Banner

Vyšly Komárkovy Dějiny českého jazyka

Email Tisk

dejiny-ceskeho-jazyka 200Ani si příliš neuvědomujeme, že každý jazyk se vyvíjí, že mnohé výrazivo začíná být vnímáno jako zastaralé, přestává se používat, až posléze zaniká, nahrazeno jiným výrazivem, které v průběhu staletí nejspíš potká tentýž osud. Křivolakou minulostí češtiny se zabývá Miroslav Komárek, jeden z předních tuzemských jazykovědců, celoživotně spjatý s olomouckou Univerzitou Palackého, ve shrnující publikaci Dějiny českého jazyka.

 

Profesor Komárek přibližuje vývoj naší mateřštiny od jejích praslovanských kořenů až k dnešku, probírá změny, kterými prošla, zkoumá podobu hláskosloví i tvarosloví, tedy nastiňuje jak hláskové (a tudíž výslovnostní) změny, tak posuny v nakládání se slovesy, číslovkami i jmény (podstatnými, přídavnými atd.). Zabývá se rozčleněním zdejších nářečí a jejich zvláštnostmi, zvláště pak u východomoravských.

Rovněž oceníme přehledné tabulky se vzorovým skloňováním a časováním, jaké bylo příznačné pro starou češtinu předhusitského období - měli bychom vědět (a pamatovat si ze školní výuky), že zejména Jan Hus významně ovlivnil podobu jazyka, a to nejen ve sféře pravopisu. Ovšem četba, jakkoli stručná a přehledná (a tím pádem se pro svou učebnicovitou zhutnělost někdy ocitnuvší na pokraji srozumitelnosti, zvláště pro laika), bezpodmínečně vyžaduje obeznámenost se základními jazykovědnými termíny, tudíž výrazy jako vokál, substantivum nebo akuzativ by nám neměly být cizí.

dejiny ceskeho jazyka2

Dějiny českého jazyka prozrazují skrze jen na první pohled vysoce odborné pojednání lecjaké pozoruhodnosti, jichž si přitom vůbec nevšimneme. Tušili jste třeba, že stará čeština kromě jednotného a množného čísla (neboli singuláru a plurálu) rozlišovala ještě dávno zaniklé číslo podvojné neboli duál? Tedy měla speciální tvary pro označení párového výskytu vlastně čehokoli - v dnešním jazyku nám z této doby zbyly neuvědomované pozůstatky například při skloňování číslovky dvě nebo párových orgánů lidského těla (ruce, nohy, oči, uši…). Nebo si povšimněme sice všedního, ale ve skutečnosti gramaticky prapodivného výrazu "dvě stě", kde číslovka "sto" nabyla jinde se nevyskytující podoby.

Opravdové dobrodružství pak nachystá procházka houštinou slovesných tvarů, které u nás dávno zanikly (například jednoduché - tedy neskládané - minulé časy aorist nebo imperfektum), byť u jižních Slovanů, dejme tomu v bulharštině nebo srbštině, dosud tvoří nedílnou součást nejen psaného, ale i mluveného jazyka. Avšak také v češtině nalezneme ozvuk časů dávno odvátých, třebaže se znejasňujícím významovým posunem - tvary "bych, bychom, byste", jakkoli dnes vztažené k podmiňovacímu způsobu, označovaly aorist od slovesa "být".

dejiny ceskeho jazyka vita caroli

Je to tvoření minulého času obdobné jako v případě (já) dělach, (ty, on) děla, (my) dělachom, (vy) dělaste, (oni) dělachu od slovesa "dělat". A to raději pomíjím tvary duálu. Avšak měnil se toliko slovesný zevnějšek, rozhorlení nad ničemnostmi ve státě českém zůstává stejné dnes jako tehdy: „Tak páni svú kratochvíl´u jmiechu a menší zem´u hubiechu. Neby, kdo sě za právo postavě, ni kto českú česť opravě.“ Úplně jako kdyby to vypadlo z úvodníku nějakých dnešních novin…

Kdybychom se nějakým strojem času přenesli o pouhých šest století zpět, s tehdejšími lidmi bychom si dost obtížně popovídali. Vzpomeňme, že nejen s tím, ale hlavně s odlišnou, přímočařejší mentalitou vzdálených předků nabyl trpké zkušenosti už pražský měšťan Matěj Brouček ve stařičké, nicméně stále aktuální satiře Svatopluka Čecha, když se ocitl tváří v tvář Žižkovým bojovníkům v předvečer bitvy na Vítkově. Nemluvě o tom, že nikdo po něm naštěstí nepožadoval, aby si četl či dokonce předčítal z tehdy ještě zánovní Dalimilovy kroniky, z níž pochází i výše zařazený citát - středověký pisatel, o jehož pravé totožnosti se podnes vedou spory, v rozsáhlé veršované skladbě třeba popsal, jak knížete Oldřicha, lovícího v lesích poblíž Postoloprt, omámila půvabná dívka peroucí prádlo u potoka: „Počě sě jejiej krásě diviti stojě a ihned ju sobě za knieňu pojě.“ Poté, co se seznámíte s Komárkovou knihou, hravě porozumíte i staročeskému textu…

Hezké počtení.

dejiny-ceskeho-jazyka

Dějiny českého jazyka
Autor: Miroslav Komárek
Vydalo vydavatelství Host, Brno 2012. 276 stran

Hodnocení: 100%

Zdroj foto: Host, czechfolks.com, stavitele-katedral.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 6

Partneři

Čtěte také...

Jaký je dnes odkaz Fučíka? Zajímá se o něj i britský historik

Fucik perex 1Julius Fučík dnes. Takový název nesl mezinárodní kulatý stůl, který se nedávno uskutečnil v Praze. Uspořádaly jej Společnost Julia Fučíka a Výbor národní kultury.

 

 

...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

HOLKA PRO VŠECHNO – JEN NE KE ČTENÍ

holka pro vsechno200Charlotte Roche

Uf. Mám to za sebou. Už dlouho se mi v polovině knihy nechtělo samotným znechucením přestat číst. Ani nevím, kde bych začala, protože ve stavu obrovského zklamání.

...

Divadlo

Řádná dávka originality, abstrakce a destrukce v belgickém Springville

altUmíte přesně určit hranice své představivosti? Co je pro vás tak akorát a co je už příliš? Belgické uskupení CAMPO se vás neptá, co zvládnete vydržet, parta z Gentu jen předvádí a neručí za následky (a možné psychosoma...

Film

Zámecké letní kino nabídne snímky ze zlínské filmové tvorby

film zlin 200Ve dnech 12. a 13. srpna se na nádvoří zlínského zámku budou promítat známé filmy z produkce kudlovského studia. Zámecké letní kino připravili v rámci projektu Pocta velikánům – 80. výročí založení zlínských filmových ateliérů organizátoři Zlí...