Jak kolabují složité společnosti?
Banner

Jak kolabují složité společnosti?

200imZ minulosti známe případy říší, mnohdy i notně rozvinutých, které se rozpadly, zanikly, byť posléze je nahradily nové státní útvary. Zejména ve starověku se to dělo docela často - na území Číny a Indie, v Mezopotámii, v různých místech Evropy. Týká se to rovněž početných indiánských civilizací na americkém kontinentu. A samozřejmě sem patří asi nejznámější položka, pád říše (západo)římské. O tom všem pojednává kniha Kolapsy složitých společností, kterou v druhém vydání uvádí na trh nakladatelství Dokořán. Sepsal ji americký antropolog a historik Joseph A. Tainter.

 

Autor zkoumá široký vějíř možných příčin, ať již jsou vnější nebo vnitřní. Rozebírá vyčerpání zdrojů, dopad katastrof, špatné odhady mocenských vztahů i zničující vpády vetřelců. Nemenší pozornost ovšem věnuje také špatně řešeným či neřešeným rozporům uvnitř společnosti, ekonomickým příčinám, dokonce mysticky vnímaným faktorům.

Každý tematický oddíl uzavírá hodnocením, zamýšlí se nad hodnověrností i ověřitelností jednotlivých stanovisek.
Snaží se čtenáře dovést k pochopení kolapsu. Jednotlivé faktory nepopisuje jako stabilní a neproměnné, naopak zdůrazňuje složitý proces, na němž se podílely veškeré jmenované faktory. Naznačuje, že složitější a vyspělejší struktura společnosti ji činí zranitelnější. Mnohdy prosperuje do té doby, dokud se může obohacovat přisvojováním cizího kapitálu.

Tainter dovozuje, že uhájení územních výbojů, přestože mohou být úspěšné, se dříve nebo později ocitne na rozhraní, kdy náklady převýší zisky. Píše: "Délka hranice, kterou je třeba bránit, plocha území, jež je třeba spravovat (...), to vše brzdí další růst." (s. 169) To se nepochybně stalo osudným třeba starověké říši římské (viz připojenou mapu), jejíž západní část podlehla zkáze. Není to nijak převratné zjištění, už před mnoha desetiletími si totéž uvědomil i Karel Čapek, když psal proslulý apokryf o Archimédovi rozmlouvajícím s římským vojákem.

im

Upozorňuje, že na pádu říší se mohly podílet i okolnosti, které dnes sotva dokážeme pochopit, protože rekonstrukce dávného uvažování je velice složitá. Vezměme si Maye, kteří v jisté fázi svého vývoje opouštějí svá dosavadní sídla. Nejen pro jejich kolaps byl příznačný prudký pokles zůstavšího obyvatelstva jak co do počtu, tak co kulturnosti.

V době pádu říše římské, píše Tainter, byla většina obyvatelstva apatická ve vztahu k hrozícímu kolapsu a snad si jej i přálo, aby konečně uniklo daňovým břemenům. Měli bychom však pochopit rozdíly mezi společnostmi, které se rozkládají pomalu a které se hroutí rychle. Aby nastal kolaps v pravém smyslu slova, musí probíhat v mocenském vakuu - pokud kdokoli ze sousedství je schopen kolabující stát převzít a vnutit mu svou vůli, jedná se vlastně "jen" o změnu režimu.

Z tohoto hlediska našemu euro-americkému společenství nehrozí takto vnímaný kolaps, protože i kdyby se jako celek zhroutilo, hbitě by jej pohltily jiné expansivní síly, nejspíš islámské, ale možná také čínské. Tainter zmiňuje jako varovnou soustavu krizových prvků, najmě když se obyvatelstvo přestává identifikovat se svým státem nebo svým kulturním okruhem, protože jsou přednostně chráněny zájmy bohatých a mocných elit, protože neúměrně roste daňové zatížení a zhoršují se životní poměry. Dovolím si vznést otázku, zda sem lze také zařadit situaci, kdy se šíří parazitování jako životní styl a je zneužíván sociální záchranný systém?

Tainter se domnívá, že rovnocenné státní útvary procházejí dlouhým obdobím, kdy spirálovitě stoupají náklady na konkurenční boj a naopak klesají výnosy. Nyní nemůže zkolabovat jednotlivý stát, civilizace by se mohla rozpadnout jedině v celosvětovém měřítku. Autor uzavírá svou knihu postřehem, že "narážíme na paradox: současná, v mnohém neblahá situace, kterou všichni tolik kritizují, nám může pomoci snášet pokles mezních výnosů tak dlouho, dokud se nepodaří nalézt jeho dočasné řešení." Nalezne se?

im1

Joseph A. Tainter: Kolapsy složitých společnosti.
Přeložil Stanislav Pavlíček
Vydalo nakladatelství Dokořán, Praha 2009, 2013. 320 stran.
Hodnocení: 90 %

Foto: Dokořán, leccos.com


 

Rozhovor

„Češi jsou masožravci, kterým ale není jedno, co konzumují,“ říká Petra Plánková z pražské školy vaření Chefparade

skola vareni perexUmíte vařit? Pokud patříte mezi ty ne šťastlivce, kteří (stejně jako já) dokážou připálit i čaj, určitě si přečtěte následující rozhovor s Petrou Plánkovou, marketingovou ředitelkou školy vaření Chefparade. Dozvíte se ...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Výstava ukazuje rukopisy z Husovy doby, některé s jeho poznámkami

nkp hus perexU příležitosti 600. výročí upálení Jana Husa, pořádá Národní knihovna ČR výstavu, která čerpá z fondů Oddělení rukopisů a starých tisků. Jejím cílem je poukázat na místo a význam této výrazné osobnosti reformního hnutí v rámci českých středov...


Literatura

Kam se ztratili tři mladí čeští studenti v roce 2001? Román založen na pravdivých událostech.

 

stažený souborValbone - co znamená tento výraz? Je to něčí jméno, název města, nebo snad nějaká společnost? Co když je význam tohoto slova mnohem děsivější? Název knihy Návrat do Valbone by nám mohl napovědět, ale možná nás jen svádí z cesty.

...

Divadlo

Smějte se! Přichází jeho urozenost Leonard z Prasečkova

pan-z-praseckova 200Více jak po půl století se vrací na české jeviště Molièrova komedie-balet Pán z Prasečkova. Hra, která sloužila pro pobavení šlechty po náročném lovu, se teď snaží získat diváky, pod režijním vedením Han...

Film

Jak se připravit na dokumenty o zvířátkách

planeta cesko perexUž jsme si zvykli, že z filmových pláten i  televizní obrazovky na nás čas od času vyjukne přírodopisný pořad, který dokáže uchvátit svou technickou dokonalostí – autoři se dopracovali k unikátním obrázkům zvířat, která běhají ...