Pod hvězdou Davidovou: Židé na Pardubicku od 16.století po současnost

Email Tisk

pod hvezdou davidovou zide parbubiceStátní okresní archiv Pardubice připravil k 70.výročí pardubických transportů do Terezína unikátní výstavu nazvanou Pod hvězdou Davidovou, která si dala za cíl seznámit návštěvníky s historií, kulturou a životem Židů na Pardubicku od 16.století po současnost. Většinu výstavních exponátů tvoří archivní materiály (seznamy obyvatelstva, korespondence, patenty a nařízení týkající se židovského obyvatelstva, plány a mapy, plakáty, dobový tisk, fotografie, atd.), které jsou doplněny liturgickými předměty (jako jsou např. tóry, modlitební texty, mezuzy, menory) zapůjčenými převážně z muzeí Pardubického kraje. Zájemci mohou shlédnout k dané problematice i dokumentární film. Průvodní texty k výstavě jsou též k dispozici v připravené brožurce.

Výstava je tematicky rozčleněna do několika částí. Návštěvníci jsou nejprve seznámeni s historií židovského osídlení na Pardubicku. Nejstarší písemná zmínka o Židech na pardubickém panství pochází z roku 1506, kdy byli poprvé zapsáni v urbáři. V roce 1761 na panství žilo již 300 Židů. Další část výstavy se zabývá historií židovských modliteben, synagog a hřbitovů v Pardubicích, Dašicích, Holicích a Přelouči a popisuje i jejich současný stav. V Pardubicích byla synagoga postavena stavitelem Františkem Schmoranzem v pseudorománském slohu s orientálními prvky nákladem 28 000 zlatých v roce 1880. Za 2.světové války během nacistické okupace došlo k jejímu zapálení a poškození interiéru, jehož zařízení bylo rozkradeno. Po válce byla sice budova opravena a sloužila jako Dům umění a galerie, ale kvůli nulovým investicím do její údržby a dalších oprav se dostala do havarijního stavu a v letech 1958-59 byla zbořena.

pod hvezdou davidovou zide parbubice

Výstava se dále věnuje historií Židovských náboženských obcí v Pardubicích, Holicích a Přelouči a jejich představitelům. Autoři výstavy nezapomněli ani na židovské školství, kulturní a spolkový život a židovské podnikání (vzpomenuty jsou mj. automatické mlýny bratrů Winternitzových nebo rafinérie minerálních olejů – dnešní PARAMO, kterou založil David Fanto).

Zvláštní pozornost je věnována období Druhé republiky a protektorátu, kdy byli Židé na základě rasových zákonů postupně vyřazováni z veřejného i hospodářského života a docházelo k jejich perzekuci, která vyvrcholila transporty do terezínského ghetta, jež se stalo přestupní stanicí do nacistických vyhlazovacích táborů na východě. Z Pardubic do Terezína byly vypraveny transporty Cf a Cg ve dnech 5. a 9. prosince 1942. Z celkového počtu 1 256 osob, které byly z Pardubic deportovány, jich přežilo pouze 91. Velkoformátová fotografie na jedné ze stěn výstavního sálu připomíná jména všech deportovaných. Jména přeživších jsou označena červeně.

pod hvezdou davidovou zide parbubice

Závěr výstavy je věnován konkrétním osudům několika přeživších. Na své dětství a zážitky z Terezína a Osvětimi zde vzpomínají Eliška Weissová – Levinská (1930-2012), Pavel Werner (1932) a Vladimír Munk (1925).

Návštěvu výstavy doporučuji nejen všem zájemcům o historii Pardubic a holocaustu, ale zejména mladším generacím, aby se seznámily s osudy našich spoluobčanů, z nichž se naprostá většina stala obětí vyhlazovací politiky nacistů.

pod hvezdou davidovou zide parbubice
Pod hvězdou Davidovou
Datum konání: 11.10. - 9.12.2012 (Po-Pá 10 – 18 hod, So, Ne, 14 -18 hod)
Místo konání: Státní okresní archiv Pardubice, Bělobranské náměstí 1, Pardubice
Pořadatel: Státní okresní archiv Pardubice ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze
Kurátor: Renáta Růžičková
Vstup zdarma

Zdroj foto: autorka článku


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Čtěte také...

František Josef I. v Olomouci

Frantisek josef200V olomouckém Vlastivědném muzeu je do 19. února k vidění výstava, která mapuje návštěvy rakouského císaře Františka Josefa I. v Olomouci. Tyto návštěvy sehrály v životě panovníka i dějinách monarchie důležitou roli.                   ...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Bratři Lví srdce, dobrodružství pro děti nebo horor?

bratrilvisrdce perexBratři Lví srdce vás zvou na dobrodružnou cestu, přinášející příběh dvou dětí v nostalgickém pojetí pohádkového světa. Tento příběh ve mně vyvolává rozporuplné pocity. Zanechal na mé duši výrazné stopy. Jak asi ...

Divadlo

Jezerka bude mít po prázdninách opět nabito!

na jezerce 200Nový divácký hit a první společná inscenace bratrů Jana a Rudolfa Hrušínského (st.)  v režii Jiřího Menzela a dramatizace bestseleru Timura Vermese Už je tady zas! - to jsou hlavní trumfy Divadla Na Jezerce v následující divadelní sezóně. Po...

Film

Příběh Lídy Baarové byl nepochybně mnohem barvitější než samotný Renčův film

lida baarova perexHned na začátku se musím přiznat, že jsem tvůrcům, když připravovali film Lída Baarová, nesmírně fandil. Dobře jsem si uvědomoval, že natočit dobový snímek není žádná legrace, ale současně se dnes nechci pouštět do nějaké sáhodlou...