Vinohrady a Žižkov aneb zmizelá nostalgie v nás?!

Vinohrady a Žižkov aneb zmizelá nostalgie v nás?!

Email Tisk

vystava zizkov vinohradyMuzeum hl. m. Prahy představuje, po minulých výstavách o pražských čtvrtích Libni a Karlíně, další pozoruhodné oblasti Prahy, Vinohrady a Žižkov, v celé jejich pestrosti a mnohovrstevnosti. Prostřednictvím bohatého fotografického materiálu a řady dalších muzejních exponátů se seznámíme s každodenním životem 19. století v ulicích Žižkova a Vinohrad.


Vinohrady – dobrá čtvrť pro dobré bydlení

Jsem vinohradský patriot. Je tady totiž všechno, co k životu potřebuji. Pocházím z Vinohrad, narodila jsem se tady, na Korunní ulici, pak v přejmenované na ulici W. Piecka, pak zase Korunní. Chodila jsem tu do jeslí i školky, včetně základní školy, navštěvovala jsem kroužky v Grébovce, chodila na filmy do již zaniklých biografů - Maceška, Slavie a Flora. Svůj první občanský průkaz jsem přebírala v bývalém Radiopaláci (1922 – 1924). Cvičila jsem na rytmice v divadélku Máj a v Ústředním domě železničářů, randila v Riegrových sadech, svatební hostinu jsem měla v někdejší restauraci v Riegrových sadech (1840). Plavat jsem chodila do vinohradského Sokola (27. 2. 1887), cvičila v základní škole Perunova (bývalá budova Ústředního ředitelství - 1928). Navštěvovala jsem představení v Armádním divadle, dnes a před tím Vinohradském, obdivovala honosné vily (Kotěra, Šaloun) a půjčovala si knihy ve Vinohradské knihovně. Také jsem pobývala v nemocnicích na Vinohradech a na jesličky jsem se o Vánocích chodila dívat do kostela Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech (realizovaný projekt J. Plečnika mimo soutěž). A jezdila tudy a odtud trolejbusem. Poprvé do metra jsem nastoupila ve stanici na Jiřího náměstí. Prostě, bydlím a žiji zde dosud, snad tu i zemřu, protože si to zatím někde jinde nedokážu představit. Vinohrady jsou čtvrtí, kde najdeme hodně parků, obchodů, ale i - hřbitovů. No, nechme toho! Proti gustu žádný dišputát!

vystava zizkov vinohrady

Výstava je plná dokumentů, zejména fotografických

Při procházce výstavou, která je stoprocentně dokumentární, budeme putovat od dávných dob ke vzniku samostatných Vinohrad. Můžeme sledovat expanzivní rozvoj města v 2. polovině 19. a v první polovině 20. století. Od středověku do poloviny 19. století se za východní pražskou hradbou, na jih od vrchu Vítkov, rozprostírala volná plocha se sporým osídlením, využívaná k vinařství a zemědělství.

vystava vinohrady zizkov

Bouřlivý rozmach noblesní pražské čtvrti

V druhé polovině 19. století nastala razantní změna a my můžeme sledovat vznik a rozvoj noblesní pražské čtvrti – od bouřlivé expanze města, související s bořením pražského opevnění (1866) až ke vzniku pevně strukturované pražské čtvrti (1849). V roce 1879 byla vinohradská čtvrť povýšena na město - na Královské Vinohrady. Byla budována do značné míry regulovaně. Zejména zde byly povoleny domy jenom do třech, maximálně čtyř pater. Do nových činžovních domů se stěhovala zejména vyšší střední vrstva obyvatelstva z historických pražských měst, jejich nejbližšího okolí i celých Čech. Bylo nařízeno zakládat zde velké množství parků.

V roce 1882 tu bylo zavedeno osvětlení ulic, v roce 1884 provedeno systematické vydláždění Vinohrad. V roce 1881 bylo na základě stále rostoucích potřeb obyvatelstva rozhodnuto vybudovat a zavést vodovodní a plynové sítě, protože do té doby byla voda k dispozici ve studních jen ve dvou třetinách soukromých domů. Ostatní 203 studny byly přístupné veřejně. A nemysleme si, že to byla voda závadná, naopak kvalita vody byla pod pravidelným odborným dohledem.

V poměrně krátké době tak vznikla téměř pravidelná síť vzdušných ulic na základě řízeného urbanistického záměru. Na Vinohradech byly povolovány pouze širší ulice a vyrostly tu i veškeré atributy nového města: vodárna, kostel, radnice, divadlo, společenský dům, ale i oddechové plochy, Husův sbor Církve československé, Vinohradská nemocnice (11. 5. 1902). Krematorium ve Strašnicích (1930) a Vinohradský hřbitov (23. 3. 1885). 

Od 1. ledna 1922 se Královské Vinohrady staly součástí Velké Prahy.

K tematice rozvoje města máme dochováno poměrně velké množství fotografií, pohlednic a dalšího ikonografického materiálu, ale i některé autentické předměty, používané obyvateli nového města. No, ještě bychom mohli mluvit o kostelu sv. Ludmily (1888), Pištěkově Letním divadle, náměstí Míru (původně Purkyňovo náměstí) či Vinohradské radnici (1876 – 1878).

Jako jednu zajímavost mimo další jiné se můžeme na výstavě dočíst, že v roce 1917 – 1919 jezdila Prahou tudíž i přes Vinohrady pohřební tramvaj a během I. sv. války též 18 sanitních tramvají převáželo zraněné vojáky z lazaretních vlaků do nemocnic.

alt

Co si možná ještě pamatujeme

My, z Vinohrad – pečlivě sledujeme, jak se v současnosti čtvrt mění. A můžeme říci, že některé změny probíhaly sice pomalu, zato dost bolestně. Ještě za II. světové války byla při náletu dne 14. února 1945 zcela zničena židovská Synagoga (1896 – 1898)) v Sázavské ulici, která měla kapacitu až dvou tisíc věřících. Na jejím místě později postavili základní školu. Na místě bývalého letního dětského parku a zimního všeobecného kluziště jsme postavili nezbytný Palác Flora. A změnou ve tváři Vinohrad, byl nesporně i mohutný (záhadně vzniklý) požár bývalého Měšťanského pivovaru, který jsem sledovala bohužel na vlastní oči. Nebo požár, ve třicátých letech největších pražských garáží, Grand garáží Flora (1927). Byla jsem svědkem zbourání Ústavu sér a očkovacích látek (Sevac), i nedokonalé rekonstrukce slavné secesní Vinohradské tržnice (1910) a její přeměny v prázdné obchodní centrum. Potkalo mě i zničení komplexu bývalé čokoládovny Orionky (výroba orientálních cukrovinek – F. Maršner) stejně jako zrušení základní školy ve Slezské ulici…

Fenomén - Josef a Eva Hrubešovi…

No, více by nám mohli povědět naši přátelé, pan Josef Hrubeš se svou manželkou Evou Hrubešovou, autoři četných knih o pražských ulicích a zajímavostech připomínajících slavnou minulost metropole, v rozsáhlé edici ´Pražské domy vyprávějí´, či knih ´Co vypravují pražské věže´, ´Pražské ostrovy´, ´Pražské katastrofy´ a mnoho dalších např. o Stelle Zázvorkové, a nebo o cizincích v Praze žijících.

Dovolujeme si v souvislosti se spisovateli, manželi Hrubešovými připomenout, že primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda jim v pátek 23. listopadu 2012 v historickém Brožíkově sále Staroměstské radnice slavnostně předal Cenu hl. m. Prahy- bronzovou medaili, kterou jsme si mohli prohlédnout na vlastní oči. Blahopřejeme jim ještě jednou také touto cestou!

alt

Žižkov – svéráz pavlačí a strmých ulic

Ale zpět k samotné výstavě. Její další část - Žižkov - nám poprvé nabízí unikátní fotografický materiál, zachycující atmosféru Žižkova v celé jeho mnohovrstevnosti a nabízí nám tak i komplexní pohled na tuto velmi známou pražskou čtvrť.

Na výstavě vstupujeme přímo do žižkovských ulic či na pavlač činžovního domu, abychom se seznámili s proměnami Žižkova v prostoru i čase: od sídla s několika desítkami obyvatel v polovině 19. století, přes hrdé samostatné město s více než šesti desítkami tisíc obyvatel na sklonku 19. století, až po rok 1922, kdy se Žižkov stal součástí Velké Prahy.

Jádro výstavy je postaveno na fotografickém materiálu, na množství pohlednic ze sbírek muzejních i soukromých, předmětech denní potřeby, stejně jako na dochovaných výrobcích žižkovských řemeslníků. Můžeme si tak udělat plastický obraz o životě obyvatel Žižkova v dobách minulých.

Výstava připomíná i boje na barikádách z května 1945 a brutální plošnou asanaci části této čtvrti v 70. a 80. letech 20. století. Vystaveni je i vzácný nález šperků z keltského pohřebiště na dnešním Komenského náměstí.

vinohrady zizkov

Závěrem

Výstavu můžeme navštívit i s dětmi, které se určitě nudit nebudou. Na rozdíl od předchozích výstav o Karlíně a Libni je instalace exponátů provedena důvtipněji, originálněji a názorněji.

Muzeum hlavního města Prahy
10. 10. 2012 – 5. 5. 2013

Autoři výstavy:
Historická část Vinohrady: Pavla Státníková
Žižkov:Tomáš Dvořák
Archeologická část Vinohrady: Ludmila Ludvíková
Žižkov: Miloš Hlava

Architektonické řešení: SGL projekt, Jiří Javůrek a Vladimír Thiele
Grafické řešení: Jaroslav Bárta a Matěj Bárta

Muzeum hlavního města Prahy
Na Poříčí 51
Praha 8
Otevřeno denně kromě pondělí 9.00 hodin – 18.00 hodin
www.muzeumprahy.cz
www.praha2.cz
www.praha3.cz

Pro zájemce o Vinohrady byla vydána kniha Vinohrady – dobrá čtvrtˇ pro bydlení
od Pavly Státníkové (410 Kč).

Pro zájemce o Žižkov byla vydána kniha Žižkov – svéráz pavlačí a strmých ulic
od Tomáše Dvořáka (410 Kč),

Obě publikace obsahují plno historických fotografií.

Zdroj foto: MHP



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

Anketa


Partneři

Hledat

Čtěte také...

Architektonické slohy - obrazový průvodce
slohyKniha Owena Hopkinse Architektonické slohy využívá rozsáhlého obrazového materiálu, s jehož pomocí autor popisuje nejen historický vývoj, ale i charakteristické prvky u téměř 300 staveb. Výsledkem je přehledný obrazový průvodce.

Nové komentáře


Literatura

Jasná mysl za tři týdny

jasna mysl200Knihu jsem napsal pro takové lidi, jako je moje přítelkyně Jane. Obecně se považuje za šťastného člověka, ale nechápe, proč je neustále tak náladová. Napsal jsem ji také pro pacientku, kterou jsem nedávno léčil. Neustále ji svíral stres, ale n...

Divadlo

Absolventka Harvardu a velitel zvláštních jednotek. Muzikál IAGO láká diváky na moderní pojetí Othella

Othello Lukas Adamec Iago J. Ledecky DSC1934 zarlivostMinulý týden proběhla v pražském divadle Hybernia poslední tisková ...

Film

Kam kráčíš, Národní filmový archive?

hori-ma-panenko 200Roku 2013 uplyne rovné půlstoletí od (znovu)založení Národního filmového archivu, respektive Československého filmového ústavu, který mu předcházel. Tato ctihodná organizace zahrnuje nejen unikátní sbírku filmov...