Reklama
Banner

Živá minulost Františka Grause

Email Tisk


ZM perexHistorik František Graus (1921-1989) je mimořádně zajímavou, byť bezdůvodně podceňovanou osobností našeho dějepisného bádání. Začínal jako zapřísáhlý přívrženec stalinistického, zploštěle třídního náhledu, jak dokládají dvojsvazkové Dějiny venkovského lidu v Čechách, avšak záhy prochází vystřízlivěním. Přestává věřit v zářnou komunistickou budoucnost, v době reformního vzedmutí roku 1968 se netají svou skepsí, završenou jednak účastí na sborníku Naše živá a mrtvá minulost, kam napsal úvodní, jakoby programovou stať, jednak následnou emigrací po vpádu „spřátelených“ vojsk. Usazuje se ve švýcarské Basileji, kde se stává profesorem středověkých dějin. Vycházejí mu (německy psané) knihy o tomto období, jednu z nich – nazvanou ŽIVÁ MINULOST – nyní nalezneme na knihkupeckých pultech i v českém překladu.

 


Už její podtitul „Středověké tradice a představy o středověku“ leccos napovídá o výsledném zacílení. Zabývá se nejen českým prostředím, ale v širším náčrtu obepíná celý středoevropský prostor se zahrnutím říše Karla Velikého i nástupnických území. Přitom neváhá vysledovat provázanost středověkého dění až k antickým kořenům, když římská moc sahala i do dnešní Francie. Dokonce si klade otázku, do jaké míry se dnešní Francouzi mohou považovat za potomky Galů (čehož se také dotýkají původně komiksové příběhy o Asterixovi, zpopularizované početnými animovanými i hranými adaptacemi).

ZM stredovek


Graus hledá kořeny historického povědomí a kulturní paměti vůbec, předcházeje tak dnes tak módní bádání o místech a utváření dějinné paměti. Na mnoha příkladech z českých, německých i francouzských dějin ukázal, jak i v moderní společnosti je středověký odkaz živý a zejména dnes, v časech masivní muslimské migrace, aktualizovaný více než kdy jindy.  Nelze jej přehlížet, protože nás stejně dostihne, ať již v pozitivním či negativním vymezení.


Postupně prozkoumává jednotlivé okruhy spjaté se středověkou státností – všímá si, jak si jednotlivé národy vymezovaly pověsti o svém příchodu, o místních světcích a zakladatelích panovnických rodů. Tak probírá nejen legendy o původu Čechů, ale také Franků, Bavorů a Sasů, dotýká se posvátných osobností (v tuzemsku svatého Václava), zabývá se mytizací dějin, ať již prostřednictvím podvrhů nebo pravých rukopisů. A také se dotýká potenciálně symbolických „osvobozeneckých“ dějů a jejich představitelů (husitství a Žižka v Čechách, Jana z Arku ve Francii, Vilém Tell ve Švýcarsku). Popisuje rovněž výmluvné jednotlivosti, třeba jak se v průběhu staletí měnilo pojetí i vyznění půvabného milostného příběhu o knížeti Oldřichovi a krásné pradleně Boženě. A připojuje poznámku, že podobně pojednané vyprávěnky nalezneme i jinde v Evropě.

ZM stredoveka Praha


Živá minulost prozrazuje autorovu detailní obeznámenost s bezpočtem pramenů (českých, německých, francouzských), které prostudoval, neméně obšírná je znalost soudobé literatury o příslušných tematických okruzích. Však také téměř polovinu více než čtyřsetstránkové knihy zabírají poznámky, jejichž pomocí dokládá zdroje, z nichž čerpal, a vkládá do nich rozšiřující či upřesňující postřehy. Českému vydavateli lze jedině vytknout, že nezohlednil pro čtenáře důležitou okolnost: některá důležitá díla v knize zmíněná jen v originálním znění (např. od Dubyho, Blocha, Le Goffa a jiných) byla vydána také česky.


Doslov přibližující osobnost i odkaz Františka Grause sepsal Martin Nodl – a snad si mohl lépe ohlídat korektury svého textu (viz tiskové chyby na straně 408). Nodl stručně shrnul Grausovy pohnutky, pramenící z poznání, že nastala krize historického myšlení, neboť sami historikové si uvědomili, že tradiční obraz minulosti jej již mrtvý.  Kdysi úzká vazba mezi dějepisectvím a národním hnutím se totiž vytratila. Graus se v Živé minulosti pokusil naznačit východisko, který nacházel v nastolení mezinárodního kontextu.  A ponechává na čtenáři, aby sám rozhodl, zda srovnání tradic malého českého národa s tradicemi velkých národů, francouzského a německého, působí provokativně.

ZM obalka

František Graus: Živá minulost. Středověké tradice a představy o středověku.
Přeložil Jan Dobeš.
Doslov napsal Martin Nodl.
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2017. 432 stran.
Hodnocení: 90 %

Foto: www.cz-praha.eu

www.retrobibliothek.de

www.argo.cz


www.kosmas.cz/knihy/214243/ziva-minulost/



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...


Hledat

Mimísek 15

Partneři

Čtěte také...

Vrchnostenskou zahradu na Pernštejně čeká proměna

pernstejn200Obnovu vrchnostenské okrasné zahrady pod hradem Pernštejnem dnes slavnostně zahájili předseda vlády Bohuslav Sobotka, ministr kultury Daniel Herman a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Unikátní architektonický kompl...

Nové komentáře

  • 09.06.2017 02:40
    Držte se ...
    Pane Juraji, Jsem ...
     
  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...

Facebook

Twitter


Literatura

Greg Loomis: Případ Pegasus

pripad pegasus 200Konspirační thrillery už trochu vyšly z módy, ale přesto se občas nějaký ten nový přírůstek najde. Tentokrát se jedná o knihu s názvem Případ Pegasus od amerického spisovatele Gregga Loomise. Vyplatí se podívat se po ní v knihkupe...

Divadlo

Jak se vyrůstá mezi vrahy? Brnkačka, pokud jste Černá ovce rodiny!

Cerna ovce 200V pondělí 1. prosince 2014 uvede Experimentální prostor NoD premiéru tanečně-divadelní komedie Černá ovce rodiny, která zavede diváky do světa dospívající dívky Oly. Na přípravách představení určeného pro celou rodinu spolupracují výrazn...

Film

Filmová propaganda v sovětském Rusku a nacistickém Německu

pro200Richard Taylor se v záslužné knize Filmová propaganda zaměřil na prvoplánová propagandistická díla, která vychvalovala přednosti nejproslulejších totalitních režimů světových dějin, bolševického a nacistického, usilujících o vytvoření ideálního "nového člov...