Banner

Vrchnostenskou zahradu na Pernštejně čeká proměna

Email Tisk

pernstejn200Obnovu vrchnostenské okrasné zahrady pod hradem Pernštejnem dnes slavnostně zahájili předseda vlády Bohuslav Sobotka, ministr kultury Daniel Herman a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Unikátní architektonický komplex středověkého hradu, doplněný nejprve v baroku a posléze na přelomu 18. a 19. století souborem zahrad, nemá v naší republice srovnání. S přispěním evropských peněz se areál vrátí do své vrcholné podoby z doby před dvěma sty lety, kdy patřil mezi patnáct nejvýznamnějších zahrad na Moravě a ve Slezsku.

Národní památkový ústav uspěl s projektem za téměř 117,5 milionů Kč v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který nabízí významnou příležitost investice do unikátního památkového fondu České republiky. Projekt Pernštejn – vrchnostenská okrasná zahrada bude z 85 % financován z prostředků EU a jedná se o vůbec první projekt IROP, při kterém proběhne obnova památky ve správě NPÚ na území Moravy.

„Přestože Pernštejn patří k nejlépe dochovaným památkám u nás, jeho potenciál ukrytý v přilehlém parku a zahradách byl po dlouhá desetiletí opomíjen. Dnes zahajovaný projekt nabízí šanci předat tento díl našeho kulturního dědictví budoucím generacím v lepším stavu, než jsme jej přebírali. To je skutečně mimořádný pocit. Obnova areálu otevírá pro jeho okolí navíc další možnosti, spojené zejména s vyšší návštěvností,“ řekl ministr kultury Daniel Herman.

Hrad Pernštejn patří mezi naše nejznámější památky. V roce 2016 jej navštívilo více než 114 tisíc návštěvníků. Obnova a zpřístupnění vrchnostenské zahrady vrátí hradu, který byl v roce 1995 spolu se zahradou prohlášen národní kulturní památkou, jeho komplexnost, ale i návštěvnickou atraktivitu. V návaznosti na městysem Nedvědice vybudované nové parkoviště a naučné stezky se otevře návštěvníkům zcela nový pohled na hrad, který zdůrazní monumentalitu hradní pevnosti v kontrastu se subtilním charakterem zahrady pod jeho hradbami.

„Projekt je ojedinělou příležitostí navrátit uměleckou hodnotu tomuto historickému místu a přiblížit veřejnosti zahradní kulturu, která je součástí našeho kulturního dědictví. Zahrada, rozkládající se na jihozápadním svahu strmého hradního kopce a v údolní nivě pod ním, je rozsahem sice poměrně malá, ale svým pojetím, obsahem a umístěním naprosto mimořádná a má šanci přilákat nové návštěvníky, na které budou čekat kvalitnější služby i zázemí,“ upozorňuje generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Podobu zahrady v době její největší slávy přibližuje inventář z roku 1806, zachycující nejen jednotlivé zahradní architektury a užitné stavby, ale také jejich mobiliář, stav ovocných a cizokrajných stromů i kvetoucích rostlin. „Nejčastěji pěstovaným stromem byla hrušeň a právě hruška, ovoce králů, se stane symbolem obnovené zahrady,“ doplňuje generální ředitelka NPÚ.

Projekt obsahuje celkovou revitalizaci areálu hradního parku a lesoparku zahrnující vedle nezbytných arboristických zásahů do historické zeleně a nových výsadeb zejména i renovaci architektonických prvků parku – obnovu původních terénních úprav, rozsáhlé sítě cest, vyrovnávacích schodišť, vyhlídkových rondelů, teras a do terénu svahu řezané svislé barokní osy s přilehlým větším bazénem. Dále pak obnovu sala terreny, niky, bazénu s fontánou u amfiteátru, poustevny se sklepem, obelisku, kenotafu, haltýře, bastionu, jednotlivých soklů a k nim příslušející sochařské výbavy. Kompletní obnovou projde i francouzská formální zahrada v parteru parku, včetně zdí a vlastního oplocení. Stavebních a restaurátorských prací se dočká i čínský pavilon či historické oplocení parku z 18. století s obnovou vstupních bran do areálu a propojovacích branek do lesoparku. Součástí projektu je i znovuvybudování vodních rozvodů pro bazény, vodotrysk a haltýř a také obnova teras po bývalých sklenících se zřízením zásobní zahrady. Samostatným prvkem s nutnou potřebou statického zabezpečení je tzv. Komtesčina zahrádka na severovýchodní straně nad lesoparkem a dvěma altány.

pernstejn

„Nový prohlídkový okruh zahradou nabídne návštěvníkům možnost samostatné nebo komentované prohlídky, ale také klidovou zónu a procházky různé náročnosti včetně části přístupné návštěvníkům s omezenou mobilitou. V původně užitkové části zahrady bude umístěna expozice prezentující obnovené dílo zahradního umění se zaměřením na smyslové vnímání zahrady včetně jejího haptického modelu. Ke zlepšení standardu poskytovaných služeb přispěje i nová, na terase umístěná venkovní kavárna s vyhlídkou,“ uzavírá Naďa Goryczková.

Počátky okrasné zahrady se vážou k osobě barona Františka Stockhammera, který pernštejnské panství získal v roce 1710 a jak uvádí ve svém testamentu o deset let později, nově založená zahrada pro něj představovala místo osobního příjemného potěšení. K vyvrcholení parkových úprav však dochází až po roce 1797, kdy kupuje panství významný státní úředník a stoupenec josefínských reforem baron Ignác Schrӧffel z Mannsberku. Pozůstatky barokní zahrady začlenil do sentimentálního krajinářského parku, který rozšířil po celém jižním svahu a doplnil drobnými stavbami (poustevna, čínský pavilon, turecké lázně, obelisk, paraple, vodopád aj.), které měly podle požadavků dobového cítění vzbuzovat v návštěvníkovi náležité myšlenky a citová pohnutí. Inspirací mu byly tzv. anglo- čínské zahrady (jardins anglo-chinois) zakládané ve druhé polovině 18. století ve francouzském prostředí. Svědčí o tom i množství knih se zahradní tématikou v hradní knihovně, nechybí ani vzorníky architektonického vybavení zahrad tzv. fabriques. V roce 1802 zřídil baron Schrӧffel na místě bývalé konírny nový vstup do parku ze třetího hradního nádvoří. Od zdobného portálu vedlo kryté schodiště až ke skleníkům a fíkovně na terasách pod hradbami. Partie pernštejnských zahrad byly s rozvahou osazovány různými odrůdami domácích ovocných stromů, které byly tvarovány a sesazovány do obrazců nebo se pnuly po trelážích. Dobový inventář uvádí 588 ovocných stromů a rozsáhlý a pestrý sortiment exotických rostlin, pěstovaných ve sklenících. Tvůrčí rozlet přerušila Schrӧfflova smrt v roce 1805 a tak se právě budovaný obelisk, doplněný o čtyři alegorické reliéfy oslavujícími jeho život, stal i jeho památníkem. O rok později předčasně umírá i jediný syn František Schrӧffel ve věku šestatřiceti let a jeho kenotaf – sousoší truchlící vdovy doprovázené dvěma dcerkami stojící před portálem brány do podsvětí – umístěný v nejdramatičtější a nejromantičtější pasáži je posledním prvkem architektonického vybavení pernštejnské zahrady. Oba památníky jsou dílem brněnského sochaře Ondřeje Schweigla.

Úsilí posledních majitelů panství, hraběcí rodiny Mittrowských z Nemyšle, se soustředilo už jen na údržbu zahrad. Po pozemkové reformě ve dvacátých letech 20. století byla jejich velká část pronajata a přeměněna na zahradnictví. Po roce 1945 přešel hrad se zahradami do vlastnictví státu, ale část hospodářských budov i část zahrad se zahradnictvím dostaly jiné majitele. Zahrady nepatřily ke zpřístupněným částem hradního areálu, postrádaly stálou údržbu a hlubší péči, chátraly a zarůstaly náletovou zelení, což nevyřešil ani pokus o obnovu v roce 1964.



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Čtěte také...

Otroctví v Novém světě

otroctvi v novem svete 200Pod dojmem stále živých hrůz, které vyhřezly ve 20. století, ať již diktované rasově, etnicky nebo třídně, ustupují do pozadí neméně děsivé jevy, které se děly v předešlých časech, často po celá dlouhá staletí. Avš...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Češi 1942 aneb jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha

Cesi 1942 200V jednom z dalších pokračování devítidílné komiksové řady tzv. „Českého století“ od roku 1918 do roku 1992 se autor Pavel Kosatík spolu s výtvarníkem Markem Rubcem věnují dalšímu klíčovému okamžiku našich moderní...

Divadlo

Letní Letná slaví desáté výročí s mistry vzdušné akrobacie

letni letna 200Mezinárodní festival nového cirkusu a divadla Letní Letná oslaví letos od 18. srpna do 3. září na tradičním místě v pražských Letenských sadech desáté výročí. „Díky kulatinám se návštěvníci mohou těšit na výjimečn...

Film

Scampovo dobrodružství - pokračování Disneyho klasiky
ImageVydavatelská a distribuční společnost Magic Box přináší na DVD pokračování oblíbené Disneyho klasiky Lady a Tramp z roku 1955, jímž je film Lady a Tramp II: Scampovo dobrodružství, který v roce 2001 natočil režisér <...