Banner

Západ, nebo východ

Email Tisk

zapad nebo vychod200Čeští intelektuálové již od dob národního obrození s oblibou řešívali, kam český národ vlastně patří. Zda by se podle společného (slovanského) původu měl přimknout k Rusku, případně k bolševickému Sovětskému svazu jako předvoji komunismu, nebo zda s ohledem na vyznávané demokratické tradice míří na Západ. Představy, že by naše republika mohla tvořit jakýsi most mezi oběma těmito světy, se vždy ukázaly být krajně iluzorními – zvláště když ani z jedné strany o to žádný zájem nebyl zpozorován. Velmi názorně tříbení názorů dokládá objemná, Petrem Hlaváčkem editovaná publikace ZÁPAD, NEBO VÝCHOD, shrnující desítky příspěvků (případně vhodně vybraných úryvků z nich), napsaných v rozmezí 1918 - 1948.

Hlaváček také sepsal úvodní kapitolu, v níž mapuje, jak Češi v posledních staletích hledali své místo v Evropě. V rychlém sledu zde probere koncepce Palackého, Schauera (ještě by mohl být zmíněn i Havlíček Borovský) až dění v samostatné republice. Do čtyř oddílů rozvržené texty pak odrážejí pnutí v domácí politice i tlaky mezinárodního dění, vystřídají se autoři všeho možného smýšlení, vzdělání i profesí. Nalezneme jak jména známá, která bychom si měli pamatovat ze školy (v kladném i záporném slova smyslu), tak osobnosti pohřbené příkrovem zapomnění a někdy i prokletí. Také si uvědomíme, jak se z leckterých radikálních komunistů stali za německého protektorátu stejně radikální kolaboranti s nacistickým režimem.

Takže si můžeme přečíst řekněme státotvorné úvahy Masarykovy či Benešovy, ale také filosofický nadhled například Klímův či Rádlův, nechybějí ani židovské projekty. Ostatně ve 20. letech se řešila nová tvář poválečné Evropy, sílily panevropské tužby. Například sociální demokrat Jaromír Nečas si již tehdy uvědomoval nástrahy komunistické i fašistické diktatury (prezentované tehdy ještě nikoli Hitlerem, nýbrž Mussolinim), jejichž příznaky se rozlézaly po celé Evropě, a obracel se k USA jako vzoru pro případné Spojené státy evropské, postavené na demokratických principech.

Ve 30. letech se začínaly stahovat mraky, nacistické Německo, byť nacházelo své vlivné obdivovatele, krátkozrace v něm vidící hráz proti bolševismu, ve Francii či Anglii, dávalo vcelku zřetelně najevo své úmysly. Pozoruhodný je názorový obrat třeba takového Emanuela Moravce, jenž se z hlasatele odporu proti nacistickému Německu (jak to ukázal jeden díl z televizního cyklu historických rekonstrukcí v Českém století) proměnil v jeho stoupence. Roku 1936 však ještě promýšlel hledání spojenců v předpokládaném konfliktu s nacisty. Napsal tehdy vskutku prorocky, že likvidace Československa by Německu umožnila vpadnout do Polska, nemluvě o případné smlouvě sovětsko-německé, která by pro Polsko znamenala katastrofu.

zapad nebo vychod1

Složitost situace dokládají třeba názory Rudolfa I. Malého, jenž jako katolický myslitel spatřoval záchranu v obrozeném katolicismu, jak to nacházel ve fašistické Itálii – a věřil, že tamní systém lze ve výrazně národoveckých (protiněmeckých) obrysech přenést do Československa. Když vstoupila v platnost mnichovská ujednání, završená o půl roku později vznikem Protektorátu Böhmen und Mähren, na rozervaném státě se přiživili nejen Němci, ale také Maďaři a Poláci, jak ukazuje připojená mapa.

Válečná i těsně poválečná epocha mají společnou konstantu: pisatelé navrhují, aby se český národ přimknul k mocnostem, které ozařují budoucí spásný vývoj – nejdříve je to nacistické Německo, poté bolševické Rusko. Uvědomíme si třeba, co na počátku války – v době kdy platil sovětsko-německý pakt, tedy do června 1941 – hlásali komunisté. Zařazena je třeba stať Julia Fučíka psaná právě v tomto období. Avšak přečteme si rovněž výplody předních kolaborantů s okupační mocí, opět s Emanuelem Moravcem v čele.

Stalinově říši coby jednomu z vítězů v druhé světové válce, vnímanému jako rozhodující osvoboditel z německého područí, byla ovšem přisouzena „vedoucí úloha“ daleko spontánněji. Po roce 1945 (a před únorem 1948) je již každému pisateli jasné, že roli Sovětského svazu pominout, tím méně zpochybnit nemůže, ať již zastává jakékoli stanovisko. Právě tehdy se vynořuje idea Československa jakési spojnice mezi Východem a Západem - text Václava Černého se tak přímo nazývá. Seznámíme se s diplomaticky opatrnými formulacemi Jana Masaryka i s postoji Pavla Tigrida na jedné straně. A na druhé straně vylézají hlasatelé stalinistického komunismu: Zdeněk Nejedlý, Ladislav Štoll a v posledku i Klement Gottwald…

 

Petr Hlaváček (ed.): Západ, nebo Východ

Vydala Academia, Praha 2016. 839 stran.

Hodnocení: 100 %

Foto: kniha, www.palba.cz

zapad nebo vychod2



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KAMILA PĚTRAŠOVÁ

redaktorka K21, PR manažerka UPM v Praze

Jestli se o mně něco dá říct, tak že jsem knihomol. A proto bych na tomto místě doporučila několik autorů, kteří mi dělají nejčastěji společnost. Zaměřuji se především na severskou krimi, a tak pokud hledáte nějaký tip a rádi se trochu bojíte, podívejte se v knihkupectví nebo v knihovně na jména: Dan T. Sehlberg, Samuel Bjork, Carl-Johan Vallgren, Kristina Ohlsson, Camila Läckberg, Gard Sveen, Jens Lapidus. Určitě se hodně z vás těší na pokračování příběhu Lisbeth Salanderové, na kterém pilně pracuje David Lagercrantz. Pro případ, že byste chtěli okusit spíše severský humor – Jonas Karlsson a Lars Vasa Johansson jsou správnou volbou. Pokud jste fanoušci severu a knihy vám nestačí, sledujte aktivity Skandinávského domu. Pro divadelní večer doporučuji hru Švandova divadla na Smíchově Zabít Johnnyho Glendenninga – jestliže vám nevadí peprná slovíčka nebo výstřely. Jako PR manažerka Uměleckoprůmyslového musea v Praze nemohu opomenout krásnou expozici Český kubismus v Domě U Černé Matky Boží a komorní Galerii Josefa Sudka, která sloužila jako Sudkův byt, až do jeho smrti – zažijte pravý genius loci.

Anketa


Banner

Chat s osobností

Hledat

Mimísek 13

Partneři

Čtěte také...

Den otevřených dveří v novém archeologickém depozitáři Husitského muzea v Táboře

tabor200Archeologické sbírky Husitského muzea v Táboře mají od října nový domov. Po rozsáhlé adaptaci se jím stává bývalý podzemní kryt civilní obrany na Píseckém rozcestí pod bývalým novým židovským hřbitovem. V pondělí 17. října se prostor otevře i veřejnosti...

Z archivu...

Nové komentáře

  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...
     
  • 17.05.2017 07:55
    problém
    Nelze odeslat odpovědní ...

Facebook

Twitter


Literatura

Tenkrát v ráji – příběh, který vám zlomí srdce

raj 200Období druhé světové války stále inspiruje různé umělce ke zpracování. Josef Urban k nim určitě patří. Jistě jste už zaznamenali například film Habermannův mlýn nebo 7 dní hříchů, kde autorem knižní předlohy a ve druhém případě i scénáře je právě Josef...

Divadlo

Zdeněk Svěrák slavil se souborem muzikálu Ať žijí duchové!

sverakJubilant Zdeněk Svěrák navštívil zkoušky muzikálu Ať žijí duchové, k jehož filmové předloze napsal scénář. Společně s textařem Jaroslavem Uhlířem sledoval přípravu scén "Hajný je lesa pán" a "Pramen zdraví z Posázaví", které jej překvapily velkou choreograf...

Film

Expendables: Postradatelní 3

Expendables 200Úspěšná a oblíbená akční série Expendables je zpět se třetím dílem a kromě výbušné porce zábavy přináší i další legendární tváře, jejichž společný film se zdál být jen divokým snem. Vedle Stalloneho, Stathama, Lundgrena, Li nebo Schwarz...