Živá minulost Františka Grause

Živá minulost Františka Grause


ZM perexHistorik František Graus (1921-1989) je mimořádně zajímavou, byť bezdůvodně podceňovanou osobností našeho dějepisného bádání. Začínal jako zapřísáhlý přívrženec stalinistického, zploštěle třídního náhledu, jak dokládají dvojsvazkové Dějiny venkovského lidu v Čechách, avšak záhy prochází vystřízlivěním. Přestává věřit v zářnou komunistickou budoucnost, v době reformního vzedmutí roku 1968 se netají svou skepsí, završenou jednak účastí na sborníku Naše živá a mrtvá minulost, kam napsal úvodní, jakoby programovou stať, jednak následnou emigrací po vpádu „spřátelených“ vojsk. Usazuje se ve švýcarské Basileji, kde se stává profesorem středověkých dějin. Vycházejí mu (německy psané) knihy o tomto období, jednu z nich – nazvanou ŽIVÁ MINULOST – nyní nalezneme na knihkupeckých pultech i v českém překladu.

 


Už její podtitul „Středověké tradice a představy o středověku“ leccos napovídá o výsledném zacílení. Zabývá se nejen českým prostředím, ale v širším náčrtu obepíná celý středoevropský prostor se zahrnutím říše Karla Velikého i nástupnických území. Přitom neváhá vysledovat provázanost středověkého dění až k antickým kořenům, když římská moc sahala i do dnešní Francie. Dokonce si klade otázku, do jaké míry se dnešní Francouzi mohou považovat za potomky Galů (čehož se také dotýkají původně komiksové příběhy o Asterixovi, zpopularizované početnými animovanými i hranými adaptacemi).

ZM stredovek


Graus hledá kořeny historického povědomí a kulturní paměti vůbec, předcházeje tak dnes tak módní bádání o místech a utváření dějinné paměti. Na mnoha příkladech z českých, německých i francouzských dějin ukázal, jak i v moderní společnosti je středověký odkaz živý a zejména dnes, v časech masivní muslimské migrace, aktualizovaný více než kdy jindy.  Nelze jej přehlížet, protože nás stejně dostihne, ať již v pozitivním či negativním vymezení.


Postupně prozkoumává jednotlivé okruhy spjaté se středověkou státností – všímá si, jak si jednotlivé národy vymezovaly pověsti o svém příchodu, o místních světcích a zakladatelích panovnických rodů. Tak probírá nejen legendy o původu Čechů, ale také Franků, Bavorů a Sasů, dotýká se posvátných osobností (v tuzemsku svatého Václava), zabývá se mytizací dějin, ať již prostřednictvím podvrhů nebo pravých rukopisů. A také se dotýká potenciálně symbolických „osvobozeneckých“ dějů a jejich představitelů (husitství a Žižka v Čechách, Jana z Arku ve Francii, Vilém Tell ve Švýcarsku). Popisuje rovněž výmluvné jednotlivosti, třeba jak se v průběhu staletí měnilo pojetí i vyznění půvabného milostného příběhu o knížeti Oldřichovi a krásné pradleně Boženě. A připojuje poznámku, že podobně pojednané vyprávěnky nalezneme i jinde v Evropě.

ZM stredoveka Praha


Živá minulost prozrazuje autorovu detailní obeznámenost s bezpočtem pramenů (českých, německých, francouzských), které prostudoval, neméně obšírná je znalost soudobé literatury o příslušných tematických okruzích. Však také téměř polovinu více než čtyřsetstránkové knihy zabírají poznámky, jejichž pomocí dokládá zdroje, z nichž čerpal, a vkládá do nich rozšiřující či upřesňující postřehy. Českému vydavateli lze jedině vytknout, že nezohlednil pro čtenáře důležitou okolnost: některá důležitá díla v knize zmíněná jen v originálním znění (např. od Dubyho, Blocha, Le Goffa a jiných) byla vydána také česky.


Doslov přibližující osobnost i odkaz Františka Grause sepsal Martin Nodl – a snad si mohl lépe ohlídat korektury svého textu (viz tiskové chyby na straně 408). Nodl stručně shrnul Grausovy pohnutky, pramenící z poznání, že nastala krize historického myšlení, neboť sami historikové si uvědomili, že tradiční obraz minulosti jej již mrtvý.  Kdysi úzká vazba mezi dějepisectvím a národním hnutím se totiž vytratila. Graus se v Živé minulosti pokusil naznačit východisko, který nacházel v nastolení mezinárodního kontextu.  A ponechává na čtenáři, aby sám rozhodl, zda srovnání tradic malého českého národa s tradicemi velkých národů, francouzského a německého, působí provokativně.

ZM obalka

František Graus: Živá minulost. Středověké tradice a představy o středověku.
Přeložil Jan Dobeš.
Doslov napsal Martin Nodl.
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2017. 432 stran.
Hodnocení: 90 %

Foto: www.cz-praha.eu

www.retrobibliothek.de

www.argo.cz


www.kosmas.cz/knihy/214243/ziva-minulost/



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

Turistický seriál: Zámek Sychrov

Sychrov 200Milí čtenáři, prázdniny se již chýlí ke konci a s nimi končí i náš turistický seriál v němž jsme nahlíželi pod pokličku různých turistických cílů. Seznámili jsme vás s životy kastelánů několika hradů a zámků, podívali jsme se na zoubek strašidlům ...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

JAMU v Brně slaví 70 let od svého založení

jamu 70 let logo 200Slavnostní zahájení výuky se odehrálo 1. října 1947 před budovou někdejší Janáčkovy varhanické školy, za níž v zahradním domečku patron nové akademie až do své smrti v roce 1928 bydlel. A začátky to byly ve srovnání s dnešní podo...

Z archivu...


Literatura

Zander podruhé a lépe

bratr hostPřiznávám, že první kniha Joakima Zandera pro mě nebyla úplně třešinkou na dortu. Propagace obrovská, očekávání tedy vysoké, výsledek byl horší, než jsem předpokládala. Nicméně mě to neodradilo se Zanderovi znovu podívat na zoubek a vyplatilo se!

Divadlo

Vánoční zázrak v Divadle Broadway

vanocni zazrak divalo brodway ledeckyRomantický vánoční muzikál Janka Ledeckého, který měl premiéru v loňském roce, se na prkna pražského Divadla Broadway vrací i letos. Vánoční zázrak, aneb Sliby se maj plnit o Vánocích

Film

SPIRIT OF 45: MÁ SMYSL VRACET SE K IDEÁLŮM ROKU PĚTAČTYŘICÁTÉHO?

spirit perexKen Loach (1936) patří mezo režiséry levicového zaměření, jenž vytrvale mapuje odvrácenou tvář anglické společnosti. Vytrvale se vracel k sociálním problémům, kterými jeho chudí hrdinové trpí, zvláště když se snaží prosadit nárok ...