Herečka Darja Hajská byla v rolích domovnic,družstevnic a rázných žen z lidu bez konkurence

Herečka Darja Hajská byla v rolích domovnic,družstevnic a rázných žen z lidu bez konkurence

Darja Hajska 200Jednou z hereček, kterou známe z řady filmů dnes už pro pamětníky, byla i Darja Hajská.  Umělkyně, kterou si diváci zafixovali ponejvíce z rolí domovnic, "herdek bab" a  vůbec rázných žen z lidu, má v těchto dnech dvě výročí. Před 104 lety se narodila a před 34 lety zemřela.

Darja Hajská se narodila jako Darja Dea Voříšková 20. března  1911 v Mladé Boleslavi a ke kumštu ji zřejmě dovedl  její bratr Miloš Hajský (1902 - 1979) - herec, režisér, scenárista, astrolog a loutkář.  Po gymnáziu pracovala u Fortunafilmu, ale současně ještě vystudovala operní školu Jetty Kurzové – Peršlové. Poté začala její divadelní éra.  Jako  operetní herečka začínala  u několika kočovných divadelních společností,  aby později hrála v kamenných divadlech.


Během své umělecké dráhy prošla  několik divadly - od Pardubic přes Kladno, Prahu (Unitarie, Divadlo Větrník, Rozmarné divadlo v Alhambře), Náchod, Kladno až po Kolín, z něhož odešla v roce 1968 do penze.  Jako typ  uspěla ponejvíc v komediálních rolích, které ji čekaly i ve filmu.

Darja Hajska mlada


Jako mladá komická začínala v němém filmu, v němž sehrála přibližně desítku rolí. Nepřeberné množství rolí se však dočkala i v éře zvukového filmu, ale i tentokrát šlo o postavy vedlejší nebo epizodní , nicméně v jejím komediálním podání byly zapamatovatelné, ať už to byla děvečka Kačka v Pepině Rejholcové (1932), šenkýřka ve Vojnarce (1936), Kačenka Klásková v Lucerně (1938), služka v Tetičce (1941), panská Růženka v Přednostovi stanice (1941), paní starostová v Prstýnku (1945), nebo rázná Hůlková ve Vzbouření na vsi (1949).


V dalších letech představovala na filmovém plátně  venkovanky, uklízečky nebo domovnice, zkrátka prosté  a rázovité  ženy lidu. Dnešní divák si ji zřejmě vybaví z několika komedií Zdeňka Podskalského - ve filmu Kam čert nemůže (1959) ztvárnila družstevnici, v Bílé paní (1965) hrála vejminkářku Blažkovou, která tolik touží po vodovodu,  v hudebním filmu Ta naše písnička česká (1967) měla roli domovnice, zatímco ve Světácích (1969) měla roli maltařky Bártové.


Další domovnice si ostatně zahrála nejen v komediích Petra Schulhoffa Hodíme se k sobě, miláčku...? (1974) a Zítra to roztočíme, drahoušku...!  (1976), ale třeba i ve filmovém zpracování kdysi tolik populární písničky Milana Chladila Chtěl bych mít kapelu.

 Darja Hajska 2
Dobře zapadla i do hereckého obsazení ať už v rodinné komedii Šest medvědů s Cibulkou (1972), kde se proměnila v uklízečku Nagelvogelwunderbandíkovou, nebo  v dalším filmu Oldřicha Lipského - Marečku, podejte mi pero! (1976), kdy představovala postavu tety Máni Hujerové.  Svou poslední roli na plátně si zahrála ve filmu režiséra Júliuse Matuly Nevěsta k zulíbání (1980).
Hodně točila rovněž pro televizi, kde se objevila v řadě inscenací (Trapasy, Zabijačka, Nezralé maliny, Dopis psaný španělsky) i seriálů (Fantom operety, Hříští lidé města pražského, Byli jednou dva písaři, Chalupáři, Žena za pultem, Nemocnice na kraji města).

Darja Hajska 3


Herečka Darja Hajská, provdaná Slámová, která psala také říkanky a poezii pro děti (už roce 1946 vydala sbírku básní Ples na paloučku), zemřela 18. března 1981 v Praze dva dny před svými sedmdesátými narozeninami.


Foto: archiv autora


 

Rozhovor

VinCafe: „Zákazníci často odcházejí příjemně překvapení - nejlépe pak s lahvinkou v ruce“

VinCafe 200V dubnu tohoto roku se ve Zlíně otevřelo VinCafe – vinotéka s kavárnou. Dobré víno, výborná káva, lahodně vypadající dezerty, to vše v útulném prostředí ve stylu Provence. VinCafe vede matka s dcerou a my oslovili tu mladší z nich, Patricii Hluští...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Nová knihovna v brněnské vile Stiassni

Vila 200Knihovna v brněnské vile Stiassni, zaměřená na architekturu moderny, poskytuje služby odborníkům. Ve vile Stiassni v Brně se pro odbornou veřejnost otevřela specializovaná knihovna s tématem obnovy památek moderní architektury. Jejím základem je několik...

Z archivu...


Literatura

Zachrání Michalka, Verunka a Kuba Stříbrného paprska?

stribrnyPaprsek perexNení napětí jako napětí – a není dobrodružství jako dobrodružství. Když se povede autorovi napsat příběh, který má v sobě onu potřebnou dávku skutečného v souladu s nadpřirozeným, má jistý úsp...

Divadlo

Apostrof: Ženský úsměv

altPraha má za sebou již čtrnáctý ročník divadelního festivalu nezávislé a amatérské tvorby Apostrof. V Divadle Na zábradlí a v experimentálních prostorech NoD se odehrálo ve čtyřech dnech celkem devět představení. Objevily se soubory z mnoh...

Film

Naděje: Tak trochu jiný studentský film s Jiřím Mádlem v hlavní roli

200 nadejeKaždý rok spatří světlo světa desítky studentských filmů. Většina z nich ale bohužel unikne veřejné pozornosti, což je veliká škoda.  Mezi filmovými pokusy mladých tvůrců totiž můžeme najít skutečné unikáty, dokládá to napříkl...