Tohoto statutu se dostalo navzájem propojeným sakrálním objektům stojícím na nábřeží řeky Moravy, které jsou nositeli architektonických i kulturně-historických hodnot a jejichž osud je zároveň úzce provázán s historií města Olomouce.
Když se podařilo české evangelické církevní obci v roce 1903 zakoupit městské pozemky za účelem stavby kostela a sborového domu, rozhodovala se mezi dvěma projekty k realizaci. Jeden vypracoval vídeňský architekt Josef Zlatohlávek, druhý v novogotickém stylu olomoucký stavební inženýr Cyrill Knob. Obec se nakonec rozhodla pro druhou variantu a podle Knobových návrhů postavila sborový dům. Na stavbu kostela již nedošlo a sál se štukovou stropní výzdobou v přízemí sborového domu, tzv. Betlémská kaple, sloužil po dlouhý čas jako modlitebna.
Od myšlenky stavby kostela ale obec neustoupila. K jeho realizaci hledala nový styl, který by splňoval nároky moderního proudu architektury. Sbor oslovil německého architekta Otto Kuhlmanna. Základní kámen kostela byl položen 27. září 1914; dodnes je vidět zazděný v přízemí věže. Díky Velké válce se stavba protahovala a dokončena byla až v roce 1920. V roce 1921 došlo ke stavebním úpravám, rozšiřujícím modlitební prostor, který kapacitou nedostačoval. Roku 1977 byla opravena fasáda objektu a zároveň byly pořízeny nové věžní hodiny a zavěšen zvon. O deset let později byl upraven interiér kostelního sálu podle projektu architekta Josefa Bartáka. Poslední opravy, při nichž byl v objektu vybudován výtah do patra pro bezbariérový vstup, proběhly v roce 1997. Žádná z uvedených rekonstrukcí nenarušila celkový historický ráz objektu; kostel si tak uchoval tvář z roku 1913.
Architekt August Fritz Otto Kuhlmann (1873 – 1948) se zabýval sakrální evangelickou architekturou, kterou projektoval pro církevní sbory v Německu a na území dnešního Rakouska. Výrazně zasáhl i do sakrální tvorby v českých zemích. Zapsáním areálu kostela v Olomouci do seznamu kulturních památek se uzavřel soubor realizovaných projektů na stavby kostelů navržených Otto Kuhlmannem, na našem území.
| < Předchozí | Další > |
|---|
.JPG)
Proslavila se zejména úspěšnými knížkami „Babičko, vyprávěj“ a „Dědečku, vyprávěj“, díky nimž zůstanou životní osudy našich babiček a dědečků stále živé. Založila internetový obchod Babičkářství, který nabízí zajímavé, milé ale ...
Nakladatelství Academia vydalo překlad pozoruhodného cestopisu středověkého učence, který mapuje tehdejší poměry a způsob života ve východních islámských oblastec...
Poprvé jsem se seznámila se svérázným a urputným komisařem Kurtem Wallanderem v románu Než přijde mráz (také jsem o něm tehdy psala), kdy odhaluje s dcerou Lindou podivná úmrtí s náboženským podtextem – a při pátrání o ni t...
Kdo z nás by nechtěl přijít k velkému jmění, aniž by musel vynaložit příliš velké úsilí pro jeho získání či vydělání. Avšak takový štědrý movitý i nemovitý dar se může velmi rychle proměnit v dar danajský. Své o tom ví i hlavní protagonistka inscenace
V posledních letech se zdálo, že záslužný klubový Projekt 100, který od roku 1995 každoročně pořádá Asociace českých filmových klubů, zajde na úbytě. Postupně se sice podařilo tradici oživit aspoň několika tituly, i když původní myšlenka zpřístupňovat u nás...