Dlouhou dobu byla minulost nazírána průzorem "velkých dějin" - skrze panovníky či jinak proslulé osobnosti, skrze války a bitvy, skrze povstání, skrze útlak všelikého druhu. Byla to minulost naplněná bezpočtem letopočtů, jmen a údajně zásadních událostí. Je dobře, že historici si konečně začali také všímat toho, jak žili úplně obyčejní lidé ve městech i na vesnici, čím se zabývali, jak se stravovali, jakými se vyznačovali zvyky. A je chvályhodnou zásluhou Stanislavy Jarolímkové, že odborná pojednání převedla do přístupnější "lidové kuchařky". Svou práci rozvrhla do dvou knížek - Co možná nevíte o životě našich předků (od počátků až k nástupu Habsburků na český trůn roku 1526) a Co ještě nevíte o životě našich předků (zachycuje habsburskou monarchii i různé etapy samostatné republiky).

Obě knihy, řazené nikoli po časové ose, nýbrž "hnízdovitě" podle jednotlivých témat, se skládají z patnácti kapitol v obou případech stejně nazvaných - zkoumají tytéž jevy v dějinném průřezu, samozřejmě v nezbytném zjednodušení, ale přitom přehledně a výstižně. Některé termíny či jevy pak ještě v samostatných odstavečcích speciálně vysvětluje, aby čtenář zbytečně netápal, přidává i zajímavosti shrnuté do několika vět jako "Co ještě stojí za zmínku".

Též si vypomáhá úryvky z literárních děl, aby přiblížila jednotlivé, dnes mnohdy jen obtížně představitelné jevy (mnohdy se odvolává třeba na Jindřicha Šimona Baara). Stejnou službu ve snaze dosáhnout optimální názornosti poskytuje i množství perokreseb, které nachystal Štěpán Zavadil. Coby první vhled řekněme do "nedějin" české společnosti tyto publikace zajisté obstojí. Mohou posloužit i jako pomůcka pro základní a střední školáky.

Autorka nás zavede na nejrůznější místa, přiblíží všeliké, i dnes zaniklé profese, nahlédne do zákrutů lidské duše, do svědomí, do náboženství (příslušná kapitola nese nanejvýš výstižný název - Modli se, pracuj a nezapomeň platit). Takže se postupně vypravíme do sféry zemědělství, obhlédneme, jak se choval dobytek, jak se zasívalo a sklízelo obilí. Ale stejně nahlédneme za hradby měst - existovala královská, horní a poddanská. Seznámíme se s rozvrstvením společnosti od jejích nejvyšších míst po ty nejubožejší jedince.

Lidé ve všech dobách nějak bydleli, avšak podoba obydlí se měnila, a to jak v průběhu věků, tak v závislosti na místních zvyklostech. Pisatelka přibližuje nejen zevnějšek domů, ale čtenáře zavádí i do jejich nitra, všímá si jejich uspořádání, zkoumá, jak a na čem lidé třeba spali, jak to bylo s dodržováním čistoty - vždyť už odedávna se říkávalo "čistota, půl zdraví". Popisuje nábytek, probírá druhy topenišť. A nahlíží rovněž do hrnce a zjišťuje, co kdy lidé jedli, jak se měnily jejich chutě. Nechybí ani uspořádávání soukromého, rodinného života, třeba uzavírání sňatků, po dlouhou dobu výhradně církevních.

Knihy se soustředí rovněž na společenské aspekty: zabývají se stavem školství i přístupem k němu (například ženy si vysokoškolské vzdělání vyvzdorovaly až na přelomu 19. a 20. století). Stručně je připomenut vývoj českého jazyka, ale také léčebné postupy, ať již vycházely z pověr a zaříkávání, z modliteb nebo z reálných medicínsky ověřených prostředků. Některé epidemie byly přitom mimořádně zhoubné - třeba mor. Povinné bývaly i odvody do vojenské služby, která bývala velice dlouhá, v některých obdobích dokonce doživotní. Bojování přitom prošlo křivolakým vývojem, bývalo výsadou rytířů, jakkoli i ty dokázaly porazit obyčejné selské šiky (jako za husitských válek), bojovali námezdní žoldnéři, od 18. století byli do armády nuceně naháněni mladí poddaní.

Nalezneme rovněž kapitoly věnované vězeňství a (kulhajícímu) právu, též se dočteme o způsobech a proměnách cestování, i když poddaný lid připoutaný k půdě poddanstvím i robotou se mohl stěží vypravit dál než za pověstná humna. A konečně obě knihy končí přiblížením zábav našich předků: jak se zpívalo a tancovalo, jaké se držely oslavy, jak se hrálo v kostky i jiné (hazardní) hry, jak se hrálo divadlo, jaké se pěstovaly sporty. A také se dovíme, jaké zábavy přinesl rozvoj techniky - třeba pohyblivé obrázky, ať již je sledujeme kdekoli, patří už celé století k největším atrakcím, jimiž trávíme volný čas. Ostatně i volný čas patří k vymoženostem moderního věku…

Stanislava Jarolímková vytčený úkol zajisté zvládla, předestřela poutavé panorama všední existence v dávných časech i dobách, od nichž nás dělí třeba jen desetiletí. A pro zájemce, kteří by se chtěli dovědět další podrobnosti, kteří by chtěli hlouběji nahlédnout do "nedějin", přichystala soupisy literatury, z níž čerpala. Poskytnou hojnou inspiraci k další četbě.

Stanislava Jarolímková: Co možná nevíte o životě našich předků
Vydalo nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media a.s.
Praha 2013
247 stran

Stanislava Jarolímková: Co ještě nevíte o životě našich předků
Vydalo nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media a.s.
Praha 2013
255 stran 

Hodnocení: 100 %

Foto: www.albatrosmedia.cz

< Předchozí		Další >