Banner

Ve Zlíně prezentují zdařilé konverze průmyslových staveb

Email Tisk


konverze 200Zlínský kulturní institut Alternativa hostí do 28. února výstavu nazvanou Industriální topografie – architektura konverzí, Česká republika 2005–2015. Výstava se koná ve spolupráci s Výzkumným centrem průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze a Galerií Jaroslava Fragnera. Výstava měla premiéru v Praze před dvěma roky. Vznikla na základě poznatků shromážděných Výzkumným centrem jako jeden z výstupů projektu Industriální topografie České republiky, který v letech 2011–2014 podpořilo Ministerstvo kultury.

Výstava představuje zdařilé příklady realizací v České republice z let 2005 až 2015. Jedná se o výběr více než 30 příkladů nového využití opuštěných průmyslových staveb a areálů. V roce 2015 vyšla stejnojmenná publikace, která přinesla katalog přibližující jednotlivé realizace a úvodní text reflektující současný stav.
Město Zlín je inspirativním příkladem konverzí. Za zmínku stojí bývalý areál Baťových závodů, později obuvnického závodu Svit. Někdejší správní budova č. 21 byla v roce 2004 opravena pro účely krajského a finančního úřadu. Další zdařilou konverzi představuje proměna bývalých průmyslových budov na Baťův institut, ve kterém nalezly sídlo významné zlínské kulturní instituce: krajská knihovna, muzeum a galerie.
Alternativa – kulturní institut Zlín sídlí v takzvaném kolektivním domě v centru města, který je představitelem typické zlínské architektury a patří k jedné z hlavních dominant. Kulturní institut zahájil svoji činnost v roce 2003, jeho zřizovatelem je Magistrát města Zlína. Institut pořádá výstavy, divadelní představení, koncerty a další kulturní akce.

konverze 1



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Čtěte také...

Projekt Oživlé památky 2012 ve znamení antiky

kynzvart capkovaPředposlední, zářijové téma 4. ročníku projektu Oživlé památky „Dědictví antiky“ připomene starověkou kulturu, která již dvě tisíciletí ovlivňuje umění i řemeslnou výrobu. Bohaté odkazy na antické ideály a krásu nalez...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Biografie Já jsem Zlatan Ibrahimović odzbrojí čtenáře svou upřímností a otevřeností

ibra 200Zlatana Ibrahimoviće jistě zná každý fotbalový fanoušek, protože v současnosti patří k nejpopulárnějším a hlavně nejlepším útočníkům světa. Ačkoli tak jeho jméno nezní, reprezentuje Švédsko, kde se stal takřka národním hrdinou a uctívanou ikonou. Neb...

Divadlo

Jak si vedli němečtí divadelníci v Praze?

az k horkemu konci divadloAspoň trochu vstoupila do povědomí ta skutečnost, že v meziválečné Praze kvetlo dvojjazyčné písemnictví, české a německé (přesněji německo-židovské), velké zjevy jako Franz Kafka se již dávno staly nedílnou součástí pr...

Film

DONT STOP

altKontroverzní snímek DONT STOP, mající sotva čtrnáct dní po premiéře, rozdělil filmové kritiky i veřejnost na dva tábory. Jedni ho považují za kouzlem dobovosti ověnčené retro, druzí za hořkou plytkost. Neznámá jména, oblak poloamatérského díla...