Budovu bývalého roudnického mlýna vytvářejícího jednu z dominant levého labského břehu lze zařadit mezi jednu z neodmyslitelných součástí koloritu města Roudnice nad Labem. Budova však má za sebou velmi dlouhou historii počínající prvními zmínkami v městském urbáři z roku 1592. Již koncem 16. stol. se zde nacházely dvě mlýnice, přičemž první zahrnovala jedenáct moučných kol a druhá čtyři kola. Povinnost mlít zde mělo 513 obyvatel z nejbližších vesnic a osad. Z tohoto období bohužel není známá tehdejší podoba budovy. Ke mlýnu patřila taktéž pila, která se nacházela na sousedícím labském ostrově složená z domku pro pilaře a kolny na prkna.
V pozdějších letech byly naplánovány stavební úpravy jezů a zpevnění mostu před Labe za účelem splavnění řeky. Z těchto plánů sešlo z důvodu vpádu saských vojsk do Čech. Práce byly obnoveny v roce 1636, ale přesto ke zrušení jezů nedošlo a všechny stávající stavby včetně mlýna a pily zchátraly. Ke zlomu došlo až o století později, kdy roku 1737 byly zbořeny staré jezy a o rok později i starý mlýn. Roku 1738 byla stavba nového mlýna zadána políru Václavu Škodovi a vybudování mlýnského zařízení přísežnému pražskému mlynáři Jakubu Lískovi. Během dvanácti neděl měli za úkol vystavět mlýn a vodárnu. Stavba započala 11. června 1738, kdy byl slavnostně položen základní kámen a do něj vloženy dvě stříbrné tabulky s latinskými a českými texty. Stavební kámen byl lámán u Brzánek, Přestavlk a Nelahozevsi. Do konce roku byla zhotovena střecha a zahájeno mletí v tzv. jednom složení, dokončovací práce probíhaly až do roku 1744. O tři roky později již mlýn čítal celkem pět mlecích složení a stavba zahrnovala též utužení jezů. Mlýn tehdy dostal od vrchnosti do správy sám Jakub Lískovec.
Roku 1762 byl mlýn nejprve pronajat a o rok později prodán Janu Kubíkovi za 1500 zlatých a 250 zlatých roční renty. Postupem času Kubíkovi dědici obdrželi do správy i opět chátrající jezy. V roce 1843 byla přistavěna znovu nová pila. V následujících letech mlýn často měnil majitele a poslední mlynář Jan Václavík jej v roce 1862 celý znovu zrekonstruoval.
Pro mlýn i pilu se stal osudným rok 1890, ve kterém velká povodeň obě stavby značně poničila. O dva roky později byla budova mlýna zbourána a během stavby nového mostu byla postavena na původních základech kopie tehdejší barokní stavby, která v současnosti patří státnímu podniku Povodí Labe. Pila znovu postavena nebyla a tím se vytvořilo místo pro dnešní odpočinkovou zónu lemující levý labský břeh.
Prohlídky židovského hřbitova v Roudnici nad Labem
Podřipské muzeum od úterý 18. srpna zahrnulo do svých nabídek pro veřejnost i komentované prohlídky židovského hřbitova nacházejícího se v Třebízského ulici. Nabídka možnosti zpřístupnit tyto prostory vznikla jako společný projekt spolupráce Podřipského muzea a společnosti Matana a. s. založené v roce 1992 Židovskou obcí v Praze. Hlavní náplní činnosti společnosti Matana je správa většiny nemovitostí ve vlastnictví Židovské obce v Praze a od roku 2001 také Federace židovských obcí v ČR. Velmi důležitou činností organizace je péče o více než 250, většinou památkově chráněných, židovských hřbitovů a řadu synagog. Po navázání spolupráce s Podřipským muzeem došlo prozatím k vyčištění hřbitova a zprůchodnění cest, naplánovány jsou i další opravy a znovuobnovení vstupu z Třebízského ulice. Po těchto zásazích již není na hřbitov volný přístup z ulice Farského, pouze v doprovodu průvodce.
Stará židovská čtvrť v Roudnici nad Labem se nacházela na pozemcích náležejících k lobkowiczkému zámku. Kněžna Polyxena z Lobkowicz však na tomto místě plánovala výstavbu kapucínského kostela spojeného s klášterem a židovské komunitě vymezila místo v nynější Havlíčkově ulici, západně od mostu přes Labe. Nově zpřístupněný hřbitov založený na počátku 17. stol. svým umístěním plynule navazuje na bývalé ghetto. Nachází se na ploše 4473 m2, kde je zachováno téměř 1700 náhrobních kamenů pocházejících z období 1611 – 1896. Hřbitov prošel dvouetapovou rekonstrukcí v letech 1999 a 2002.
Podřipské muzeum vynakládá dlouhodobě snahu stále rozšiřovat služby, které přispějí ke zvýšení turistického ruchu i mimo vlastní centrum města Roudnice nad Labem. Prohlídky budou pořádány pro skupiny zájemců od 3 osob. Pokud budou mít o prohlídky zájem jednotlivci, mohou se s námi spojit a budou přiřazeni k některé ze skupin. Prohlídky je možno objednat na tel: 416 810 761, kde návštěvníci získají další pokyny pro návštěvu tohoto pietního místa.
| < Předchozí | Další > |
|---|
- Jak se v průběhu dějin knihy vydávaly, nabízely a kupovaly
- Jak si žil přemyslovský dvůr?
- Vikingové na moři historie
- Čtyři tisíce let starý hrob v Roudnici nad Labem vydal své tajemství
- Čeští zemědělci pod dohledem Třetí říše
- Dny evropského dědictví 2014 jsou za dveřmi
- Skleněné peklo - požár Veletržního paláce srpen 1974
- Výstava poodhaluje historii a průběh oprav Husova pomníku
- TRANSFERY V ÚSTECKÉM MUZEU
- Jízdárna Pražského hradu se proměnila v kočárovnu
Na jaře letošního roku jsme vyhlásili literární soutěž. Soutěžící měli napsat erotickou povídku. Je pravdou, že hned na počátku si porotci museli vyjasnit i to, co je ještě erotika a co už je za hranicí… V září jsme odta...
Mnohé knihy popisující civilizační rozpad zdůrazňují, že příznaky narůstají pozvolna a dlouhou dobu, zpravidla jsou podceňovány, veřejnost dokonce může být chlácholena smyšlenkami, že probíhající změny jsou vlastně prospěšné – než nastan...
Už jen ten název a obal knihy s těhotnou ženou a Davidovými hvězdami na obalu mě jako čtenáře příběhů zasazených do období druhé světové války nenechal klidnou. Téma vyrovnání se s událostmi roku 1945 - odsunem Němců - je živé i po více než sedmdesáti ...
Úřad městské části Praha 1 ve spolupráci s Městskými divadly pražskými pořádá 18. května od 10 do 16 hodin akci pro všechny generace s názvem Den Prahy 1. V Divadlec...
Ve dnech 3. – 9. března 2018 se uskuteční EAST DOC PLATFORM, největší akce pro dokumentární tvůrce ve střední a východní Evropě. Během týdne se v Praze potká světová špička filmových profesionálů, distributorů, televizních a festi...