Reklama
Banner

Jak písmo mluví a obrazy vyzývají k četbě

Email Tisk

Musl Nakladatelství Karolinum vydalo dvě mimořádně inspirativní knihy. Obě totiž do značné míry převracejí naše dosavadní představy o zdánlivě jednoznačném vnímání toho, co vidíme kolem sebe, vnímání (uměleckého) díla i vnímání historie a jejích hmotných i duchovních pozůstatků.  První z nich napsal William John Thomas Mitchell a pojmenoval ji TEORIE OBRAZU, druhá publikace se pak skládá ze statí význačného českého odborníka na středověk Františka Šmahela, dosud uveřejněných povětšinou jen v časopisech nebo málo dostupných sbornících. Název NAHLÉDNUTÍ DO STŘEDOVĚKU provází výmluvný podtitul MLUVA PÍSMA A ČETBA OBRAZŮ.

 

 

Na český překlad Mitchellova spisu jsme sice čekali celé čtvrtstoletí, ale na aktuálnosti nijak netratil. Mitchell totiž zvolil multidisciplinární pojetí, kdy výtvarné umění v klasickém slova smyslu obohacuje promýšlením obrazů, které souvisejí s dalšími oblastmi, s jazykem a písmem schopnými obrazy abstrahovat do myšlených pojmů, s fotografií, s televizním a filmovým médiem, s  mocenskými strukturami, které si také vytvářejí svébytné obrazy svého působení a cílů. Všechny tyto oblasti (i jiné související) se mohou libovolně prolínat a ovlivňovat. A každý takový obraz nese určitý význam, případně významy, protože jeho interpretace nakonec nevypovídá ani tak o záměrech tvůrce jako o našem smýšlení. Jak kupříkladu posuzujete připojenou fotografii alžírské ženy? Vyjadřuje koloniální fantazii? Nebo něco jiného?

Mitchell se pohybuje napříč minulým stoletím a jeho nejrůznějšími –ismy, věnuje se výstavám, které určité směry tematizovaly do ucelených kolekcí –výtvarných (i jiných) artefaktů, jedna z kapitol se třeba nazývá Slovo, obraz a objekt: nápisy na zdi pro Roberta Morrise. Autor o tomto - u nás nepříliš známém - vyznavači minimalismu píše: „Výstava Morrisových prací ve velké retrospektivě v Guggenheimově muzeu v roce 1994 měla jasně definovat a upevnit jeho postavení. Nápis „Velký umělec“ mohl být nyní bezpečně vysázen nad hlavní vchod výstavy a jeho díla označena za mistrovská bez ohledu na to, jak nepřitažlivě vypadala.“ Dodávám, že v jeho pojetí se uměleckým počinem může stát i rozměrný uzel (nikoli jeho obraz) zavěšený na několika skobičkách.

Teorie obrazu zkoumá i složité vizuální vjemy, jak je nabízí film. Mitchell se zmiňuje o několika i u nás důvěrně známých filmech, ať již je to Jurský park o naklonovaných dinosaurech nebo Stoneův thriller JFK, jenž se zabývá vraždou prezidenta Kennedyho a podivným vyšetřováním tohoto zločinu.  Právě JFK věnuje celou kapitolu, ve které se zabývá tvarovou zvláštností tohoto filmu – Mitchell v něm nachází odraz zpravodajské poetiky, jak ji třeba reprezentuje CNN a její přímé přenosy z bojových akcí, jichž se tehdy americká armáda účastnila.

Mitchellova kniha je inspirující, občas provokativní – a jediné, co trochu zamrzí, jsou černobílé, spíše jen orientačně vytištěné obrazové přílohy, zpravidla reprodukce obrazů, fotografií a dalších vizuálních dokladů.  To Šmahelovo NAHLÉDNUTÍ DO STŘEDOVĚKU je vypraveno mnohem lépe – kvalitně vytištěné barevné záběry obrazů, soch a zejména iluminovaných rukopisů, vesměs s náboženskou tematikou, věrohodně přibližují nejen vzhled daných předmětů, ale zejména zprostředkovávají, co vlastně mohl spatřit středověký člověk. A Šmahel se sympatickou vervou, s osobním zaujetím vysvětluje, jak tento divák mohl spatřené vnímat, prožívat, prociťovat. (Ostatně mentalitě středověkého diváka a jeho omámení posvátnem  -  třeba při pohledu na výzdobu chrámu -  je věnováno vícero publikací, psali jsme např. o knize Skutečná přítomnost od Mileny Bartlové.

teorieobrazu 1

Konečně se také dovíme o původu zvláštního názvu, kterým byl opatřen sborník Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou, před nedávnem vydaný na Šmahelovu počest – jedna ze Šmahelových studií, která dosud existovala jen v německé verzi, totiž objasňuje čtení stěží čitelných nápisů, umístěných na nepřístupných místech, na které upozorňovali muži vybavení ukazovátkem.

Dokonce můžeme uvažovat o jakési zárodečné podobě o mnoho pozdějších (a k jiným účelům určených) comicsů: na středověkých obrazech, téměř výhradně zpracovávajících náboženské téma, se totiž kolem jednotlivých postav vinuly „mluvící pásky“ se zapsanými  výroky těmto postavám přisouzenými. I v tomto případě bylo nejspíš zapotřebí vzdělaných mužů s ukazovací hůlkou, kteří by tento text sdělili přítomným, nejspíš negramotným přítomným. Tyto pásky se vyskytovaly na (nástěnných) obrazech v kostelích, ale rovněž v knižních rukopisech, například v prohusitském Jenském kodexu, kde jedna ilustrace, kterou připojuji, zpodobňuje ďábla, jak prodává odpustky. Ostatně husitství a jeho (sebe)prezentaci věnuje Šmahel vícero zamyšlení (stati s výmluvnými názvy jako Audiovizuální média husitské agitace nebo Válka symbolů: Husa a kalich proti kříži).

 teorieobrazu 2

W.J.T.Mitchell: Teorie obrazu /Picture Theory/
Přeložili/y Lucie Chlumská, Andrea Průchová, Ondřej Hanus.
Vydalo Karolinum, Praha 2016. 478 stran.
Hodnocení: 90 %
Foto: kniha

Podrobnosti ZDE

 

František Šmahel: Nahlédnutí do středověku. Mluva písma a četba obrazů.
Vydalo Karolinum, Praha 2017. 392 stran.
Hodnocení: 100 %
Foto: kniha

Podrobnosti ZDE



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...


Hledat

Mimísek 15

Partneři

Čtěte také...

Muzeum luhačovického Zálesí přiblíží historii Japonské zahrádky v Luhačovicích

luhacovice 200Muzeum luhačovického Zálesí zpřístupní ve čtvrtek 23. června 2016 komorní výstavu, která přiblíží Japonskou zahrádku v Luhačovicích. Vernisáž se uskuteční v 15.00 hodin v muzeu, poté na ni naváže procházka od muzea k vile Jestřabí, kde v ro...

Z archivu...

Nové komentáře

  • 09.06.2017 02:40
    Držte se ...
    Pane Juraji, Jsem ...
     
  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...

Facebook

Twitter


Literatura

Putování časem za Leonardem da Vinci do slunné Florencie

Da Vinci 200Takovou učitelku dějepisu bych si přála! Veronika Válková, historička a učitelka na šestiletém gymnáziu, napsala další půvabnou knížku pro své žáky i zájemce o netradiční pohledy na významné úseky historie. Začtete se do děje a už se nepustít...

Divadlo

Laterna magika aktuálně: Zájezd na festival mladých divadel a digitální Kouzelný cirkus

lanterna magica 200Laterna magika na festivalu Young for Young v Mostě. Soubor Laterny magiky se po dlouholeté pauze představil na zájezdu českému publiku, účastnil se totiž festivalu mladých divadel Young for Young,...

Film

Rekapitulace Febiofestu: punková anarchie, film bez Lucíi a digitální amputace

febiofest200Jubilejní 20. ročník Mezinárodního filmového festivalu Febiofest skončil v hlavním městě vyhlášením vítězného snímku sekce Nová Evropa. Stalo se jím britské nezávislé drama Rozbitý svět (Broken...