Výstava Baťova města

Kultura21.cz

Výstava Baťova města

Email Tisk

200traVýstava „Baťova města“ vznikla na základě výzkumného projektu Nadace Bauhaus Dessau „Urban Footprints: Bata Villes“, jenž proběhl v letech 2010–2011. Premiéra výstavy s konceptem „výroby“ a samostatného života Baťových korporátních měst ve světě pod názvem „City Inc. – Bata Cities, Corporate Towns“ se konala v modernistické budově Gropiova Bauhausu v německé Desavě v létě 2011. Jako případové studie byly vybrány města East Tilbury v Anglii a Batanagar v Indii. Při první repríze výstavy s názvem „City Inc. – Bata’s Corporate Towns“ v létě 2012 v Schweizerisches Architekturmuseum v Bazileji ke dvěma městům přibylo třetí, švýcarský Möhlin. Cílem výstavy je seznámit návštěvníky s nevídaným rozsahem obuvnického impéria firmy Baťa, jeho expanzí do světa, s historií tří vybraných satelitů, a hlavně také s dnešním stavem těchto tří měst. Výstava se nesnaží rekonstruovat či dokonale zmapovat historii společnosti Baťa, ale spíše interpretovat nové poznatky z výzkumu interkulturního týmu badatelů z Bauhausu v nové perspektivě současného diskurzu na poli světových urban studies.

 

Proměna obuvnické společnosti Baťa z malého rodinného podniku v globální korporaci je fenoménem nejen hospodářských dějin, ale také architektonicko-urbanistické historie. Zlín, historicky cechovní městečko v podhorské pastevecké oblasti, mělo kolem roku 1900 jen 3000 obyvatel. V roce 1894 zde založil Tomáš Baťa obuvnickou továrnu, která se začala rychle rozvíjet. S příchodem průmyslové revoluce se Zlín proměnil ve významné industriální centrum, tzv. československý Manchester, a počet jeho obyvatel vzrostl v meziválečném období na 40 000.

tra1

Firma Baťa se stala nejúspěšnějším výrobcem a vývozcem obuvi v Evropě a Zlín pak laboratoří moderny, zdokumentované v místní architektuře, urbanismu, kultuře, školství, či filmu.

Mezi lety 1920 a 1940 zde byl postaven unikátní soubor více než 2000 budov, který byl dodnes jen minimálně pozměněn. Po válce byla společnost Baťa znárodněna a přejmenována na národní podnik Svit. Roku 1949 byl i Zlín přejmenován na Gottwaldov a pro Západ společně zmizel za železnou oponou. Jako radikálně funkcionalisticky plánované město, Zlín přitahuje pozornost odborné i laické veřejnosti již delší dobu. Stavební historie města je dnes už poměrně dobře prozkoumána a zmapována. Architekti František Lydie Gahura a Vladimír Karfík hráli v procesu vzniku nového města ty nejvýznamnější role. Každopádně otázka, zda lze o Zlínu hovořit jako o realizované utopii moderny (přístup mezinárodního sympózia a následné publikace z roku 2009), je dodnes diskutabilní. Tomáš Baťa, který několikrát navštívil Spojené státy (1905, 1919, 1926), byl vášnivým zastáncem taylorismu a fordismu. Efektivita byla základním principem celé společnosti, jenž neovlivňoval jen organizaci výrobního procesu a funkční zónování města, ale užíváním nejnovějších komunikačních technologií také nově formovanou společnost. Celé město bylo například napojeno na veřejný rozhlas firmy Baťa, jež provozovala vlastní rádiovou stanici. Každá domácnost byla vybavena telefonem, ale uvítací oslovení byla zakázána a vnímána jako ztráta času. Skutečnost, že byly telefonní hovory zaznamenávány na gramofonové desky (pro účely monitorování), je indikátorem uplatňování radikální disciplíny a představuje druhou stranu sociálních benefitů a úspěšnosti emancipační politiky společnosti Baťa. 

tra

Doposud se pozornost badatelů soustřeďovala především na hlavní aktéry Baťova impéria: šéfy firmy a architekty. V současné době se do popředí zájmu dostávají právě média, jež adaptovala nejnovější technologické a estetické prostředky a metody své doby, dále pokusy o komplexní rekonstrukci místních životních podmínek, a konečně také zahraniční satelitní města Baťovy společnosti. Průmyslový magnát Baťa byl průkopníkem metod dnešní globalizované produkce a jeho výrobní města s typickými funkcionalistickými budovami představují nejranější podobu dnešní korporátní architektury.

Baťova města
13. 11. 2013 – 5. 1. 2014, přízemí budovy 14 BAŤOVA INSTITUTU
Vernisáž 12. 11. 2013 v 17 hodin
Kurátoři výstavy: Markéta Březovská a Rostislav Koryčánek
Kurátorka výstavy ve Zlíně: Ladislava Horňáková

Výstava je otevřena denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin, ve čtvrtek do 20 hodin.

Zlínská galerie převzala výstavu po její české repríze v Domě umění města Brna.

Doprovodný program:
3. 12. 2013 v 17 hod. - přednáška Ladislavy Horňákové - Ideální průmyslové město firmy Baťa
10. 12. 2013 v 17 hod. - komentovaná prohlídka výstavy s kurátory Markétou Březovskou a Rostislavem Koryčánkem

Foto: https://www.facebook.com/pages/Krajsk%C3%A1-galerie-v%C3%BDtvarn%C3%A9ho-um%C4%9Bn%C3%AD-ve-Zl%C3%ADn%C4%9B/192504910039


 
Banner

Přihlášení



Anketa


Partneři

Hledat

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (9)

Čtěte také...

Králové a císaři na zámku Krásné Březno

doba-kralu-a-cisaru plakat banVýstava Doba králů a císařů s podtitulem Lucemburské architektonické dědictví severozápadních Čech představuje kulturní dědictví, které na území severozápadních Čech vzniklo za vlády lucemburské dynastie, přibl...

Z archivu...


Literatura

Ne tak upřímný vhled do duše megalomana

speer 200Nakladatelství Grada ve své edici Za oponou Třetí říše přináší portréty klíčových postav nacistického režimu. V jejím rámci se nám podávají přímá svědectví uvedených osobností nebo se jedná o texty odborníků svého oboru.

Divadlo

Divadlo Tramtarie chystá Europeanu: Stručné dějiny dvacátého věku

europeana 200Čtvrtou premiérou olomouckého Divadla Tramtarie v sezóně 2014/2015 je divadelní adaptace provokativního textu Patrika Ouředníka Europeana, s podtitulem Stručné dějiny dvacátého věku. Patrik Ouředník je svérázný, česky a francouzsky píšící spi...

Film

Dokáže jeden muž zvládnout tři děti?

martin venuse perexŘíká se, že žena vydrží víc než člověk. Jak si tedy povede celý měsíc průměrný muž v ženské úloze a zda se potvrdí zažitá fráze, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše, se dozvíte v romantické komedii Jiřího Chlumského Martin a ...