkoli v zásadě povinná zpověď obsahovala položky jako nesesmilníš a nepožádáš manželky bližního svého. Na více než padesáti stranách jsou tu probrány nejrůznější aspekty, počínaje péčí o dítě od kojeneckého věku po práh dospělosti, varování se týká předčasného probouzení sexuality, zejména masturbaci se přikládá naprosto zhoubný dopad na tělesné i psychické zdraví.

telo2

Značnou pozornost autoři věnují i obraně těla před nemocemi - probírají dějiny očkování, nejprve v souvislosti s neštovicemi. Postihují, jak se překonávala nedůvěra, jak táhly vhodné a následováníhodné příklady, když se očkovat nechávaly uznávané společenské elity. Avšak do léčebných procesů vstupovaly i řekněme alternativní praktiky, třeba vodoléčba, reprezentovaná zejména Vincenzem Priessnitzem.

A pozornost je věnována rovněž poslední etapě lidské existence, kterou je tělo zemřelé. Dovíme se třeba, s jakými potížemi se potýkala první krematoria, neboť pohřeb žehem se protivil církevní nauce - vždyť takový nebožák ne nemohl nikdy dočkat zmrtvýchvstání, jaké slibovala svatá kniha. Katolická církev spálení těla asociovala s "vražděním duše" a kremaci označila za bezbožný zlozvyk ohavný a veskrze zavrženíhodný, který musel být provázen exkomunikací z lůna církve.

Měl bych jedinou výtku: autoři se převážně soustředí na blahobytnější, ale o to konzervativnější prostředí, převážně na měšťanskou vrstvu. Situaci v chudinských čtvrtích či vesnické prostředí pak téměř úplně nechávají bez povšimnutí. Výsledný obraz tak zůstává spíše mezerovitý.


Milena Lenderová, Daniela Tinková, Vladan Hanulík: Tělo mezi medicínou a disciplínou
Vydalo Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2014. 642 stran.

telo obalka

Hodnocení: 80%

Foto: kniha

( 3 hlasů )


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 9

Partneři

Čtěte také...

Lanová dráha na Letnou

lanovka 200První pražská lanová dráha, která vedla do Letenských sadů, byla uvedena do provozu před 125 lety, 31. května roku 1891.

...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Velmi aktuální Merde po evropsku

merde 200„Jeden Brit v Bruselu. Dvě Francouzky. A opravdu velká kupa merde.“ To je malá upoutávka nacházející se na přebalu této velmi aktuální knihy od britského humoristy Stephena Clarka.

...

Divadlo

Cirkus Cirkör, Cahin Caha a Cirk La Putyka připravují pro Letní Letnou společný projekt Lacrimae

Unikátní představení, které se jindy a jinde nebude již opakovat, připravují pouze pro letošní Letní Letnou tři přední evropské soubory z oblasti nového cirkusu – Cahin Caha z Francie, Cirkus Cirkör ze Švédska a <...

Film

Každý věříme v nějakého strýčka z Ameriky

strycek z amerikyFilmovou tvorbu Alaina Resnaise, letos již devadesátiletého, odjakživa provází zájem o formální experiment a nejednoznačnost výkladu, v posledních letech prolnutý do průzkumu divadelního tvaru. Důležitým mezníkem se...