Jak písmo mluví a obrazy vyzývají k četbě
Banner

Jak písmo mluví a obrazy vyzývají k četbě

Email Tisk

Musl Nakladatelství Karolinum vydalo dvě mimořádně inspirativní knihy. Obě totiž do značné míry převracejí naše dosavadní představy o zdánlivě jednoznačném vnímání toho, co vidíme kolem sebe, vnímání (uměleckého) díla i vnímání historie a jejích hmotných i duchovních pozůstatků.  První z nich napsal William John Thomas Mitchell a pojmenoval ji TEORIE OBRAZU, druhá publikace se pak skládá ze statí význačného českého odborníka na středověk Františka Šmahela, dosud uveřejněných povětšinou jen v časopisech nebo málo dostupných sbornících. Název NAHLÉDNUTÍ DO STŘEDOVĚKU provází výmluvný podtitul MLUVA PÍSMA A ČETBA OBRAZŮ.

 

 

Na český překlad Mitchellova spisu jsme sice čekali celé čtvrtstoletí, ale na aktuálnosti nijak netratil. Mitchell totiž zvolil multidisciplinární pojetí, kdy výtvarné umění v klasickém slova smyslu obohacuje promýšlením obrazů, které souvisejí s dalšími oblastmi, s jazykem a písmem schopnými obrazy abstrahovat do myšlených pojmů, s fotografií, s televizním a filmovým médiem, s  mocenskými strukturami, které si také vytvářejí svébytné obrazy svého působení a cílů. Všechny tyto oblasti (i jiné související) se mohou libovolně prolínat a ovlivňovat. A každý takový obraz nese určitý význam, případně významy, protože jeho interpretace nakonec nevypovídá ani tak o záměrech tvůrce jako o našem smýšlení. Jak kupříkladu posuzujete připojenou fotografii alžírské ženy? Vyjadřuje koloniální fantazii? Nebo něco jiného?

Mitchell se pohybuje napříč minulým stoletím a jeho nejrůznějšími –ismy, věnuje se výstavám, které určité směry tematizovaly do ucelených kolekcí –výtvarných (i jiných) artefaktů, jedna z kapitol se třeba nazývá Slovo, obraz a objekt: nápisy na zdi pro Roberta Morrise. Autor o tomto - u nás nepříliš známém - vyznavači minimalismu píše: „Výstava Morrisových prací ve velké retrospektivě v Guggenheimově muzeu v roce 1994 měla jasně definovat a upevnit jeho postavení. Nápis „Velký umělec“ mohl být nyní bezpečně vysázen nad hlavní vchod výstavy a jeho díla označena za mistrovská bez ohledu na to, jak nepřitažlivě vypadala.“ Dodávám, že v jeho pojetí se uměleckým počinem může stát i rozměrný uzel (nikoli jeho obraz) zavěšený na několika skobičkách.

Teorie obrazu zkoumá i složité vizuální vjemy, jak je nabízí film. Mitchell se zmiňuje o několika i u nás důvěrně známých filmech, ať již je to Jurský park o naklonovaných dinosaurech nebo Stoneův thriller JFK, jenž se zabývá vraždou prezidenta Kennedyho a podivným vyšetřováním tohoto zločinu.  Právě JFK věnuje celou kapitolu, ve které se zabývá tvarovou zvláštností tohoto filmu – Mitchell v něm nachází odraz zpravodajské poetiky, jak ji třeba reprezentuje CNN a její přímé přenosy z bojových akcí, jichž se tehdy americká armáda účastnila.

Mitchellova kniha je inspirující, občas provokativní – a jediné, co trochu zamrzí, jsou černobílé, spíše jen orientačně vytištěné obrazové přílohy, zpravidla reprodukce obrazů, fotografií a dalších vizuálních dokladů.  To Šmahelovo NAHLÉDNUTÍ DO STŘEDOVĚKU je vypraveno mnohem lépe – kvalitně vytištěné barevné záběry obrazů, soch a zejména iluminovaných rukopisů, vesměs s náboženskou tematikou, věrohodně přibližují nejen vzhled daných předmětů, ale zejména zprostředkovávají, co vlastně mohl spatřit středověký člověk. A Šmahel se sympatickou vervou, s osobním zaujetím vysvětluje, jak tento divák mohl spatřené vnímat, prožívat, prociťovat. (Ostatně mentalitě středověkého diváka a jeho omámení posvátnem  -  třeba při pohledu na výzdobu chrámu -  je věnováno vícero publikací, psali jsme např. o knize Skutečná přítomnost od Mileny Bartlové.

teorieobrazu 1

Konečně se také dovíme o původu zvláštního názvu, kterým byl opatřen sborník Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou, před nedávnem vydaný na Šmahelovu počest – jedna ze Šmahelových studií, která dosud existovala jen v německé verzi, totiž objasňuje čtení stěží čitelných nápisů, umístěných na nepřístupných místech, na které upozorňovali muži vybavení ukazovátkem.

Dokonce můžeme uvažovat o jakési zárodečné podobě o mnoho pozdějších (a k jiným účelům určených) comicsů: na středověkých obrazech, téměř výhradně zpracovávajících náboženské téma, se totiž kolem jednotlivých postav vinuly „mluvící pásky“ se zapsanými  výroky těmto postavám přisouzenými. I v tomto případě bylo nejspíš zapotřebí vzdělaných mužů s ukazovací hůlkou, kteří by tento text sdělili přítomným, nejspíš negramotným přítomným. Tyto pásky se vyskytovaly na (nástěnných) obrazech v kostelích, ale rovněž v knižních rukopisech, například v prohusitském Jenském kodexu, kde jedna ilustrace, kterou připojuji, zpodobňuje ďábla, jak prodává odpustky. Ostatně husitství a jeho (sebe)prezentaci věnuje Šmahel vícero zamyšlení (stati s výmluvnými názvy jako Audiovizuální média husitské agitace nebo Válka symbolů: Husa a kalich proti kříži).

 teorieobrazu 2

W.J.T.Mitchell: Teorie obrazu /Picture Theory/
Přeložili/y Lucie Chlumská, Andrea Průchová, Ondřej Hanus.
Vydalo Karolinum, Praha 2016. 478 stran.
Hodnocení: 90 %
Foto: kniha

Podrobnosti ZDE

 

František Šmahel: Nahlédnutí do středověku. Mluva písma a četba obrazů.
Vydalo Karolinum, Praha 2017. 392 stran.
Hodnocení: 100 %
Foto: kniha

Podrobnosti ZDE



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 32

Čtěte také...

MAYSKÝ KALENDÁŘ A KONEC SVĚTA

maysky kalendar konec svetaProč právě 21.12.2012? Pánové Goodvan, Martizer a Thompson (dále jen GMT) vypočítali korelační konstantu na 584 283 dní a právě v ten den podle nich k...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Maurizio de Giovanni: Bolest - detektivka po italsku

bolest200Nakladatelství Epocha vydalo v listopadu 2016 první díl úspěšné detektivní série Maurizia de Giovanniho, Bolest, který v originále vyšel už v roce 2006.

 

 

Divadlo

Hezky německy?

200divPřed několika dny skončil 18. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Je tedy čas probrat se dojmy a pokusit se o shrnutí. Můj nejsilnější pocit je podobný hořké pachuti na jazyku – nějak mi to prostě nesedlo. Jsou takové divadelní festiva...

Film

Dosud neviděný druh očisty na filmových plátnech

200filmS velmi originálním námětem přichází na plátna režisér a scénárista James DeMonaco. S poměrně nízkým rozpočtem představuje svět, o kterém si divák nejspíš nikdy předtím nemyslel, že může fungovat.

...