Jak se v průběhu dějin vzmáhala města

Email Tisk

svet mest 200Asi sotvakoho překvapí, že města jsou stará jako lidská civilizace samá (například od postavení první sídelní vrstvy takového Jericha nás dělí více než deset tisíc let!) a nejčastěji je nalezneme v prostoru Blízkého východu či dnešního Turecka, ale také v Africe, někdejší Mezopotámii, Indii, Číně, indiánských civilizacích na americkém kontinentu atd. V řadě případů neznáme ani jejich původní názvy, protože chybí jakákoli písemná svědectví a jediné informace pocházejí z archeologických nálezů. Souhrnné pojednání o vývoji městského osídlení doslova v celosvětovém kontextu od nejstarších dob po dnešek přináší ve vskutku reprezentativní podobě kniha Jiřího Hrůzy Svět měst.

Autor, význačný český urbanista, nejen shrnuje dosavadní poznatky, ale především své pojednání prokládá bezpočtem půdorysných mapiček, někdy provázených i náčrty předpokládaného vzhledu zástavby (pokud se ona města vůbec nebo v p2vodní podobě nedochovala). Kniha, rozčleněná do sedmi kapitol, postupuje chronologicky a laického čtenáře zaujme už tím, že se vyhýbá se složitým teoretizujícím úvahám ani nevnucuje rozpravy o metodologických základech, o něž se autor hodlá opírat.

Hrůza popisuje každou pamětihodnou lokalitu a osvětluje její historický význam. Tak třeba záhy pochopíme, že už ve starověku se rozrůstající osady vyznačovaly pravoúhlou sítí ulic a vůbec vzorným geometrickým uspořádáním (a nikoli klikatou spletí jako středověká jádra evropských měst). Z Indie pochází asi nejstarší pojednání o projektování a stavbě měst, zvané Artchašástra. Dočetli bychom v něm, že město by mělo mít kruhový, čtvercový nebo obdélníkový půdorys a stát na soutoku řek či obklopeno vodou tekoucí zleva doprava. Od napsání těchto řádek uplynulo bezmála pětadvacet staletí.

Do šachovnicového půdorysu ovšem byla projektována i leckterá starořecká města, třeba Milétos (na snímku), a teoreticky se stavitelstvím zabýval např. Vitruvius v Deseti knihách o architektuře, na rozdíl od indického spisu dostupných i v českém překladu. Nepředstavujme si dávná osídlení jako máločetné shluky přízemních domečků. V těch největších žil snad i milion obyvatel - třeba takový Babylón s osmnáctikilometrovou délkou svých hradeb se vyrovnal antickému Římu. A místní vládci se zasloužili o pozoruhodné stavby, nejen o ty, které ty tyčily do výše, ale třeba o vodovodní kanály dlouhé desítky kilometrů. Na ostrově Théra (dnešním Santorini), před více než třemi tisíci let zničeném obrovitým sopečným výbuchem, lze dokonce předpokládat domy s rozvodem teplé vody.

svet mest

A především si uvědomíme, že města se neomezují jen "školsky" tradiční řeckou a římskou oblast, že třeba perská Persepolis (dobytá spolu s celou Persií Alexandrem Velikým) nebylo nedohledné hlavní město, nýbrž rozsáhlý, uměle navýšený obřadní okrsek s mnoha monumentálními stavbami určenými pro náboženské účely i reprezentaci říše. Nebo aztécký Tenochtitlán (na snímku) postavený na ostrůvcích obklopených vodní plochou. Španělští dobyvatelé stanuli v úžasu před městem čítajícím statisíce obyvatel - v době, kdy Madrid byl jen menším, ani pětitisícovým městečkem.

I když Hrůza uplatňuje celosvětový rozhled, soustředí se přirozeně na dění v Evropě, potažmo v českém prostoru. A nezabývá se jen "globálními" urbanistickými projekty, všímá si rovněž menších, ale o to významnějších staveb, třeba důmyslného uspořádání benediktinského kláštera v 9. století, nebo později francouzské Versailles či všelijaká zahradní města. A konče nynějšími "oázami přepychu", jaké se budují třeba v Dubaji.

V toku jednotlivých století - od středověku po 21. století - kniha ukazuje, jak vyhlížely a měnily se zárodky dnešních velkoměst (Paříž, Londýn, u nás např. Prahy i menších osad), pokaždé obklopené prstencem hradeb, které se ovšem zachovaly jen výjimečně. Nechybí ani projekty tzv. ideálních měst, ovšem jen málokdy realizované. Postupně jsou popisy měst obohaceny přítomností význačných architektů a přiblížením jejich podílu na výsledné podobě. Probrány jsou názory teoretiků od renesance po dnešek, přiblíženy principy rozšiřování měst do často obludných aglomerací - odhaduje se, že v městských slumech, obklopujících zejména v rozvojovém světě velká města, živoří kolem jedné miliardy lidí.

Svet mest Miletos

 

Jiří Hrůza: Svět měst.

Plánky a veduty nakreslil Karel Marhold

Vydalo: nakladatelství Academia, Praha 2014. 713 stran.

Hodnocení: 100%

Foto: kniha, www.delange.org, www.en.wikipedia.org


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Banner

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 26

Čtěte také...

Opáčko z historje f koztce


opraski 200Ve škole jste nesnášeli dějepis, letopočty vám způsobovaly záchvaty paniky nebo vás polil studený pot po celém těle. Souvislosti, návaznosti, opakující se události, ze kterých se nikdo nepoučil. Asi častý scénář žáků a studentů. Ale jde t...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Bohyně odplaty: pátrání po bandě sériových vrahů ve starověkém Římě

bohyne odplaty 200Všem, kteří si oblíbili sympatického detektiva (přesněji řečeno soukromého informátora) Marca Didia Falcona a jeho trochu svérázné příbuzenstvo, přináší nakladatelství BB/art jeho dvacátý příběh, nazvaný Bohyn...

Divadlo

Hamlet pohledem Ofélie z Helfenburku

ofelie gsoollhoferova 200Přinášíme vám rozhovor s herečkou Terezou Gsöllhoferovou, která ztvárňuje Ofélii v představení Hamlet na Helfenburku. Co si myslí o velkém díle Williama Shakespeara?

...

Film

Hra na hraně – kvantitu nebo kvalitu?

200filmUž týden se prohání po našich kinech novinka režiséra Brada Furmana (Obhájce) se zpěvákem, hercem Justinem Timberlakem a budoucím netopýřím mužem, Benem Affleckem.

...