Banner

PRANÍ OD VALCHY K AUTOMATCE

Email Tisk

prababicka pracka200V dnešní době automatických praček si již nikdo nevzpomene, jaká to byla dřina s praním prádla. Když žena oznámila rodině „zítra bude velký prádlo“, tak to znamenalo, že domácnost bude ten den vzhůru nohama, k obědu budou zbytky od včerejška a večeře studená. Nevím, zda to byla dřina s prádlem nebo oběd, co vedlo Angličana Stendlera k vynálezu první pračky v roce 1750, ale stejně se dál používala ta nejdostupnější technika, valcha a necky. I když i to už byl pokrok, protože se prádlo už nepralo v potocích a řekách otloukáním o kameny. Nejstarší zmínka o technologii praní pochází ze Sumeru z roku 2800 př. n. l. a v Egyptě a Římě se prádlo šlapalo ve velkých kádích. Později se používaly dřevěné hole a plácačky.

Teprve od první poloviny 18. století se začínají objevovat valchy, nejprve dřevěné, později plechové a porcelánové. Čas praní tyty pomůcky sice zkrátily, ale dřinu neodstranily. Na principu valchy byly sestrojeny první pračky, jejich nevýhodou bylo, že se prádlo rychle opotřebovávalo, ale pradlena už si nemusela máchat celý den ruce ve studené vodě. Taková mechanická valcha se kývavě pohybovala po prádle, později měla tvar půlválce. Ve vnějším půlválci se kolíbal vnitřní a mezi nimi bylo prádlo, výhodou byla možnost používat horkou vodu. Dalším typem byla pračka bubnová, sice šetrnější k prádlu, ale muselo se prát déle. Vířivé pračky zase způsobovaly namotávání prádla, protože se točily pouze jedním směrem. Všechny tyto pračky byly „na ruční pohon“, máchání a ždímání se dělalo postaru. Na přelomu 19. -20. století se objevují první ždímačky, což byl rám se dvěma pogumovanými válci a točící se klikou, upevněný k pračce.

Ústecké muzeum nedávno získalo darem pračku asi z roku 1910, která byla vyrobena v Ústí nad Labem, jak prozrazuje zbytek firemního štítku. Svým tvarem připomíná sud na nožičkách, velkou dřevěnou pákou pohybem tam a zpět se roztáčely v bubnu soustavy metlic. Dárce si pamatuje, že jeho babička na ní prala ještě v 50. letech. Větší část byla zhotovena z tvrdého dřeva, pračka je plně funkční, což svědčí o tehdejší poctivé řemeslné práci. Navíc je pravděpodobně, že byla pořízena z „druhé ruky“, protože cena za ni byla v té době srovnatelná s cenou za krávu, což si dělník té doby nemohl dovolit, a tak pračka může být i starší.

Elektrická pračka je sice známá od roku 1906 (Američan Alva Fišer), ale až na začátku 20. století se začínají k pračkám přidávat elektromotory. Vznikají i odstředivé ždímačky, nejprve sloužily samostatně. Pračky ve 40. letech již byly bubnové, napouštěly vodu, ohřívaly, praly až do 50. let 20. století. Nebyly však v každé domácnosti, valchy se používaly dál. Po 2. světové válce se začínají automatické pračky vyrábět v USA, u nás až v roce 1957, první byly vyrobeny v závodě ROMO Fulnek, a běžně se začaly „automatky“ používat od 80. let 20. století. Teprve automatické pračky úplně odstranily dřinu, u těch prvních se ručně nastavovala teplota, program i druh použitého prášku, dnes hi-tech pračka vše vyhodnotí sama, stačí zmáčknout tlačítko.

prababicka pracka

K praní se používala nejen voda, ale i prací prostředek, a i ten má svůj dlouhý vývoj. Nejprve to byl určitý druh hlíny, dlouho se používala rostlina mydlice, jejíž šťáva ve vodě pění. Od 16. století začaly zámožné rodiny používat mýdlo, první manufaktura na jeho výrobu vznikla ve Francii v 17. století. Ale na běžné praní se používá od 19. století. Výroba mýdla nebyla právě moc voňavá, používal se zvířecí tuk, soda, popel a moč a až do 1. světové války si ho mnohé hospodyňky vařily samy. Od roku 1891 se začíná vyrábět v Ústí nad Labem v závodě Johanna Schichta (dnes už v zrušené Setuze) slavné mýdlo s jelenem už podle jiné receptury.

Již v době 1. světové války začíná v USA výroba syntetického pracího prášku, od 50. let tekutého prášku, od 60. let se používají odstraňovače skvrn a enzymatické prášky, které dnes používáme v práškové či tekuté podobě i ve vysoce koncentrovaných kapslích. Všechny jsou velmi účinné i při nízkých teplotách. Původní dřevěný obal pračky byl nahrazen plechem či umělou hmotou.

prababicka pracka2

Prameny a foto: muzeum Česká Lípa a Ústí nad Labem



Nejnovější články:
Starší články:

 

Komentáře   

 
+4 #1 Dnešní pračkyDavid Pokorný 2017-01-26 14:52
Dobrý den, chtěl bych vám poděkovat za kvalitní článek. Člověk by ani neřekl, jaká to dřív byla doba, ale když to tak čtete, dojde vám to. Historie takto běžných věcí a spotřebičů je mým koníčkem, proto vítám, když potkám někoho, kdo se jí také zabývá. Mohl bych se zeptat, jestli náhodou nemáte ponětí o podobných článcích? Velice rád bych si nějaké další přečetl :-)
Každopádně za přínosné a zajímavé čtení palec nahoru :-)
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 9

Partneři

Čtěte také...

Již 60 let pluje po Labi remorkér Beskydy; nyní se stal kulturní památkou

remorker200Remorkér Beskydy se stal kulturní památkou. Jeho domovským kotvištěm je přístav v Děčíně. Remorkér nepohání klasický lodní šroub. Jedná se o zadokolesový říční parník původní české konstrukce, který byl vyroben v roce 1956 v loděnici v Mělníce....

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Průvodce kulturním děním přináší početná překvapení
ImageNakladatelství Academia připravilo mohutnou dvojsvazkovou encyklopedii Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967, kde čtenář nalezne kdejaký údaj o tom, v jakých podmínkách ...

Divadlo

Polička znovu ožije pantomimou. Blíží se festival MINE FEST

mine fest200Příští týden se od 12. do 17. září koná jubilejní pátý ročník mezinárodního festivalu MIME FEST. Lákadlem jsou jak vystoupení umělců ze šesti zemí celého světa, tak i tradiční slavnostní vyvrcholení, které bude, stejně jako celý festival, věnován...

Film

DOSTATEK SNĚHOVÉ NADÍLKY OD 11.11. V KINECH ZAJISTÍ FESTIVAL SEVERSKÝCH FILMŮ

seversky filmovy podzim 200Severský filmový klub přináší tradiční přehlídku severské filmové kinematografie již po sedmé. Diváci se mohou těšit na peprný humor seveřanů, mrazivé kriminální příběhy, absurdní dramata, historické snímky natočené...