V Plzni se každoročně pořádají setkání věnovaná problematice 19. století - a přednesené příspěvky pak zpravidla vycházejí knižně, v posledních letech zásluhou nakladatelství Academia. Tato chvályhodná tradice se odvíjí více než tři desetiletí a jejím nejnovějším výhonkem je sborník Útisk - charita - vyloučení.
Zařazené texty nejsou nijak obsáhlé, většinou nepřesahují deset tiskových stran, takže je lze spíše považovat za jakési glosy k té či oné konkrétní záležitosti. Díky takové stručnosti se do brožované knihy vešlo na tři desítky článků. Editoři je rozčlenili do několika tematicky spřízněných oddílů: první se zabývá dobovými sociálními vizemi a utopiemi, hojná pozornost se věnuje církevní reflexi sociální otázky, ale také se vyskytne zájem o Masarykovy německy vedené debaty s ranými marxisty.
V druhém oddílu nalezneme články, které přibližují sociální každodennost i (sebe)reflexi chudoby. Některé úvahy jsou docela podnětné, třeba o dětské práci nebo o vaření polévek pro chudé (hle, odkud dnes pramení podobné předvolební akce). Probírá se houstnoucí stávkové hnutí i zničující podmínky námezdné práce, které také vedly k odporu.
Zmíněna jsou i některá literární díla, která ostudné sociální poměry zmiňují, ať již tak činí v humorné, satirické poloze (jako u Haška v souvislosti s vařením polévky pro chudé) nebo na pomezí tragiky (Arbesův Advokát chuďasů s motivem sociálního vydědění či Nerudovi Trhani, kteří se odehrávají na stavbě železnice). Škoda jen, že autoři zvolená témata nesledovali dál a nezajímali se o jejich filmovou a televizní podobu, jakou získala v povídkovém projektu Haškovy povídky ze starého mocnářství, v melodramatu Advokát chudých či několikerých přepisech Trhanů. Zde by se naskytla také otázka, jaké obrazy minulosti se nám vlastně uhnízdily v paměti.
Třetí oddíl obsahuje texty věnované charitě, svépomoci, zkoumající tehdejší sociální politiku a všímající si, jak úřady řešily rostoucí bídu i nezaměstnanost, hrozící přerůst v násilné výbuchy bezmoci. Čtvrtý oddíl zahrnuje příspěvky pojednávající o rozličných podobách nerovnosti a sociálního vyloučení. Dovíme se o zacházení s duševně nemocnými, o stavbách chudobinců.
Problesknou zmínky o "padlých ženách", které se neubránily sexuálním svodům, jeden pisatel se dokonce zabýval motivem sociálně, věkem, ale třeba i tělesně či mentalitou nerovného páru v dobových karikaturách. Závěrečné textíky se vztahují k okraji společnosti, a to spíše v prostorovém než sociálním smyslu. Počteme si zde o záměru vybudovat muzeum pro Rakouské Slezsko, ale také se dovíme, co všechno obnášel postrk a kdy docházelo k jeho uplatnění.
Závěrečné slovo, které loňské plzeňské sympozium uzavíralo, pak přináší postřehy, které se týkají celého 19. století - třeba v tom smyslu, že ještě nekončilo, že jeho odkaz si v kladném i záporném smyslu slova stále neseme s sebou, najmě koncept třídní nerovnosti, aktuální i dnes, i když naproti tomu některé jevy, které kdysi byly vnímány jako všední a normální by dnes pobuřovaly (a opačně). A vznáší stále aktuální otázku: "Jak vlastně pojmenováváme základní problémy nerovnosti majetkové na straně jedné a morální na straně druhé." Já bych doplnil - jak takové nerovnosti byly vnímány v minulosti a jak je vnímáme dnes?
Zdeněk Hojda, Marta Ottlová, Roman Prahl (eds.): Útisk - charita - vyloučení. Sociální 19. století.
Vydalo nakladatelství Academia, Praha 2015. 392 stran.
Hodnocení: 80%
http://www.academia.cz/utisk-charita-vylouceni.html
( 1 hlas )
| < Předchozí | Další > |
|---|
Milí čtenáři, s blížícími se prázdninami jsme se u nás rozhodli podívat se pod pokličku různých turistických cílů. Seznámíme vás s životy kastelánů několika hradů a zámků, podíváme se na zoubek strašidlům a představíme pár mu...
Devadesátá léta dvacátého století byla pro obyvatele Československa a následně České republiky hodně specifické období. Po pádu komunismu se najednou mohlo volně cestovat kamkoli, na trhu bylo rázem dostupné snad všechno možné zboží a v kinech b...
Působivé a nenáročné letní čtení v podobě knihy Zmrzlinové sedmé nebe od Abby Clementsové nám na český trh přineslo nakladatelství Argo. Co skrývá tato růžovoučká kniha? Nejjednodušší odpovědí je m...
Celkem osm scén bude hostit 16. ročník mezinárodního festivalu Divadelní Flora, který se tentokrát v Olomouci uskuteční 10. – 20. května. Tradiční nesoutěžní přehlídka divadelní tvorby českých i zahraničních soubor...
Slovinský filozof Slavoj Žižek bývá jednou považován za (neo)marxistu či přímo (neo)komunistu, zabředávajícího do psychoanalytických výkladů, jindy je mu vyčítáno laciné pozérství. Přesto jej časopis Foreign Policy zařadil mezi stovku nejvlivnějších my...