Výstava Baťova města

Výstava Baťova města

Email Tisk

200traVýstava „Baťova města“ vznikla na základě výzkumného projektu Nadace Bauhaus Dessau „Urban Footprints: Bata Villes“, jenž proběhl v letech 2010–2011. Premiéra výstavy s konceptem „výroby“ a samostatného života Baťových korporátních měst ve světě pod názvem „City Inc. – Bata Cities, Corporate Towns“ se konala v modernistické budově Gropiova Bauhausu v německé Desavě v létě 2011. Jako případové studie byly vybrány města East Tilbury v Anglii a Batanagar v Indii. Při první repríze výstavy s názvem „City Inc. – Bata’s Corporate Towns“ v létě 2012 v Schweizerisches Architekturmuseum v Bazileji ke dvěma městům přibylo třetí, švýcarský Möhlin. Cílem výstavy je seznámit návštěvníky s nevídaným rozsahem obuvnického impéria firmy Baťa, jeho expanzí do světa, s historií tří vybraných satelitů, a hlavně také s dnešním stavem těchto tří měst. Výstava se nesnaží rekonstruovat či dokonale zmapovat historii společnosti Baťa, ale spíše interpretovat nové poznatky z výzkumu interkulturního týmu badatelů z Bauhausu v nové perspektivě současného diskurzu na poli světových urban studies.

 

Proměna obuvnické společnosti Baťa z malého rodinného podniku v globální korporaci je fenoménem nejen hospodářských dějin, ale také architektonicko-urbanistické historie. Zlín, historicky cechovní městečko v podhorské pastevecké oblasti, mělo kolem roku 1900 jen 3000 obyvatel. V roce 1894 zde založil Tomáš Baťa obuvnickou továrnu, která se začala rychle rozvíjet. S příchodem průmyslové revoluce se Zlín proměnil ve významné industriální centrum, tzv. československý Manchester, a počet jeho obyvatel vzrostl v meziválečném období na 40 000.

tra1

Firma Baťa se stala nejúspěšnějším výrobcem a vývozcem obuvi v Evropě a Zlín pak laboratoří moderny, zdokumentované v místní architektuře, urbanismu, kultuře, školství, či filmu.

Mezi lety 1920 a 1940 zde byl postaven unikátní soubor více než 2000 budov, který byl dodnes jen minimálně pozměněn. Po válce byla společnost Baťa znárodněna a přejmenována na národní podnik Svit. Roku 1949 byl i Zlín přejmenován na Gottwaldov a pro Západ společně zmizel za železnou oponou. Jako radikálně funkcionalisticky plánované město, Zlín přitahuje pozornost odborné i laické veřejnosti již delší dobu. Stavební historie města je dnes už poměrně dobře prozkoumána a zmapována. Architekti František Lydie Gahura a Vladimír Karfík hráli v procesu vzniku nového města ty nejvýznamnější role. Každopádně otázka, zda lze o Zlínu hovořit jako o realizované utopii moderny (přístup mezinárodního sympózia a následné publikace z roku 2009), je dodnes diskutabilní. Tomáš Baťa, který několikrát navštívil Spojené státy (1905, 1919, 1926), byl vášnivým zastáncem taylorismu a fordismu. Efektivita byla základním principem celé společnosti, jenž neovlivňoval jen organizaci výrobního procesu a funkční zónování města, ale užíváním nejnovějších komunikačních technologií také nově formovanou společnost. Celé město bylo například napojeno na veřejný rozhlas firmy Baťa, jež provozovala vlastní rádiovou stanici. Každá domácnost byla vybavena telefonem, ale uvítací oslovení byla zakázána a vnímána jako ztráta času. Skutečnost, že byly telefonní hovory zaznamenávány na gramofonové desky (pro účely monitorování), je indikátorem uplatňování radikální disciplíny a představuje druhou stranu sociálních benefitů a úspěšnosti emancipační politiky společnosti Baťa. 

tra

Doposud se pozornost badatelů soustřeďovala především na hlavní aktéry Baťova impéria: šéfy firmy a architekty. V současné době se do popředí zájmu dostávají právě média, jež adaptovala nejnovější technologické a estetické prostředky a metody své doby, dále pokusy o komplexní rekonstrukci místních životních podmínek, a konečně také zahraniční satelitní města Baťovy společnosti. Průmyslový magnát Baťa byl průkopníkem metod dnešní globalizované produkce a jeho výrobní města s typickými funkcionalistickými budovami představují nejranější podobu dnešní korporátní architektury.

Baťova města
13. 11. 2013 – 5. 1. 2014, přízemí budovy 14 BAŤOVA INSTITUTU
Vernisáž 12. 11. 2013 v 17 hodin
Kurátoři výstavy: Markéta Březovská a Rostislav Koryčánek
Kurátorka výstavy ve Zlíně: Ladislava Horňáková

Výstava je otevřena denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin, ve čtvrtek do 20 hodin.

Zlínská galerie převzala výstavu po její české repríze v Domě umění města Brna.

Doprovodný program:
3. 12. 2013 v 17 hod. - přednáška Ladislavy Horňákové - Ideální průmyslové město firmy Baťa
10. 12. 2013 v 17 hod. - komentovaná prohlídka výstavy s kurátory Markétou Březovskou a Rostislavem Koryčánkem

Foto: https://www.facebook.com/pages/Krajsk%C3%A1-galerie-v%C3%BDtvarn%C3%A9ho-um%C4%9Bn%C3%AD-ve-Zl%C3%ADn%C4%9B/192504910039


 





Rozhovor

8. díl seriálu Březen, za kamna vlezem – nejlépe s knihou (tištenou, elektronickou, audio)

8 BMC perexBřezen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovníkům...

Hledat

Chaty s osobností

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (28)

Čtěte také...

Dějiny nové moderny

Dejiny 200Na přelomu 19. a 20. století se definitivně rozlamovaly staré jistoty, hlásila se o slovo nová průbojná generace, která svůj program vtělila do Manifestu české moderny - podepsali jej představitelé kritiky (např. F.X.Šalda), tak um...

Z archivu...


Literatura

Thorgal číslo 18 a Sluneční meč

thorgal 18 slunecni mec 200V březnu vydalo nakladatelství Egmont osmnáctý díl série Thorgal a vyplnilo tak mezeru, která zůstala po jiných vydavatelích. Konečně tedy máme v češtině celých 18 svazků díla, jež sice u nás nemá moc velkou fanouš...

Divadlo

Divadlo na cucky představuje s novým prostorem i nové logo

fin3Sezónu 2017/18 bude olomoucké nezávislé Divadlo na cucky zahajovat v novém kulturním centru na Dolním náměstí, jehož součástí bude i kavárna a galerie. Průčelí budovy ozdobí také nové logo z dílny Pavly Baštanové.

Film

Nymfomanka - recenze

"200nymfJakmile Dánsko nabídlo našim kinematografickým chtíčům otevřený pohled do mysli jednoho z jejích podivuhodných režisérů, s příchozí Melancholií či Antikristem se naše pocity vesměs různily. Možná a nejspíš právě proto, že na emoce dokáže hrát souvisl...