Jože Plečnik: Pražský hrad & Zacherlův dům

Jože Plečnik: Pražský hrad & Zacherlův dům


plecnik 1Jože Plečnik, byl slovinský architekt a urbanista, který působil ve Vídni, v Praze a Lublani. Výstava k 60. výročí úmrtí Jože Plečnika představuje v Rakouském kulturním fóru v Praze architektova hlavní díla v Praze a ve Vídni.
 
 
Plečnik jako hradní architekt
Pražský hrad se stal po vyhlášení samostatnosti Československé republiky v roce 1918 oficiálním sídlem prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Spolek výtvarných umělců Mánes doporučil Plečnika prezidentu Masarykovi v roce 1919 architekta, který byl o rok později jmenován architektem hradním.
Pro Slovince Jože Plečnika kromě mezinárodní proslulosti svědčilo tehdy již téměř desetileté působení v Praze, či statut profesora pražské uměleckoprůmyslové školy. Plečnik byl současně profesorem na technické univerzitě v Lublani.

Při rekonstrukci Pražského hradu šlo o to přeměnit od doby tereziánské přestavby zanedbávané sídlo českých knížat a králů v symbol mladého demokratického státu. Na úpravách Pražského hradu pracoval Plečnik spolu s architektem Rothmayerem do roku 1934.
Při adaptaci Pražského hradu Plečnik rekonstruoval I. hradní nádvoří, navrhl a realizoval úpravy zahrad Rajské, Na Valech a Na Baště, nebo vstupní sloupovou síň ke Španělskému sálu u Matyášovy brány.
 
plecnik 2
V prostoru III. nádvoří umístil 18 metrů vysoký monolit z mrákotínské žuly. Pro propojení tohoto nádvoří se zahradou Na Valech navrhl Plečnik tzv. Býčí schodiště. Plečnik rovněž navrhl tzv. Masarykovu vyhlídku s vinicí na hraně horního Jeleního příkopu, která se stala oblíbeným místem odpočinku TGM.
 
plecnik 4
Při úpravách interiérů Pražského hradu Plečnik rekonstruoval v Novém královském paláci prezidentův byt.
Spolu s Rothmayerem pracoval i na úpravě interiérů a zámeckého parku v prezidentově rezidenci v Lánech.
Nové exteriéry i interiéry byly navrhovány za použití převážně domácích materiálů, se smyslem pro detail. Celým prostorem Pražského hradu postupně prostupovala symbolika odkazující na dějiny státu i demokratické tradice.
V letech 1928 až 1932 se stavěl podle Plečnikova návrhu kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech. Kostel je od roku 2010 národní kulturní památkou.
 
plecnik 3
Jože Plečnik: Pražský hrad & Zacherlův dům, výstava do – 18. 8.2017, Praha 1, RKF, Jungmannovo náměstí 18, Praha 1. Vstup volný
Zdroj: Rakouské kulturní fórum v Praze


Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přihlášení



Životní příběh Jana Mikoláška - léčitele, který zkoumal moč

Jan Mikolášek byl velmi talentovaný člověk, který něco dokázal. Nikdo netvrdí, že byl svatý. Právem se však může řadit mezi významné osobnosti našeho lidového léčitelství. Mladá fronta

Dějiny smrti a jiné kratochvíle

Co je to SMRT a co se za ní skrývá, to přitahovala lidi od pradávna – zřejmě od okamžiku, kdy si počali uvědomovat svou smrtelnost. Argo

Rozhovor

Arogance u mého focení nemá žádnou šanci

Spingl 200Davida Spingla (29) uchvátilo focení již při studiu na střední škole. Se svými kolegy se spolupodílí na projektu „Proč ne...?“, ve kterém fotí zajímavé tváře neznámých lidí na ulici. Tématem jeho nynějšího focení je „street swag“. Čím ho modelka zauj...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Nostalgie židovského hřbitova


hrbitov 200mJe skoro zázrak, že roudnický židovský hřbitov nebyl nikdy systematicky ničen. Druhá světová válka obestřela město a v něm žijící Židy strachem. Jejich domovy zt...

Z archivu...


Literatura

Cesta od žaláře k oltáři byla trnitá

od zalare k oltariPouhých 160 let uplynulo od vydání zákona, který až pětiletým těžkým žalářem (a v případě přitěžujících okolností i desetiletým) trestal "smilstvo proti přírodě", tedy pohlavní styk jednak se zvířaty, jednak s osobami téh...

Divadlo

Z Žítkovských bohyní na jevišti mrazí

bohyne perexRomán Žítkovské bohyně způsobil v českých literárních vodách poprask a následně brázdil český literární rybník od ocenění k ocenění. Bylo jen otázkou času, kdy se tohoto románu chytne někdo, kdo se jej bude snažit převést na fi...

Film

Lze vůbec nalézt cestu z beznaděje?

Cesta ven perexRoku 1971 se poprvé uskutečnil Mezinárodní romský sjezd, který doporučil, aby namísto prý urážlivého termínu „cikáni“ bylo přijato pojmenování „Romové“. Takže bělošská majorita – aspoň v oficiální rovině – přešla na politicky korektní v...