Střet islámu a křesťanství trvá už půldruhého tisíciletí

Email Tisk

Stret nabozenstvi 200Není nic zhoubnějšího než skálopevné přesvědčení, že výhradně „naše“ náboženství  je to jediné pravé, v které by měl uvěřit celý svět, aby byl spasen. Proto tak často bývaly i ušlechtilé myšlenky šířeny ohněm a mečem, ve stopách věrozvěstů kráčívali vojáci - a náboženství se mnohdy stávalo pouhým pláštíkem zakrývajícím mocenské cíle. Přesně to postihlo dvě velká světová náboženství, křesťanství a islám, vymezující se proti „jinakosti“ okamžitě od svého zrodu a zvláště poté, co se stala náboženstvím státním. A mnohdy nebylo většího nepřítele, než jakým byl „kacíř“ ve vlastních řadách. Křesťanství prošlo mnohými bratrovražednými válkami, než se náboženské přesvědčení proměnilo v soukromou záležitost každého jedince, ve světě islámu se podnes stejně vášnivě potírají šiité a sunnité.

 

O odvěkém zápolení mezi křesťany a mohamedány, které jako by právě nyní vstoupilo do další, krvavější a ničivější fáze, pojednává kniha francouzského historika Jeana-Paula Rouxe Střet náboženství, jejíž podtitul Dlouhá válka mezi islámem a křesťanstvím (7. až 21. století) přesně vypovídá o celkovém zacílení. Dovíme se, že dvakrát v dějinách Evropu ohrožovala islamizace přímo existenčně: nejprve to byli Arabové, kteří se do ní hlavně v 8. či 9. století valili přes dnešní Španělsko a Itálii, než s vypětím všech sil zejména franské říše byli zastaveni, v druhém případě Turci zničili Byzanc, ovládli Balkán a směřovali na sever, až oblehli samotnou Vídeň (1683) a jejich výpady trpěla i jižní Morava, jak dodnes prozrazují mnohé tamní písně. Ovšem ani křesťanský svět nezahálel a vypravil proti muslimům řadu křižáckých výprav, aniž však dosáhl čehokoli hmatatelného. Úspěšněji si počínaly pozdější koloniální mocnosti.

Dozvíme se, že bitvy mohly probíhat po celý týden, že se jich účastnili desetitisíce (nebo podle dobových kronik i statisíce) bojovníků, že je pokaždé provázela vražedná zášť, obrácená i proti civilnímu obyvatelstvu. Mimořádně kruté a bezohledné bývalo dobývání měst – dostávala na výběr: pokud se obránci vzdají bez boje, bylo jim slíbeno ohleduplnější zacházení, v případě odporu následovalo bezuzdné vraždění a prodání do otroctví. Krvavé zápolení mezi křesťanskou a islámskou civilizací ostatně proniklo do řady dobře známých filmů, připomenu aspoň Království nebeské. A zmínku o jedné pamětihodné bitvě dokonce nalezneme v české študácké komedii Škola, základ života. Profesorka dějepisu tam dotěrné matince praví, že jejímu synáčkovi nemůže dát dobrou známku, když on ani netuší, kdy se odehrála bitva u města Jerez de la Frontera. Historikové sice vědí, že k ní došlo roku 711,  muslimové tam zvítězili a vyvrátili již zpuchřelé visigótské království, avšak nikdo netuší, kde přesně se odehrála – Roux ji lokalizuje mezi španělské řeky Guadalete a Barbate.

Stret nabozenstvi


Při výkladu postupuje víceméně chronologicky a v širokém záběru představuje jednotlivé znepřátelené strany, přibližuje spleť leckdy nepřehledně se prolínajících událostí, které se současně odehrávaly na (nejen) evropské pevnině, rozkmitnuty od atlantických břehů až po ruské stepi či do nitra Afriky.  A leccos pochopíme: třeba ruské reminiscence na chanát krymských Tatarů, kteří – stejně jako Poláci - kdysi dávno ovládli a poničili Moskvu. A pokusy vymýtit nábožensky či národnostně cizorodé etnikum se dějinami vinou jak příslovečná červená niť.  Ze Španělska byli vypuzeni židé a muslimové, z Turecka Arméni, z Československa Němci, nemluvě o strašlivostech páchaných za občanské války v bývalé Jugoslávii. Někdy to bylo provázeno takovými ztrátami na životech, až se vynořuje slovo genocida…

Roux se ovšem nevěnuje jen dějinám, zamýšlí se rovněž nad vyhlídkami soužití obou civilizačních okruhů, křesťanského a islámského. Upozorňuje, že zatímco křesťanský svět vstoupil do postkřesťanského období, kdy každý může vyznávat hodnoty, jaké se mu zlíbí, islámský svět v žádné postislámské epoše není. Varuje před iluzí, že existuje „hodný“ islám, který je tolerantní a mírumilovný, a naproti němu „zlý“ islám, fanatický a bojovný. Existuje podle něho jen jeden islám, ovšem s mnoha tvářemi. Dodává, že mnozí muslimové věří ve znovuprosazení islámu a jeho pravidel v těch zemích, kam kdysi pronikli. A dodejme pro hrstku tuzemských blouznivců, že přijetí tohoto náboženství je jednocestný akt, který je obtížné anulovat – za odpadlictví přece hrozí trest smrti.

Popularizačně pojednaná kniha, bez předsudků popisující jednotlivé fáze střetávání, zaujme nejen pečlivě přepsanými orientálními jmény a výrazy (takže ji nezamořuje francouzská či anglická transkripce), ale především množstvím barevných map, které byly převzaty ze tří zhruba století starých dějepisných atlasů, už tehdy vydaných v češtině jako názorné učební pomůcky. Na trh tak dorazila publikace možná až příliš výčtová a přehledová, kterou by si přesto měl přečíst každý, koho zajímá, proč se vyostřila islámská hrozba a z jakých kořenů vyrůstá.

Jean-Paul Roux: Střet náboženství. Dlouhá válka mezi islámem a křesťanstvím (7. až 21. století)
Přeložil: Vladimír Čadský
Vydalo nakladatelství Rybka Publishers, Praha 2015.  349 stran.
Hodnocení: 80%

Foto: kniha

www.rybkapub.cz

( 8 hlasů )


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Čtěte také...

Pardubický zámek opět zabydleli páni z Pernštejna

pernstejnove pardubiceVe Východočeském muzeu v Pardubicích se v rámci Pernštejnského roku, vyhlášeného Národním památkovým ústavem, koná již od června výstava Pardubice v době pánů z Pernštejna, jež si klade za cíl objas...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Nepolepšitelné děti za sídla Ashton

as 200Chytře napsaná kniha pro děti, je plná legrace a bohatě prošpikovaná moudrými průpovídkami Agáty Swanburnové, zakladatelky penzionátu pro výchovu nadaných chudých dívek, s nichž se stávaly mladé, moudré, svědomité vychovatelky dětí z bohatých rodin, stejně j...

Divadlo

Slavná liška Bystrouška zazpívá v Divadle na Orlí

jamu 200Známé operní dílo Příhody lišky Bystroušky nastudovala Komorní opera Hudební fakulty brněnské JAMU. Jednu z nejmelodičtějších oper Leoše Janáčka uvedou studenti v premiéře v sobotu 22. listopadu v Divadle na Orlí. Představení začíná v 19 hodin a bud...

Film

VŠEMI SMĚRY – cestou necestou za publicistikou

altNašim pravidelným čtenářům nemohla uniknout pozvánka na festival nezávislé publicistiky Všemi směry, který roztočil kolotoč otázek, diskuzí a workshopů na téma reportérství. Že jde o výjimečnou událost, sliboval i rozhovor s manažerkou projek...