Reklama

Herečka Darja Hajská byla v rolích domovnic,družstevnic a rázných žen z lidu bez konkurence

Email Tisk

Darja Hajska 200Jednou z hereček, kterou známe z řady filmů dnes už pro pamětníky, byla i Darja Hajská.  Umělkyně, kterou si diváci zafixovali ponejvíce z rolí domovnic, "herdek bab" a  vůbec rázných žen z lidu, má v těchto dnech dvě výročí. Před 104 lety se narodila a před 34 lety zemřela.

Darja Hajská se narodila jako Darja Dea Voříšková 20. března  1911 v Mladé Boleslavi a ke kumštu ji zřejmě dovedl  její bratr Miloš Hajský (1902 - 1979) - herec, režisér, scenárista, astrolog a loutkář.  Po gymnáziu pracovala u Fortunafilmu, ale současně ještě vystudovala operní školu Jetty Kurzové – Peršlové. Poté začala její divadelní éra.  Jako  operetní herečka začínala  u několika kočovných divadelních společností,  aby později hrála v kamenných divadlech.


Během své umělecké dráhy prošla  několik divadly - od Pardubic přes Kladno, Prahu (Unitarie, Divadlo Větrník, Rozmarné divadlo v Alhambře), Náchod, Kladno až po Kolín, z něhož odešla v roce 1968 do penze.  Jako typ  uspěla ponejvíc v komediálních rolích, které ji čekaly i ve filmu.

Darja Hajska mlada


Jako mladá komická začínala v němém filmu, v němž sehrála přibližně desítku rolí. Nepřeberné množství rolí se však dočkala i v éře zvukového filmu, ale i tentokrát šlo o postavy vedlejší nebo epizodní , nicméně v jejím komediálním podání byly zapamatovatelné, ať už to byla děvečka Kačka v Pepině Rejholcové (1932), šenkýřka ve Vojnarce (1936), Kačenka Klásková v Lucerně (1938), služka v Tetičce (1941), panská Růženka v Přednostovi stanice (1941), paní starostová v Prstýnku (1945), nebo rázná Hůlková ve Vzbouření na vsi (1949).


V dalších letech představovala na filmovém plátně  venkovanky, uklízečky nebo domovnice, zkrátka prosté  a rázovité  ženy lidu. Dnešní divák si ji zřejmě vybaví z několika komedií Zdeňka Podskalského - ve filmu Kam čert nemůže (1959) ztvárnila družstevnici, v Bílé paní (1965) hrála vejminkářku Blažkovou, která tolik touží po vodovodu,  v hudebním filmu Ta naše písnička česká (1967) měla roli domovnice, zatímco ve Světácích (1969) měla roli maltařky Bártové.


Další domovnice si ostatně zahrála nejen v komediích Petra Schulhoffa Hodíme se k sobě, miláčku...? (1974) a Zítra to roztočíme, drahoušku...!  (1976), ale třeba i ve filmovém zpracování kdysi tolik populární písničky Milana Chladila Chtěl bych mít kapelu.

 Darja Hajska 2
Dobře zapadla i do hereckého obsazení ať už v rodinné komedii Šest medvědů s Cibulkou (1972), kde se proměnila v uklízečku Nagelvogelwunderbandíkovou, nebo  v dalším filmu Oldřicha Lipského - Marečku, podejte mi pero! (1976), kdy představovala postavu tety Máni Hujerové.  Svou poslední roli na plátně si zahrála ve filmu režiséra Júliuse Matuly Nevěsta k zulíbání (1980).
Hodně točila rovněž pro televizi, kde se objevila v řadě inscenací (Trapasy, Zabijačka, Nezralé maliny, Dopis psaný španělsky) i seriálů (Fantom operety, Hříští lidé města pražského, Byli jednou dva písaři, Chalupáři, Žena za pultem, Nemocnice na kraji města).

Darja Hajska 3


Herečka Darja Hajská, provdaná Slámová, která psala také říkanky a poezii pro děti (už roce 1946 vydala sbírku básní Ples na paloučku), zemřela 18. března 1981 v Praze dva dny před svými sedmdesátými narozeninami.


Foto: archiv autora


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

ANDREA CERQUEIROVÁ


45 let, znamení Lev se narodila v Praze, matce Češce a otci Brazilci, živí se novinařinou, věnuje se tématům spjatým se sociální či komunální politikou nebo life style článkům a rozhovorům

    S Kulturou 21 pracuje takřka od začátku vzniku portálu, baví ji to, rozšiřuje si tím témata, o kterých píše.

    "Baví mě život a lidi," říká Andrea. "Mám ráda koncerty a další kulturu, ráda plavu, ráda diskutuju." Žije v Praze.

    Motto: Neboj se svých přátel, nanejvýš tě mohou zradit, neboj se svých nepřátel, nanejvýš tě mohou zabít, boj se ale lidí lhostejných, ti nezrazují ani nezabíjejí, ale za jejich tichého souhlasu se na světě dějí zrada i vražda.

Banner

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 25

Čtěte také...

Historie železniční trati Otrokovice – Zlín – Vizovice

otrokovice vizovice200Prvotním hybatelem událostí, které následně vedly k vybudování železniční trati Otrokovice – Zlín – Vizovice, bylo přání vizovických občanů, aby bylo jejich město napojeno na železniční síť. První jednání ohl...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Vánoční dárek s vůní nostalgie

detska leporela200Tak jako mají svůj osud lidé, mají ho i knihy. A jeden zajímavý přineslo letos v létě nakladatelství Albatros, které tím také napravuje více jak půlstoletí starou křivdu a přináší na trh legendární Lukešova leporela. Zároveň s čes...

Divadlo

Prostory Roxy a NoD slaví 20 let!

narozeniny roxy be twentyDruhé kulatiny oslaví kluby, jejichž adresa je známá tisícům lidí v celé zemi. Mimořádný věk si žádá mimořádnou oslavu a tou rozhodně program, nazvaný BE TWENTY, je! Svůj program má Roxy i

Film

Dokumenty Michelangela Antonioniho se uhnízdily v Karlových Varech

altLetos někteří filmaři buď v plné síle oslavili sté narozeniny (jako japonský režisér Kaneto Šindo) nebo se před sto lety narodili (Tadaši Imai,  Alexander Mackendrick, Gene Kelly, Georges Franju,  Michelangelo Antonioni). P...