Jeskyně Býčí skála a její záhady
Banner

Jeskyně Býčí skála a její záhady

ByciSkala perexBýčí jeskyně, spadající do oblasti Moravského krasu, už půldruhého století vzbuzuje nejdivočejší představy – nalezly se tam kosterní pozůstatky několika desítek lidí, kteří z tohoto světa nejspíš neodešli přirozenou smrtí. Byli zavražděni, obětováni či se přihodilo ještě něco dalšího? Dosavadní publikace se převážně věnovaly archeologickým průzkumům, protože osídlení nejrůznějšími kulturami se tam vyskytovala v průběhu tisíciletí. Pokaždé tam po sobě něco zanechaly. Nejnověji tento pradávný odkaz zkoumá Martin Golec v knize FENOMÉN BÝČÍ SKÁLA, opatřené podtitulem Krajina, jeskyně a člověk.


Autor své pojednání rozšiřuje do dalších odborných disciplin a jeskyni Býčí skála pojednává v kontextu nálezů v blízkém i vzdálenějším okolí. Ukazuje, že lidé tam usazení se nevyznačovali nějakou výlučností či ojedinělostí, zpravidla měli leccos společného s dalšími osídlenými místy. A především: povšimneme si snahy přiblížit mentální svět, náboženské představy včetně záhrobních (a snad i smýšlení a rituály) tehdy žijících lidí, byť v poloze domýšlení, které pracuje s analogiemi a poznatky odjinud, najmě od současných „přírodních“ národů. Byla Býčí skála pravěkou svatyní?

Ať lidé chtějí či nechtějí, vždy po sobě něco zanechají

Na knize je sympatická její všestrannost, poměrně a čtivě psané krátké kapitoly seřazené do sedmi tematických oddílů probírají širokou škálu nabízejících se otázek – přibližují prostor jeskyně, zabývají se obecně krajinou, dotýkají se cest a cestování (a to zahrnuje i početné vstupy do Býčí jeskyně). Nechybí ani zamyšlení, jací lidé a proč hledali v průběhu věků útočiště právě v jeskyni. Zajímavý je průlet epochami od pravěku až do současnosti – každá doba se na zkoumané lokalitě nějak podepsala, často v závislosti na změnách podnebí. Od raného novověku sloužila jako atraktivní návštěvní místo, za druhé světové války se tam dokonce začala budovat podzemí továrna.

ByciSkala

Nejvýznamnější – aspoň co do nálezů – je osídlení z doby halštatské (tedy orientačně roky 800 až 450 před naším letopočtem). A pojednání se opět vine všemi možnými směry: další přizvaní odborníci se zaměřují na hypotetickou podobu okolních vesnic či hradišť, probírají se kulturně spřízněné pohřby po okolí, pokud byly nalezeny, a vyvozují se souvislosti se situací v Býčí skále. Po takzvané Jantarové stezce, vedoucí až k Baltu také přes dnešní Moravu, se totiž provozoval čilý obchod s vyspělejším středomořím.

V knize dokonce nalezneme pasáže věnované tak zvané dunajské civilizaci, u nás doposud víceméně neznámé či spíše přehlížené, protože ji lze rekonstruovat jen z náznaků a dobré vůle badatelů. Tato ryze evropská civilizace měla vzkvétat někdy před sedmi tisící lety (než ji vyvrátili indoevropští migranti). Prostor dnešní jižní Moravy by tím pádem spadal kamsi k jejím severním okrajům, nalezené znaky by snad mohly i nasvědčovat existenci jakéhosi prapísma nebo jeho zárodků, které se již nestihly rozvinout. Název jedné kapitoly je ostatně výmluvný: Býčí skála jako lingvistická krajina.

Záhady dodnes vzrušující

V závěru se dovíme, že stejně jako jiná tajemná místa také Býčí skála podněcovala lidová vyprávění prodchnutá magií a nadpřirozenem, i její samotný název vznikl dávno předtím, než byla nalezena pověstná soška býčka. Že by pojmenování souviselo s nějakými rohatými božstvy z předkřesťanské éry? Je asi nesporné, že prvotní archeologické průzkumy z druhé půle 19. století ledasco dnes ceněného poničily.

ByciSkala 2

Kniha je vybavena mnohými náčrty, plánky i reprodukcemi fotografií, obrazů, mimo jiné si můžeme prohlédnout trojrozměrnou rekonstrukci tváře dávné „princezny“, ať již se řadila k vladařské elitě nebo to byla kněžka, šamanka či věštkyně. Podle nalezených předmětů nalezených spolu s ní to dozajista byla osoba důležitá a významná. Ostatně jejím možným osudům jsou věnovány dvě desítky stránek.

Martin Golec a jeho spolupracovníci tak dokončili vzrušivou, v mnohém objevnou a netradičně vedenou obchůzku po zvoleném tématu, která občas – aspoň naprostému laikovi - připomíná detektivní pátrání. Je stejně napínavá a čtivá.

ByciSkala 1


Martin Golec: Fenomén Býčí skála. Krajina, jeskyně a lidé 
Vydalo Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2019. 262 strany
Foto: kniha, fotoarchiv.geology.cz
www.nln.cz/knihy/fenomen-byci-skala-krajina-jeskyne-clovek

Hodnocení: 100 %


 

Rozhovor

Petr Vurbs: Chytré knihy o tom, jak být dobrým tátou, jsem nikdy nedočetl do konce.

vurbs perexAutorovi knihy A život je tu! Petru Vurbsovi se radikálně změnil život po narození dcery. Brilantně zpracoval humorný pohled na události, které se svou dcerou denně prožívá. Najednou se musí vyrovnávat s ranním vstáváním v pět, ř...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

SLADĚNÁ TECHNIKA S HISTORIÍ

RozhlasUsti perexVila s převažujícími novorenesančními prvky postavená na velmi členitém čtvercovém půdorysu s kruhovou dvoupatrovou věží, dlouhá léta unikala zrakům ústecké veřejnosti. Nejprve proto, že majitel ji nechal obklopit zdí a velkým parkem ...


Literatura

Pan Darcy na rande s Newyorčankou

altJá a pan Darcy je název druhé česky vydané knihy celosvětově velmi úspěšné spisovatelky Alexandry Potter. Po bezkonkurenčním úspěchu, který provázel prodej prvního titulu Není přání jako přání se taktéž očekává nadšení a rychlý úb...

Divadlo

Ježek a sněhulák aneb když zimní spánek nahradí hřejivé přátelství

jezek a snehulak 200Závěrečná sobota zlínského divadelního festivalu Setkání Stretnutie patří tradičně dětem, dětským představením a divadelnímu rodinnému pikniku. Letos počasí festivalu nepřálo a offprogram se nemohl odehrávat v š...

Film

Festival francouzského filmu: Bretaň, větry a Woody Allen

proti vetru francouzsky filmZa neutuchajícího rachotu svatých motorů jsme se s Festivalem francouzského filmu rozjeli z Paříže do větrné Bretaně. Režisér snímku Proti větru Jalil Lespert se nás pokusil ovanout tí...