Jan Blažej Santini-Aichel byl významný český architekt italského původu. Proslavil se svým jedinečným stylem, který je známý jako barokní gotika. Narodil se 3. února 1677 v Praze a zemřel 7. prosince 1723 tamtéž; bylo mu 46 let.

Narodil se jako nejstarší syn do vážené rodiny významného pražského kameníka Santini-Aichela. Trpěl tělesnou vadou; byl na část těla ochrnutý a chromý, což mu bránilo pokračovat v otcově kariéře a převzít po něm jeho kamenickou dílnu. Kamenictví se přesto vyučil, ale studoval také malířství. Po vyučení se vydal sbírat zkušenosti. Prošel Rakousko a v Itálii dorazil až do Říma.

V roce 1700 už Santini samostatně stavěl, projektoval a měl jako člen některého ze stavitelských cechů svou stavební firmu. Byl vyhledávaným a renomovaným architektem.                           Jeho dílo je nesmírně bohaté; stavěl jak církevní, tak i světské stavby (Kapitulní děkanství Pražský hrad; Kolovratský - Thunovský palác; Chrám Jména Panny Marie, Křtiny; úpravy klášterního kostela a kláštera ve Žďáru nad Sázavou; konvent, Klášter Plasy; poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Žďár nad Sázavou; zámek Karlova Koruna, Chlumec nad Cidlinou a mnoho dalších významných staveb).