Dvě nominace na cenu Patrimonium pro futuro na Liberecku
Reklama
Banner
Banner

Dvě nominace na cenu Patrimonium pro futuro na Liberecku

Email Tisk

NLiberecko200árodní památkový ústav nominoval za Liberecký kraj dva příkladné počiny na cenu Patrimonium pro futuro – Záchranu železniční výtopny v Kořenově a archeologický objev kostela sv. Alžběty v Jilemnici.

 

 

Záchrana výtopny v železniční stanici Kořenov

Kořenovská výtopna je součástí technického zázemí ozubnicové železniční tratě z Tanvaldu do Kořenova a dále do Hirschbergu v Dolním Slezsku. Budova výtopny byla postavena v roce 1903. Jedná se o přízemní objekt z kvádrového žulového zdiva postavený na segmentovém půdorysu. Před objektem je umístěna lokomotivní točna, ze které vedou čtyři koleje vstupující do výtopny dvěma vjezdy. Svému účelu výtopna sloužila do roku 1987, kdy se pod tíhou sněhu zřítila střecha. Od té doby objekt nebyl využíván a chátral. Před započetím celkové obnovy byla za použití příspěvku z Havarijního programu Ministerstva kultury sanována koruna zdiva.

Objekt výtopny byl obnoven na základě původních plánů a výkresů. Při architektonickém návrhu byla respektována historická hodnota budovy a byl brán ohled na původní a nové využití objektu. Stávající kamenné zdivo bylo využito pro osazení nové střechy. Celková obnova financovaná z norských fondů v rámci projektu s názvem Zubačka – unikátní živé kulturní dědictví Jizerských hor a Krkonoš se uskutečnila mezi srpnem 2015 a červencem 2016 na základě projektu architekta Ivana Lejčara z roku 2009. Stavební práce realizovala firma Brex Liberec. Po opravě kolejové točny bude výtopna sloužit pro remizování historických kolejových vozidel Železniční společnosti Tanvald.

Obnovu výtopny je třeba z pohledu památkové péče hodnotit jako jednoznačně pozitivní krok, který přinesl faktickou záchranu zanikajícího objektu. Podstatná je také skutečnost, že v něm budou deponována rovněž památkově chráněná historická vozidla. Koncepce obnovy vychází z poznání historické podoby, byť za použití konstrukčních metod soudobého stavitelství, jako jsou konstrukce krovu. Vzhledem k tomu, že původní střešní konstrukce se nedochovala a vnější vzhled objektu se vrací k historickému stavu, představuje tak jeden z možných přístupů k obnově určité části našeho kulturního dědictví.

Liberecko2

Nález reliktů gotického kostela sv. Alžběty v Jilemnici

Existenci kostela sv. Alžběty v areálu jilemnického zámku připomínají archivní materiály ze 17. století coby pohřební kapli tehdejších majitelů panstvíšlechtického rodu Valdštejnů a Harantů z Polžic a Bezdružic. Podoba kostela byla doposud známa jen z několika málo dobových vyobrazení, mezi jinými například ze dřevořezby z poloviny 18. století umístěné v expozici Krkonošského muzea v Jilemnici. Přesná lokalizace a půdorysná podoba kostela nebyla až do nedávné doby jednoznačně poznána. K odhalení reliktů kostela došlo na základě archeologického výzkumu v areálu zámku v Jilemnici, a to v základových partiích zahradního domku a na ploše zámeckého parku.

V rámci archeologického výzkumu se prvotním nálezem stalo kamenné ostění sanktuária presbytáře původního kostela situované dnes v zahradním domku. Dále byla prokázána existence 12 metrů dlouhé zdi o tloušťce 1,5 metru, která je prokazatelně pozůstatkem severní kostelní lodi. Následně byla prokázána existence půdorysného uspořádání kostela, jehož základové zdivo leží dnes pod současným terénem zámeckého parku. Jednalo se o jednolodní stavbu s protáhlým pravoúhlým závěrem na celkovém půdorysu 25 x 13 metrů. Vně stavby byla objevena deponie lidských ostatků, jež byla do země uložena nejspíše po požáru v roce 1788. Jedná se pravděpodobně o zbytky původní barokní kostnice. Nalezeny byly i dva kompletní hroby za východní zdí presbytáře, což dokládá existenci hřbitova v areálu původního kostela.

Na základě nálezového kontextu spolu s komparací archivních materiálů došlo k jednoznačné interpretaci stavby jako kostela sv. Alžběty – gotické stavby datované do druhé poloviny 13.přelomu 14. století. Jedná se o nejstarší doloženou zděnou stavbu v Jilemnici, která sloužila jako pohřební kaple majitelů jilemnického panství minimálně od 16. století, obklopena pohřebními místy obyvatel středověkého města. Stavba zanikla požárem v roce 1788 a následně nebyla již nikdy obnovena.

Liberecko1

Zdroj: Národní památkový ústav



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

„Pohádky jsou pro nás velmi důležité – můžete díky nim i zhubnout nebo se proměnit,“ říká Marcela Volavka

marcela perexPohádkové příběhy provázejí lidstvo od nepaměti. V současné době je v knihkupectvích i v televizi stále více pohádek, které však již s těmi původními mají jen velmi málo společného. Spisovatelka Marcela Volavka je přesvědčená, že právě díky ...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

220. výročí oslavilo s Národní galerií 30 tisíc návštěvníků

V únoru Národní galerie slavila své 220. výročí volným vstupem. Celkem prošlo sedmi jejími objekty na 30 tisíc návštěvníků. Největší popularitě se těšil již tradičně Veletržní palác následovaný Valdštejnskou jízdárnou s výstavou Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí a palácem Kinských. Tam byla v pátek otevřena hlavní expozice jubilejní výstavy Vel...

Z archivu...


Literatura

Vyžene Exorcismus ďábla z mé nejlepší kamarádky?

Exorcismus me nejlepsi kamaradky, perexPtá se Abby, ptám se já. Jestli dostanu odpověď, na to si budu muset chvilku počkat. Minimálně do závěru knihy Gradyho Hendrixe. Filmů o démonech už jsem pár viděla, ale démonskou kn...

Divadlo

Režisér Pavel Khek: „Myškina by dnes určitě zavřeli do blázince.“

idiot perexLidskost, nesobecká ušlechtilost, naivní dobrotivost. Kdo to je? Kníže Myškin, hlavní postava jednoho z nejvýznamnějších světových románů Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Je Myškinovo idiotství projevem moudrosti,...

Film

Malé zamyšlení nad Jedním světem 2012
ImageKaždoročně pořádaná přehlídka filmů Jeden svět (letos ve dnech 6.-15. března) dokládá urputný, mnohotvárný boj o prosazení i dodržování základních lidských práv kdekoli na světě. Pro českého diváka má hlavně ten význam...