Jak přemýšlet o dějinách, lidu a lidech

Jak přemýšlet o dějinách, lidu a lidech

o-dejinach-lidu-a-lidech perexJe jistě chvályhodné, že vycházejí výbory nejdůležitějších (přirozeně že kratších) textů, jaké sepsali naši přední historici – a netýká se to jen Josefa Pekaře, jedné ze zakladatelských osobností, od jejíhož narození zanedlouho uplyne rovných 150 let, ale třeba také dosud žijících Jaroslava Čechury, Petra Čorneje, Eduarda Maura, Františka Šmahela a dalších. Nyní k nim přibyl FRANTIŠEK KUTNAR (1903-1983).

 


V nakladatelství Pavel Mervart vyšla kniha nazvaná O dějinách, lidu a lidech, která sesbírala Kutnarovy drobnější práce, zpravidla dnes obtížně dostupné, často otištěné jen časopisecky, nebo dokonce neznámé, vyzdvižené z pozůstalosti. Více než dvacet statí pokrývá širokou škálu témat, kterými se Kutnar zabýval. K tomu přistupují jak tři závěrečné vzpomínkové črty (ať již u příležitosti životního výročí nebo skonu), tak úvodní zamyšlení nad jeho životní dráhou i odkazem.

František Kutnar jako člověk věrný svým zásadám
Pod zajisté Pekařovým vlivem se orientoval na zejména hospodářské dějiny, průkopnicky studoval poddanskou vesnici, avšak zabýval se v širším náhledu obrozeneckou dobou a v posledku se věnoval i pojetí a úkolům samotného dějepisectví. Snažil se přiblížit mentalitu minulých epoch a využíval to mu nejmodernějších metodologických nástrojů, jaké nabídla třeba sociologie. Celé jeho bádání přitom vychází z principů strukturalismu, který odmítne zavrhnout a z něhož průběžně čerpá po celý svůj život – však také kvůli tomu několik let nesměl vyučovat.

o-dejinach-lidu-a-lidech obalka 1

Sborník Kutnarových textů, k vydání připravených Magdalénou Pokornou a Zdeňkem Benešem, je rozčleněn do tří oddílů. První nazvaný O dějinách obsahuje práce věnované metodice a úkolům dějinnému bádání: všímá si nejen struktury historického faktu a jeho prezentace, ale také samotného písemného pojednání, když zkoumá postavení slova a věty v historické práci. Dotýká se historického názvosloví, zvažuje dosah regionální události v celospolečenském kontextu.

Věrnost svědomí nad vším
V oddílu O lidu se věnuje tváři české vesnice – jak je ostatně pojmenována i jedna z jeho nejslavnějších úvah, poprvé publikovaná za německé okupace (a podruhé až v této knize). Obírá se sociologií venkova, opakovaně se vrací k odkazu písmáků, vesnických samouků s literárním nadáním, kteří si vytrvale zapisovali dění kolem sebe. Ostatně milčickému rychtáři Vavákovi a jeho obsáhlým Pamětem (jejich vydání tiskem trvalo doslova celé století!) zasvětil celou monografii, o vydání vzpomínek sedláka Dlaska, jiného význačného písmáka, se pak osobně zasloužil. Bohužel nejen tyto práce jsou kvůli nadměrnému rozsahu vynechány – stejně jako objevné Malé dějiny brambor, které se sice dočkaly dvou vydání, ale stejně jsou nyní už nesehnatelné.

o-dejinach-lidu-a-lidech obalka 2

Třetí oddíl zahrnuje portréty významných i méně známých osobností – vedle osvícenských historiků dnes víceméně neznámých (Ignác Cornova, Mikuláš Adaukt Voight) jej přitahoval zejména František Palacký coby zakladatel českého dějepisectví. Probíral jeho pojetí společnosti, národa a státu, dovozoval politické smýšlení, zkoumal jeho podíl na novodobém českém nacionalismu. Také můžeme obhlédnout, jak postihl myšlenkový obzor svého vrstevníka, historika Zdeňka Kalisty.

Kutnarova pojednání se vyznačují přesnými, výstižnými formulacemi a postřehy, vyhýbá se používání zbytečné slovní vaty, nezaklíná se právě módními či závaznými koncepty (např. marx-leninismem), ačkoli je musel zohlednit. Stačí nahlédnout do dvou svazků Přehledných dějin českého a slovenského dějepisectví, které svědčí o tlacích normalizačního období. Stále si zůstává vědom svého venkovského původu, až citově podložené provázanosti s vesnicí - a je na to hrdý. Minulost venkova pro něho není odtažitým předmětem výzkumu, nýbrž živoucím důkazem sepětí dřívějška s dneškem. Ostatně o tom všem pojednává i ve své autobiografii Děkuji životu, vydané teprve před několika lety.

o-dejinach-lidu-a-lidech obalka

František Kutnar: O dějinách, lidu a lidech
K vydání připravili Magdaléna Pokorná a Zdeněk Beneš
Vydalo nakladatelství Pavel Mervart, Červený Kostelec 2019. 396 stran

Hodnocení: 90 %

www.pavelmervart.cz/kniha/o-dejinach-lidu-a-lidech-635/


 

Rozhovor

Petr Martinák: To, že jsem nemohl být se svými dětmi, mě málem zabilo, teď už jsem opět šťastný

Martinak 200Petr Martinák, skvělý imitátor, herec, který na nějaký čas zmizel z televizních obrazovek i z povědomí diváků se pomalu vrací na pódia, odráží se ode dna a cítí se znovu šťastný. O tom, co ho potkalo a jak se s tím vypořádal hovoří na následují...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Na židovském hřbitově ve Volyni jsou i pomníčky obětí holocaustu

volyne zidovsky hrbitov 200Návštěvník jihočeského městečka Volyně by určitě neměl minout místní židovský hřbitov, který se nachází v části Hradčany.

...

Z archivu...


Literatura

Literární festival Goethův podzim již potřetí v Mariánských lázních

goethuv podzim 200Mariánské Lázně, 30. září 2016 - V Mariánských Lázních se bude od 8. do 16. října konat třetí ročník literárního festivalu Goethův podzim, který svým návštěvníkům zprostředkovává setkávání s literárními osobnostmi, autorská čtení, ...

Divadlo

Milan Peroutka: Role jako dárek k narozeninám

Iago Milan Peroutka perexJe mladý, krásný, hvězdnou kariéru má skvěle našlápnutou. Zpěvák a herec Milan Peroutka v pátek oslavil 27. narozeniny a my byli u toho. Ovšem tento slavnostní den Milan netrávil s kamarády někde v hospodě, ale v prá...

Film

Producent a režisér Petr Jákl dotočil velkofilm Jan Žižka!

Zizka perex
První prosincový víkend padla v Nymburku poslední klapka historického velkofilmu Jan Žižka, jehož název pro zahraničí bude Medieval. Po třech měsících režisér Petr Jákl vymění téměř každodenní starost o třistačlenný štáb na place za náro...