Při svých toulkách Pobaltím jsem minulý rok navštívila jedno z nejznámějších a možná vůbec nejznámější místo Litvy. Hora křížů se nachází na severu země a přitahuje ročně tisíce návštěvníků. Nejen pro poutníky, ale i pro běžné návštěvníky jde o dechberoucí podívanou.
Hora křížů je uměle vytvořená. Hora možná není úplné přesné označení. Zvlášť když k místu přicházíte, vypadá to, že je to úplný drobeček. Čím blíže se ale dostáváte, naskýtá se vám pohled na různě se rozrůstající skupiny křížů. Procházíte mezi nimi úzkými uličkami nebo stoupáte po schodech.
Hoře předchází dřevěná socha Ježíše Krista, kterou v roce 1993 věnoval papež Jan Pavel II. Litevci jsou hluboce věřící národ. V roce 2018 přijel zemi navštívit papež František (Pranciškus v litevštině) a jeho cestu připomínaly všudypřítomné plakáty.
Hora křížů je nejen křesťanským poutním místem, je považován především za symbol odporu Litevců vůči sovětskému režimu. Režim také několikrát kříže nechal odstranit, ale po pár dnech se začala formovat nová „hora”.
Dle pověstí byl první kříž zasazen na horu ve 13. století, velký rozkvět přišel v půlce 19. století a dále pak v době sovětské nadvlády. Svůj kříž či křížek může na horu přidat kdokoliv. Máte také možnost si ve stáncích u poutního místa kříž zakoupit a přidat k ostatním.
Říká se, že na hoře je více než sto tisíc křížů. Ale z přiložených fotek je zřejmé, že spočítat je by byl nadlidský úkon. Jsou z různých materiálů, různých velikostí a někdy opravdu originálně zdobené.
Pokud se pohybujete po Litvě, určitě byste toto místo neměli vynechat. Je opravdu zvláštní a specifické. Pokud si chcete místo projít pořádně, měli byste si vyšetřit přibližně hodinu času.
Foto: autorka
| < Předchozí | Další > |
|---|
Není proč se divit, že průvodkyní Expozice Karla Kryla v Kroměříži je právě žena, která organizovala první Karlův koncert v Kroměříži v květnu 1990. Ing. Jana Knapková je nejen sympatická, a navíc muzikální dáma, zná písničkářovu tvorbu, ale t...
V Plzni se už čtyři desetiletí scházejí historici, aby si v přátelském kruhu podebatovali o nejrůznějších aspektech „dlouhého“ 19. století, které končí vlastně až výbuchem Velké války (1914). Z jejich rokování pravidelně povstane s...
Aneb „pij čaj a vyčkávej“ – v mysli mi uvízla tato slova z citace v knize. Pít čaj a vyčkávat. Umíte si představit tento stav? Aktivní odpočinek mysli i ducha, o těle nemluvě? Jestli ano, byť jen letmo, jistě už jen při té představě cítíte na těle i n...
Nelekejte se, krev v tomto článku nepoteče. Řeč je o divadelní hře Manželské vraždění francouzského dramatika Erika-Emmanuela Schmitta, kterou si přidalo do repertoáru Městské divadlo Z...
Po téměř čtyři měsíce se v Domě U Kamenného zvonu na pražském Staroměstském náměstí konala výstava MYSLET FILMEM. Navštívil jsem ji nedlouho před uzavřením (tento okamžik nastal 18.2.2023) a nestačil se divit.