Banner

Vrchnostenskou zahradu na Pernštejně čeká proměna

Email Tisk

pernstejn200Obnovu vrchnostenské okrasné zahrady pod hradem Pernštejnem dnes slavnostně zahájili předseda vlády Bohuslav Sobotka, ministr kultury Daniel Herman a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Unikátní architektonický komplex středověkého hradu, doplněný nejprve v baroku a posléze na přelomu 18. a 19. století souborem zahrad, nemá v naší republice srovnání. S přispěním evropských peněz se areál vrátí do své vrcholné podoby z doby před dvěma sty lety, kdy patřil mezi patnáct nejvýznamnějších zahrad na Moravě a ve Slezsku.

Národní památkový ústav uspěl s projektem za téměř 117,5 milionů Kč v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který nabízí významnou příležitost investice do unikátního památkového fondu České republiky. Projekt Pernštejn – vrchnostenská okrasná zahrada bude z 85 % financován z prostředků EU a jedná se o vůbec první projekt IROP, při kterém proběhne obnova památky ve správě NPÚ na území Moravy.

„Přestože Pernštejn patří k nejlépe dochovaným památkám u nás, jeho potenciál ukrytý v přilehlém parku a zahradách byl po dlouhá desetiletí opomíjen. Dnes zahajovaný projekt nabízí šanci předat tento díl našeho kulturního dědictví budoucím generacím v lepším stavu, než jsme jej přebírali. To je skutečně mimořádný pocit. Obnova areálu otevírá pro jeho okolí navíc další možnosti, spojené zejména s vyšší návštěvností,“ řekl ministr kultury Daniel Herman.

Hrad Pernštejn patří mezi naše nejznámější památky. V roce 2016 jej navštívilo více než 114 tisíc návštěvníků. Obnova a zpřístupnění vrchnostenské zahrady vrátí hradu, který byl v roce 1995 spolu se zahradou prohlášen národní kulturní památkou, jeho komplexnost, ale i návštěvnickou atraktivitu. V návaznosti na městysem Nedvědice vybudované nové parkoviště a naučné stezky se otevře návštěvníkům zcela nový pohled na hrad, který zdůrazní monumentalitu hradní pevnosti v kontrastu se subtilním charakterem zahrady pod jeho hradbami.

„Projekt je ojedinělou příležitostí navrátit uměleckou hodnotu tomuto historickému místu a přiblížit veřejnosti zahradní kulturu, která je součástí našeho kulturního dědictví. Zahrada, rozkládající se na jihozápadním svahu strmého hradního kopce a v údolní nivě pod ním, je rozsahem sice poměrně malá, ale svým pojetím, obsahem a umístěním naprosto mimořádná a má šanci přilákat nové návštěvníky, na které budou čekat kvalitnější služby i zázemí,“ upozorňuje generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Podobu zahrady v době její největší slávy přibližuje inventář z roku 1806, zachycující nejen jednotlivé zahradní architektury a užitné stavby, ale také jejich mobiliář, stav ovocných a cizokrajných stromů i kvetoucích rostlin. „Nejčastěji pěstovaným stromem byla hrušeň a právě hruška, ovoce králů, se stane symbolem obnovené zahrady,“ doplňuje generální ředitelka NPÚ.

Projekt obsahuje celkovou revitalizaci areálu hradního parku a lesoparku zahrnující vedle nezbytných arboristických zásahů do historické zeleně a nových výsadeb zejména i renovaci architektonických prvků parku – obnovu původních terénních úprav, rozsáhlé sítě cest, vyrovnávacích schodišť, vyhlídkových rondelů, teras a do terénu svahu řezané svislé barokní osy s přilehlým větším bazénem. Dále pak obnovu sala terreny, niky, bazénu s fontánou u amfiteátru, poustevny se sklepem, obelisku, kenotafu, haltýře, bastionu, jednotlivých soklů a k nim příslušející sochařské výbavy. Kompletní obnovou projde i francouzská formální zahrada v parteru parku, včetně zdí a vlastního oplocení. Stavebních a restaurátorských prací se dočká i čínský pavilon či historické oplocení parku z 18. století s obnovou vstupních bran do areálu a propojovacích branek do lesoparku. Součástí projektu je i znovuvybudování vodních rozvodů pro bazény, vodotrysk a haltýř a také obnova teras po bývalých sklenících se zřízením zásobní zahrady. Samostatným prvkem s nutnou potřebou statického zabezpečení je tzv. Komtesčina zahrádka na severovýchodní straně nad lesoparkem a dvěma altány.

pernstejn

„Nový prohlídkový okruh zahradou nabídne návštěvníkům možnost samostatné nebo komentované prohlídky, ale také klidovou zónu a procházky různé náročnosti včetně části přístupné návštěvníkům s omezenou mobilitou. V původně užitkové části zahrady bude umístěna expozice prezentující obnovené dílo zahradního umění se zaměřením na smyslové vnímání zahrady včetně jejího haptického modelu. Ke zlepšení standardu poskytovaných služeb přispěje i nová, na terase umístěná venkovní kavárna s vyhlídkou,“ uzavírá Naďa Goryczková.

Počátky okrasné zahrady se vážou k osobě barona Františka Stockhammera, který pernštejnské panství získal v roce 1710 a jak uvádí ve svém testamentu o deset let později, nově založená zahrada pro něj představovala místo osobního příjemného potěšení. K vyvrcholení parkových úprav však dochází až po roce 1797, kdy kupuje panství významný státní úředník a stoupenec josefínských reforem baron Ignác Schrӧffel z Mannsberku. Pozůstatky barokní zahrady začlenil do sentimentálního krajinářského parku, který rozšířil po celém jižním svahu a doplnil drobnými stavbami (poustevna, čínský pavilon, turecké lázně, obelisk, paraple, vodopád aj.), které měly podle požadavků dobového cítění vzbuzovat v návštěvníkovi náležité myšlenky a citová pohnutí. Inspirací mu byly tzv. anglo- čínské zahrady (jardins anglo-chinois) zakládané ve druhé polovině 18. století ve francouzském prostředí. Svědčí o tom i množství knih se zahradní tématikou v hradní knihovně, nechybí ani vzorníky architektonického vybavení zahrad tzv. fabriques. V roce 1802 zřídil baron Schrӧffel na místě bývalé konírny nový vstup do parku ze třetího hradního nádvoří. Od zdobného portálu vedlo kryté schodiště až ke skleníkům a fíkovně na terasách pod hradbami. Partie pernštejnských zahrad byly s rozvahou osazovány různými odrůdami domácích ovocných stromů, které byly tvarovány a sesazovány do obrazců nebo se pnuly po trelážích. Dobový inventář uvádí 588 ovocných stromů a rozsáhlý a pestrý sortiment exotických rostlin, pěstovaných ve sklenících. Tvůrčí rozlet přerušila Schrӧfflova smrt v roce 1805 a tak se právě budovaný obelisk, doplněný o čtyři alegorické reliéfy oslavujícími jeho život, stal i jeho památníkem. O rok později předčasně umírá i jediný syn František Schrӧffel ve věku šestatřiceti let a jeho kenotaf – sousoší truchlící vdovy doprovázené dvěma dcerkami stojící před portálem brány do podsvětí – umístěný v nejdramatičtější a nejromantičtější pasáži je posledním prvkem architektonického vybavení pernštejnské zahrady. Oba památníky jsou dílem brněnského sochaře Ondřeje Schweigla.

Úsilí posledních majitelů panství, hraběcí rodiny Mittrowských z Nemyšle, se soustředilo už jen na údržbu zahrad. Po pozemkové reformě ve dvacátých letech 20. století byla jejich velká část pronajata a přeměněna na zahradnictví. Po roce 1945 přešel hrad se zahradami do vlastnictví státu, ale část hospodářských budov i část zahrad se zahradnictvím dostaly jiné majitele. Zahrady nepatřily ke zpřístupněným částem hradního areálu, postrádaly stálou údržbu a hlubší péči, chátraly a zarůstaly náletovou zelení, což nevyřešil ani pokus o obnovu v roce 1964.



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).


Hledat

Mimísek 6

Partneři

Čtěte také...

Byla šelma, řádící na francouzském venkově, božím trestem?

 

gevaud 200Kolem roku 1765 vyděsily celou Francii zvěsti o řádění krvelačného netvora, který trýznil languedocký venkov. Za oběť mu padlo desítky lidí, výlučně venkovanů, žen a dětí, často pasáčků ovcí či dobytka. V tuzemské odborné literatuře se ...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Brambory na vloupačku potěší

bram 200Catharina Ingelman-Sundbergová napsala půvabnou krimikomedii určenou všem čtenářům, kteří mají rádi humor, detektivky, seniory a život vůbec. Přečetla jsem tuto knihu při čekání na jednotlivé kadeřnické úkony své zcela vytížené kadeřnice v tomto adventn...

Divadlo

Nadační fond Kolowrátek slaví páté narozeniny

200 fondNadační fond Maximiliana, Francescy a Dominiky Kolowrat-Krakowských si v letošním roce připomíná páté výročí svého založení. Mezi nejvýznamnější projekty patří spolupráce s Národním divadlem,

Film

Aňa Geislerová moderátorkou Cen české filmové kritiky

ceny ceske filmove kritiky ana geislerovaJiž do svého třetího ročníku vstupují Ceny české filmové kritiky, které budou slavnostně vyhlášeny v sobotu 26. ledna 2013 v divadle Archa. Průvodkyní a moderátorkou večera bude herečka