Kostel v Litomyšli
Banner

Kostel v Litomyšli

Email Tisk

KostelDokument o obnově piaristického kostela v Litomyšli bude představen ve Vídni Piaristický kostel v Litomyšli patří k nejvýznamnějším barokním stavbám ve východních Čechách. Kvůli kritickému stavu budovy bylo téměř celé vybavení interiéru v minulosti demontováno a kostel byl dlouhá léta veřejnosti nepřístupný.

 

O průběhu obnovy vypovídá výjimečný dokumentární film zaznamenávající průběh restaurátorských prací na kostelním mobiliáři v letech 2011-2015. Po několika promítání v Čechách a své zahraniční premiéře na veletrhu Monumento Salzburg bude 8. srpna v 17 hodin představen též v Českém centru ve Vídni. Dokument si klade za cíl přiblížit průběh i techniky restaurování mobiliáře, odhaluje rovněž procesy probíhající v restaurátorských dílnách. V rozhovorech s restaurátory jsou představeny práce na hlavním oltáři, kazatelně, sochách evangelistů a na varhanách. Díky časosběrné metodě lze též sledovat úchvatnou proměnu interiéru kostela během souběžně probíhající generální opravy.

 Kostel2 

Kostel a jeho historie

Stavba vrcholného baroka na zámeckém návrší byla započatá roku 1714 italským stavitelem Giovannim Battistou Alliprandim. Po jeho smrti v ní pokračoval František Maxmilián Kaňka, který se podílel rovněž na stavebních úpravách zámku. Stavbu kostela dokončil roku 1722. Sochařskou výzdobou chrámu byl pověřen Matyáš Bernard Braun; většinu plastik však zhotovil jeho žák Jiří František Pacák a členové jeho litomyšlské sochařské dílny. V druhé polovině 20. století chrám zpustl a stal příležitostí pro různé projevy vandalismu. Devastace dosáhla takového stupně, že se na přelomu 70. a 80. let objevily úvahy o jeho demolici. V současné době je chrám nově zrekonstruován. V bezprostředním sousedství stojí kolej piaristického řádu; byla postavena v roce 1643 jako první z komplexu všech budov, které piaristé postavili. V letech 1806-1807 zde působil Jan Evangelista Purkyně. Nyní je kolej nově zrestaurovaná a slouží jako koleje studentů Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.Česká centra jsou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí zřízenou pro celkovou propagaci České republiky v zahraničí. Na mezinárodním poli prosazují zejména českou kulturu a prezentují úspěchy české vědy, výzkumu a inovací. Síť zahraničních zastoupení Českých center je aktivním nástrojem zahraniční politiky České republiky v oblasti veřejné diplomacie. Tvoří ji 22 poboček na třech kontinentech, Český dům Moskva a pražské Ústředí českých center. 

 Kostel3 

Tisková zpráva Národního památkového ústavu



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 32

Čtěte také...

Tajemství Hedvábné cesty

Hedvabna stezka 200V Ostravě byla zahájena těsně před Vánocemi další ze série unikátních výstav, tentokrát zaměřená na historii hedvábné stezky, s názvem „Od Alexandra k Tamerlánovi“ (s podtitulem „Válečná tažení na Hedvábné cestě“).

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Lhaní - obranný mechanismus či akt milosrdenství?


lhani 200Lhaní tu bylo odedávna. Již ve starověkých kulturách v podobě náboženského či mocenského klamu, ale i v naprosto běžném životě. Ve starověkém Řecku měly lež a klam dokonce svou bohyni – Apaté. Její obdobou byla poté ve starověkém Římě bohyně Fra...

Divadlo

Pomozte svému divadlu: Kampaň slaví dílčí úspěch, ale divadelníci jsou stále bdělí.

pomozte svemu divadluNa tiskové konferenci Asociace profesionálních divadel ČR, která stojí za informační kampaní Pomozte svému divadlu, slíbil ředitel úřadu Ministerstva kultury Milan Kupka, za...

Film

Louis de Funes servíruje Zelňačku

zelnacka louis de funesZelňačka (1981) je jedním z těch velmi povedených filmů, ve kterých hraje stařičký Louis de Funes. Ve své knižní předloze je příběh hlavně o kontrastu zarezlých starousedlíků a nového, svěžího mládí. Fil...