O počátcích českého státu toho víme pramálo, naše vědomosti se opírají jen o drobné zmínky ve starých kronikách a útržkovité archeologické nálezy, které připouštějí různý výklad. Známý český autor a historik Jan Bauer se v knize pokusil představit dávnou minulost jako strhující román, v němž se zvolna dostává do popředí postava kněžny Ludmily, manželky prvního pokřtěného českého knížete Bořivoje. Není zde vylíčena tak, jak ji známe z legend, ztrácí aureolu světice, zato se projevuje jako pragmatická vládkyně...

Svatá Ludmila byla manželkou prvního Přemyslovce, knížete Bořivoje I., a chronologicky první českou svatou. Díky rodovým vazbám ji můžeme označit nejen za pramáti českých panovníků, ale i většiny českých královen. Během jejího života byly položeny základy ke kristianizaci Čech a také základy moci Přemyslovců. Život babičky svatého Václava byl popsán v řadě legend, které se snaží popsat českou historii v 9. a 10. století. Do manželství Ludmila vstoupila asi jako čtrnáctiletá kolem roku 874. Roku 875 se narodil nejstarší syn knížecího páru Spytihněv. Celkem Ludmila porodila během čtrnácti let manželství šest dětí (tři syny a tři dcery). Během jejího života se staly převratné události, které měly podstatný vliv na vznik české státnosti. Jednou z těch klíčových bylo přijetí křesťanství. Přijetí křesťanství umožnilo Přemyslovcům získat politickou převahu a nadvládu nad ostatními kmenovými knížaty v Čechách.

Po smrti svého manžela Bořivoje I Ludmila neodešla do ústraní, jak bylo zvykem údělu vdov, ale účastnila ve veřejného dění a zasloužila se o přechod vlády na své syny, kteří byli v době úmrtí svého otce ještě nedospělí. V 11. století byla Ludmila svatořečena.

Krátce o autorovi

Jan Bauer je český novinář a spisovatel. Napsal téměř čtyři desítky knih, většinou detektivky nebo literaturu faktu. V poslední době se především věnuje české historii.

Román Hříšná světice vydalo brněnské nakladatelství Moravská Bastei MOBA v roce 2016. Vázané. 333 stran.

www.mobaknihy.cz