Války běžnému člověku nikdy nic dobrého nepřinesly a vždy dokázaly zastavit nebo úplně zničit život celých oblastí. V souvislosti s 200. výročím bitvy u Chlumce nedaleko Ústí nad Labem nahlédněme do osudu jedné vesnice (založena roku 1352 německými kolonisty), která měla tu nevýhodu, že se rozkládala na severozápadě Čech na úbočí Krušných hor, sousedící se Saskem. Silnice procházející obcí, je lemována obytnou zástavbou a byla vždy důležitá při válečných konfliktech. „Pohodlná cesta“ v kopcovitém terénu, mezi Krušnými horami a Labskými pískovci, patřila mezi důležité obchodní cesty pro dovoz soli do Čech. Sama obec je dlouhá přes 6 km a v nejnižším bodě u hranic je ve výšce 433 metrů nad mořem, v horní části pak 633 metrů nad mořem a vede k Nakléřskému průsmyku. Výhodnost pro vojska, však přinášelo neblahé důsledky pro obyvatelstvo.

 

Po bitvě na Běhání (1426) pronásledovali husité míšenské vojsko až na hranice a obec při tom stačili úplně vyplenit. V době 30-leté války (1618 -1648) začíná období střídavých vojenských tažení využívající tuto „zemskou silnici „. Sasové, Švédové, Rakušané ti všichni rabovali, ničili, znásilňovali a vypalovali obec. Nejinak to bylo i v letech 1740-44 v době válek o dědictví rakouské, ničení a pustošení pokračovalo i v další 7leté válce (1756-1763) a brzy na to (1778) boje o dědictví bavorské. A to ještě to nejhorší je čekalo v době, kdy se ve Francii dostal k moci Napoleon Bonaparte. Již od roku 1809 se usídluje „černá legie“ na obranu proti Sasům (tehdy spojenců Francie), což obci vůbec nepomohlo a stejně byla Sasy vyrabována.

Na jaře 1813 vzniká koalice ( Rusko,Prusko, Švédsko) proti Francii, ke které se přidává i Rakousko. Cílem 200 tisícové armády byly Drážďany, v té době opevněné centrum napoleonských vojsk. Petrovickou silnicí postupuje ruské vojsko (22.8.1813). V Drážďanech spojenecká vojska utrpěla drtivou porážku a do Čech se stahovala opět přes Petrovice, takže tato ústupová cesta měla pro vojsko strategický význam. Což si uvědomoval i Napoleon, který vydává rozkaz obsadit Nakléřovský průsmyk a Kyšperk (hrad nad Krupkou) před ustupující „Českou armádou“ jejíž součástí bylo i ruské seskupení. Rusové obsazují obec a její okolí, ale před francouzskou přesilou ustupují do teplické kotliny (29.8), přestože se urputně bránili bajonety, ale zdržením nepřítele pomohli, že nedošlo k obklíčení České armády, jak měl Napoleon v úmyslu. Boje probíhaly i přímo v obci (28-29.8.). Z Chlumce byli stále se bránící Rusové nuceni ustoupit do Přestanova. Bitevní pole byla pokryta tisíci padlých vojáků nejvíce (Rusů 9300) a Francouzů (11000). Dalších tisíce vojáků utržilo těžká zranění a v této krvavé bitvě se umíralo i na nemoci. Francouzské vojsko bylo poraženo, generál Vandamm zajat a odvezen do Prahy, ironií osudu do města, odkud měl po vítězství vládnout jako český král. Místo toho ho car Alexander nechal poslat na Sibiř (vrátil se rok na to, ale byl nucen žít po pádu Napoleona v exilu).

Napoleon se nehodlal s prohranou bitvou smířit, jeho vojska opět směřovala přes Petrovice a Nakléřský průsmyk do Čech. Jako svou pozorovatelnu zase zvolil věž nakléřského kostela sv. Josefa (už neexistuje, byl i přes protesty památkářů v roce 1975 zbourán a nahrazen červenou hvězdou , dnes je tam prostý kříž) a naposledy Napoleon přespal v obci 18-19.8. Již ne na faře ( jako 11.8), ale v domě č. 7 . K ústupu použilo francouzské vojsko opět Petrovice, kam přineslo i mor na který umírali nejen vojáci, ale i místní obyvatelstvo se širokého okolí . Později byl zhotoven morový kříž nad společným hrobem všech obětí ( cca 500), u kterého se vždy 20. ledna konaly vzpomínkové modlitby za zemřelé, aby lidé nezapomínali.

Následky války byly pro obec tragické a přinesly jen hlad, zmatek, utrpení a mor. Neúrodné následující dva roky zvětšily a prohloubily zbylému obyvatelstvu utrpení. A jak farní kniha z té doby uvádí „touto válkou a dvěma roky neúrody jsou chudí obyvatelé pohoří tak zchátralí, že se více než dvacet roků vůbec nevzchopí a nevzpamatují“.

V petrovickém mini muzeu byla instalována malá výstavka věnovaná této době, která ukazuje, mj. co bylo běžnou základní vojenskou výbavou každého vojáka před těmi dávnými věky..

A jak vzpomínali petrovičtí občané na dobu před 200 lety? Symbolickou mírovou oslavou svátku sena, kterou zahájila “spanilá jízda” hospodářské techniky, k poslechu hrály hudby pro dříve i později narozené a všichni se dobře bavili.

Prameny: Petrovice „Ing.Jana Jirásková
Foto: autor
Historické foto: web zaniklé obce

< Předchozí		Další >