Dny evropského dědictví

Email Tisk

EHD perDny evropského dědictví ( European Heritage Days - EHD ) každoročně v měsíci září otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné.

 

 

Dny evropského dědictví jsou významnou kulturně poznávací společenskou akcí, která slouží k posílení historického povědomí v nejširších souvislostech se zvláštním důrazem na vnímání mezinárodního kontextu národního kulturního dědictví.

EHD rozšiřují a zvyšují všeobecné povědomí o našem kulturním dědictví. Pro širokou veřejnost zpřístupňují co nejvíce zajímavých a výjimečných památek, budov, objektů i prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo celé nepřístupné. Nesoustřeďují se pouze na prohlášené historické památky, jako jsou hrady, paláce či katedrály, ale snaží se dosáhnout mnohem dále tak, aby byly zahrnuty i různé jiné objekty – národní parky, uhelné doly, vykopávky či rekonstrukce původních staveb, protiletadlové kryty, zříceniny, parníky atd. Otevírají dveře soukromých i veřejných budov (radnice, budovy soudů, školy, kanceláře, obytné domy atd.), které nebývají přístupny veřejnosti nebo pouze příležitostně a částečně. V objektech, které jsou běžně přístupné veřejnosti, a je v nich vybíráno vstupné, může být tento den vstup volný nebo by měl být nabízen speciální program (například zvláštní prohlídková trasa, koncert, výstava atp.). V rámci EHD je obdobným způsobem kladen důraz také na zpřístupnění movitého kulturního dědictví.

EHD1

Jejich cílem je hledání cest ke kořenům naší, evropské i světové civilizace. Proto jsou v rámci EHD pořádány nejrůznější doprovodné akce - přednášky, koncerty, městské slavnosti, ale i soutěže a další kulturní programy. Proto jednotlivé země nebo i města vyhlašují svá národní témata, jejichž prostřednictvím obracejí pozornost organizátorů i návštěvníků na různorodé fenomény přírodního a kulturního dědictví. Hledání identity jedince žijícího v 21. století, ve stále více se globalizujícím světě - to je to, čemu EHD přispívají, a proto se těší stále vzrůstající oblibě a většímu zájmu. Dny evropského dědictví  jsou významnou celoevropskou kulturně poznávací, společenskou a výchovnou akcí.

EHD2

Jsou společným projektem Rady Evropy a Evropské komise; cílem je posílení historického povědomí v souvislostech se zvláštním důrazem na vnímání mezinárodního kontextu národního kulturního dědictví. EHD se koná každoročně v září v mnoha městech a obcích po celé Evropě, zemích, které přistoupily k  Evropské kulturní konvenci. V České republice je hlavním organizátorem Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska spolu s dalšími partnery. Mezi hlavní cíle EHD patří již tradičně zlepšovaní informovanosti o jiných kulturách, ochrana kulturního dědictví v nejširším slova smyslu, respektování všech kultur bez ohledu na jejich rozšíření, kulturní dědictví jako prostředek v boji proti nesnášenlivosti a netoleranci, nebo ochrana kulturních památek, které jsou neustále v ohrožení.

V rámci těchto dnů je možno každoročně zhlédnout řadu kulturních a stavebních památek, které nejsou jinak běžně pro veřejnost přístupné. V rámci těchto dnů jednotlivá města pořádají četné doprovodné kulturní a společenské akce, jako jsou přednášky, koncerty, výstavy či městské slavnosti pod širým nebem.

EHD3

 

Dějiny a organizace EHD

Kořeny akce jsou ve Francii v roce 1984. V roce 1985 bylo navrženo, aby se tato akce konala na mezinárodní úrovni. V roce 200 se akce poprvé zúčastnilo všech 47 signatářských států Evropské kulturní konvence. Jednotlivé země si volí svá národní témata. V České republice se EHD konají od roku 1991.



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Čtěte také...

Doba Karla Velikého na Pražském hradě

dedi200Putovní výstava Děditství Karla Velikého dorazila do Prahy. Vystavena bude sbírka předmětů z raného středověku z nalezišť celé Evropy. Výstava vznikla v rámci projektu Kolébky evropské kultury. Po belgickém Ename a italské Ravenně přichází za českým ná...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Festival Čtení ve vlaku se blíží!

Třetí ročník festivalu přivede celkem dvaadvacet českých spisovatelů do pražských příměstských vlaků. Během čtyř dní (19.–22. září 2016) budou mít cestující třiceti spojů možnost poslechnout si autorská čtení v netradičním prostředí vlakového vagonu.

...

Divadlo

Jak si vedli němečtí divadelníci v Praze?

az k horkemu konci divadloAspoň trochu vstoupila do povědomí ta skutečnost, že v meziválečné Praze kvetlo dvojjazyčné písemnictví, české a německé (přesněji německo-židovské), velké zjevy jako Franz Kafka se již dávno staly nedílnou součástí pr...

Film

Slavoj Žižek píše o filmu

lacrim200Slovinský filozof Slavoj Žižek bývá jednou považován za (neo)marxistu či přímo (neo)komunistu, zabředávajícího do psychoanalytických výkladů, jindy je mu vyčítáno laciné pozérství. Přesto jej časopis Foreign Policy zařadil mezi stovku nejvlivnějších my...