Holešovice Bubny v objetí Vltavy – už 130 let
Banner

Holešovice Bubny v objetí Vltavy – už 130 let

Email Tisk

Holesovice 200V Muzeu hlavního města Prahy probíhá výstava Holešovice Bubny – v objetí Vltavy, která navazuje na cyklus předešlých výstav o pražských historických předměstích. Prostřednictvím stovek starých fotografií, pohlednic a dalších materiálů představuje život Holešovic od 2. poloviny 19. století do 80. let století dvacátého. 

Návštěvník prochází dávno zmizelými ulicemi a seznámí se s historií holešovického průmyslu, železniční a lodní dopravy, se všedním životem zdejších obyvatel i s jejich lidovou zábavou a kulturním životem. Opomenut není ani sport, ať už se jedná o stadion na Letné, nebo o Zimní stadion na Štvanici, který několikrát hostil mistrovství světa v ledním hokeji. Pozornost je věnována také dění na Výstavišti, počínaje Jubilejní výstavou roku 1891 až po kdysi slavné Pražské vzorkové veletrhy, jejichž připomínkou je dodnes Veletržní palác. K výstavě vyšla reprezentativní publikace, která je obrazovým historickým průvodcem dějinami Holešovic.

Holesovice 1


První dochovaná zmínka o Holešovicích pochází z roku 1228. Původně byla součástí vsi Holešovice i osada Holešovičky, neboli Malé Holešovice na pravém břehu Vltavy, avšak ta byla od 16. století přičleněna k libeňskému panství.


Původně nevelká zemědělská osada Holešovice v místech dnešního nádraží Praha-Holešovice se koncem 19. století rozrostla a změnila se v jedno z nejvýznamnějších průmyslových předměstí Prahy. V roce 1850 byly Holešovice spojeny se sousední vsí Bubny a roku 1884 byly Holešovice-Bubny připojeny k Praze.


Reformou pražských obvodů roku 1960 byly Holešovice-Bubny oficiálně přejmenovány na Holešovice. Roku 1984 bylo do Holešovic dovedeno metro – byl uveden do provozu úsek III.C se stanicemi Vltavská a Nádraží Holešovice. V té době bylo také otevřeno stejnojmenné nádraží.

Holesovice 2


Povodeň v srpnu 2002 zaplavila větší část Holešovic.


Bubny jsou bývalá vesnice severně od centra Prahy. V roce 1850 byly sloučeny s Holešovicemi do obce Holešovice-Bubny.


Bubny bývala ves rybářů nedaleko Prahy na levém břehu Vltavy. Ves Bubny je poprvé připomínána v tzv. vyšehradském falzu z roku 1088. Brod u Bubnů je zmiňován k roku 1105, kdy jej použil kníže Svatopluk při svém tažení proti svému bratranci Bořivojovi II., usazenému na Hradě.


V období třicetileté války byl statek Bubny v držení Albrechta z Valdštejna.

Holesovice 3


Po roce 1750 se začaly Bubny rychle rozvíjet.

Místo a datum konání výstavy: Muzeum hlavního města Prahy, hlavní budova muzea, Na Poříčí 52, Praha 8, od 26. listopadu 2014 do 19. dubna 2015.
 
 www.muzeumprahy.cz


 





Rozhovor

Oldřich Smysl: Rád se zhostím jakéhokoli úkolu

smysl perexPřinášíme Vám krátký rozhovor s muzikálovým hercem Oldřichem Smyslem, který prozradí, jak se těší na nové nastudování muzikálu Krysař v Divadle Kalich.

 

...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Rozkvetlá pole: nedoceněný jetel nachový

jetel perexZhruba v polovině května při průjezdu Dubou na Kokořínsku zaujalo nejednoho pozorovatele rozkvetlé pole, které svým nachem zářilo do dálky. Copak tady asi pěstují? Je to nějaká ušlechtilá odrůda určená na pulty květinářství, nebo jenom jetel? Al...

Z archivu...


Literatura

Druhý ročník Mezinárodního festivalu malých nakladatelů bude žít překlady a autorskou knihou

200litOd čtvrtka 3. října do soboty 5. října 2013 po roce opět zaplní jihočeský Tábor stovky přátel dobré knihy z řad knižních profesionálů, nakladatelů, spisovatelů, knihovníků, ale i široké veřejnosti. Druhý ročník festivalu se zaměří na autorskou obrazovou kni...

Divadlo

Kateřina Steinerová: Swing a step je pro mě velký relax

Kate 200Kateřina Steinerová je herečkou a zpěvačkou Divadla Kalich. Diváci ji nově mohou vidět v muzikálu Atlantida, dále v Osmém světadílu v hlavní roli Jany, v Tajemství a také od prosince opět v hlavní roli Sandy v muzikálu Pomáda.

Film

Americký snímek Lovelace vypráví o ženě, kterou do konce života pronásledovala pověst pornohvězdy

film perexSlavný pornofilm Hluboké hrdlo (1972) patřil k prvním produktům svého druhu, které se navzdory zákazům a soudním opatřením dostaly do široké distribuce a vydělal prý 25 milionů dolarů (podle knihy Dawn B. Sovy Zakázané filmy), zisk tedy vložené n...