Osvětim očima tamního fotografa
Banner

Osvětim očima tamního fotografa

Email Tisk

osvetim 200Memoárů přeživších z koncentračních táborů je poměrně mnoho. Můžeme být vděční, že měli vůli se o svůj děsivý zážitek podělit a podat svědectví. Většina (auto)biografií je o vězních, kteří byli přiděleni na těžkou práci, obvykle i mimo tábor. Ale dnes svůj příběh bude vyprávět vězeň ve zvláštním postavení.

 

V Osvětimi se potkalo mnoho lidí z různých skupin – nacistům se nehodili Židé, komunisti, Romové…Dokonce zde byla zvláštní skupina vězňů označených jako asociálové. Nemluvě o Mengeleho dvojčatech, ale k těm se ještě dostaneme.
Wilhelm Brasse se do Osvětimi dostal těsně po své dvacítce. Ve Varšavě se učil u svého příbuzného ve fotoateliéru. Po příjezdu do Osvětimi tedy udal jako zaměstnání fotograf, což se později ukázalo jako výhodná pozice. Mnoho lidí uvádělo svá zaměstnání lživě, protože věděli, že by to pro ně byla nevýhoda, ale tentokrát se pravda vyjevila jako eso v rukávu.
Wilhelm byl přirazen do oddělení identifikace, kde pořizoval snímky vězňů. V průběhu času sloužil například i místním doktorům a fotografoval jejich pacienty. Především pokusy s dvojčaty, které prováděl Mengele (samostatná kniha na toto téma je například tato: http://kultura21.cz/historie/12382-grada-deti-ktere-prezily-mengeleho-lisa-rojanyova-buccieriova-eva-mozesova-korova), ale i gynekologické zásahy a různé tělesné zvláštnosti. Dvojčata sloužila Mengelemu k tomu, že jedno z nich vybral k pokusům a druhé mu sloužilo jako „kontrolní vzorek“.
Brasse se tedy věnoval relativně klidné práci v teple, o jídlo, v rámci poměrů v Osvětimi, taky neměl nouzi, vnějšího světa kvůli zachování jakési naděje si moc nevšímal. Během let v koncentračním táboře se mu naskytla několikrát příležitost vzít do své skupiny dalšího člena, a tím mu zachránil život.
Brasse byl poměrně oblíbený u svého nadřízeného, ale i tak Wilhelma jednou za čas preventivně děsil a zastrašoval, aby ukázal, že i přes své výhodné postavení je pořád jenom vězeň a jeho život může být kdykoliv ukončen. Wilhelm ale nakonec pocítil nutnost tento stav změnit a přidal se k táborovému odboji.
Osud tomu chtěl, že se při ničení tábora, když bylo jasné, že Rusové jsou poblíž, Brassovy fotografie z velké části uchovaly, i když měl rozkaz je zničit. A tak v knize vidíme několik důkazů o životě v Osvětimi. Můžete mezi nimi najít i odpověď na to, čí tvář je zobrazena na titulní straně.

osvetim

Příběh v této knižní podobě je založen na televizním dokumentu a jiné knize. Je zpracován opravdu čtivou formou a je v ní využito i zajímavých obratů, které dodávají na dramatičnosti. Díky příběhu Wilhelma Brasse zažíváme osvětimský život ze zcela nového pohledu. Wilhelm své uvěznění přežil a zemřel v 94 letech. Po osvobození se ale k fotografování nevrátil – za objektivem viděl oběti nacismu, které ho pronásledovali do konce života. A tak svým způsobem prožil stejný osud jako třeba malířka Milada Marešová, která se po návratu z káznice, kam byla umístěna kvůli účasti na odboji, už nikdy malbě nevěnovala.
Fotograf z Osvětimi – Svědectví o zrůdnosti režimu/Il fotografo di Auschwitz
Autor: Crippa Luca, Onnis Maurizio
Žánr: biografie
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2016
Počet stran: 280
Hodnocení: 100 %               

Zdroj foto: www.bux.cz
https://www.bux.cz/knihy/190359-fotograf-z-osvetimi-svedectvi-o-zrudnosti-rezimu.html



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 32

Čtěte také...

V ústeckém muzeu se stále něco děje a není to jen o historii

muzeum usti nad labem200Muzeum v Ústí nad Labem vzniklo v roce 1876 a od těch dob, dlouhých 135 let, se neustále stěhovalo po různých podnájmech. Teprve v roce 2011, po rozsáhlé rekonstrukci, se snad naposledy stěhovaly sbírky do...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Děsivý Krotitel

krotitel 200Když se zrodí zlo, kolika osudů se dotkne? Přiznávám, že tento marketingový slogan mě konečně přivedl ke královně švédské krimi Camille Läckberg. Její poslední román je zhuštěné zlo, přesto musíte naprosto fascinovaně číst dál a dál. Příběh se za...

Divadlo

Švandovo divadlo uvede Lámání chleba, hru o přátelství v dobách nesvobody

chleba perexKolik a co všechno chceme zaplatit za přátelství, slušnost nebo odvahu? Nejen na to odpoví původní česká hra Lámání chleba, drama pojednávající o třech kamarádech, proměnách moravského venkova a také šedesáti letech české his...

Film

Do dávných tajemství není radno vstupovat

ztracena branaS policejním komisařem (Jiří Dvořák) a jeho kolegyní (Anna Geislerová) jsme se setkali už v Ďáblově bibli, kde společně s odborníkem na náboženství (Ivan Trojan) řešili s...