Brněnské nakladatelství Host předložilo veřejnosti dvě publikace, které určitě rozšíří obzory běžného čtenáře a přimějí jej, aby se zamyslel nad skutečnosti méně zjevnými či přímo pomíjenými - ale přesto existujícími.
První svazek sepsaný jazykovědci z Ostravské univerzity a nazvaný Slovo a text v historickém kontextu se zabývá historickou sémantikou, tedy pokouší se mezioborově sloučit (literární) historii s jazykovědou. Druhá kniha Pirátství, kterou sepsal Adrian Johns, zkoumá v širokém dějinném záběru boje o duševní vlastnictví (a s občasnými sémantickými náběhy k vysvětlování, jak bychom si měli ten či onen postoj a někdy i text vyložit). Ukazuje, že dnešní konflikty kolem "nezákonného" stahování filmů či hudby mají hluboké kořeny - sahají až k samotnému vynálezu knihtisku v 15. století.
Slovo a text v historickém kontextu obsahuje jak teoretická východiska, která pracují s matematickými modely, tak jejích praktické aplikace. Obé ovšem v pojednání přísně odborném, pro běžného uživatele nepříliš zužitkovatelném, protože nejprve by si musel osvojit náročnou terminologii i pochopit metody výzkumu. Když bych chtěl být zlomyslným, napsal bych, že za tuto publikaci si její autoři/autorky odškrtli/y čárku ve svých povinnostech, schopni/y oslovit dosti úzkou komunitu volbou spřízněných badatelů.
Ocenit ovšem musím tematický rozptyl rozebíraného materiálu, který je mimořádný jak z hlediska času (od středověku po téměř současné spisování), tak z hlediska zvolených ukázek, mezi nimiž nalezneme staročeské satiry, texty Karla Čapka nebo Jaroslava Durycha, dávnou regionální publicistiku i jednotlivá příznačná slova.
Některé příspěvky jsou komunikativnější, dovíme se třeba, jakými významovými proměnami procházely některé jen zdánlivě ukotvené výrazy (například dělník, měšťák, demokracie atd.). Nemluvě o jazyku hesel, která se kdysi chystala do prvomájových průvodů - hesla sama se sice proměňovala v závislosti na aktuální politické situaci, avšak jejich základní schémata (točící se kolem "věčných" termínů jako lid, mír a socialismus) zůstávala nedotčena.
A se zájmem si jistě přečteme nejen studii o zločineckém argotu, neboť i ten se může stát lingvistickým pramenem hodným podrobného zkoumání, ale také přílohy, které obsahují v úplném znění některé probírané texty, mimo jiné novoroční projevy tuzemských prezidentů (od Gottwalda přes Husáka, Havla až ke Klausovi).
Nejlépe si tak uvědomíme, co všechno - i když ne vždy srozumitelně - dokáží jazykovědci odhalit v často všedních, konvenčních, někdy také ideologických textech, co se skrývá za slovní vatou, která poklesla na úroveň pouhého bezobsažného šumu. Přesto se vtírá neodbytná pochyba: není to všechno také projevem právě módního badatelského nasměrování, jehož výsledky - aspoň z veskrze laického pohledu - hraničí se obyčejnými statistickými průzkumy?
V druhé knize Piráti se Adrian Johns vypravil na složitou cestu do minulosti, v níž odhaluje, že v posledních staletích probíhaly urputné zápasy o volné nakládání s texty (ve smyslu volného šíření informací), opakovaly se pokusy nastolit nějakou rovnováhu mezi autorským vlastnictvím a volným užíváním. Existence všeobecně dostupného internetu jen dovedla zmíněné zápolení k maximálnímu zviditelnění, protože zasáhla nejen stahování software, ale hlavně audiovizuálních materiálů, které dříve nebylo až tak aktuální. I když: třeba magnetofony nebo videopřístroje se vykytují už celá desetiletí a nebylo nic snazšího než si na ně nahrávat oblíbené pořady.
Šestisetstránková kniha přitom skýtá nejen informace o sporech mezi tiskaři a právech na tisk, ale také zahrnuje leckdy bizarní postřehy o lidech, kteří se během věků na té či oné straně barikády zpravidla vlastním přičiněním a díky své ješitnosti ocitli. Záběr se postupně rozšiřuje na postupně se prosazující moderní média, počínaje rozhlasovým vysíláním či gramofonovým průmyslem. Čtenář ovšem musí počítat s tím, že autor se soustředí zejména na reálie anglické, které jsou přirozeně nejbližší. Ovšem jeho závěr, že duševní vlastnictví ve své pozdně novověké podobě nejspíš přestalo existovat, má celosvětový dosah.
Jaroslav David, Radek Čech, Jana Davidová Glogarová, Lucie Radková, Hana Šústková: Slovo a text v historickém kontextu
Vydala nakladatelství Host a Ostravská univerzita. Brno 2013, 324 stran.
Hodnocení: 70%
Adrian Johns: Piráství. Boje o duševní vlastnictví od Gutenberga po Gatese
Přeložili Lucie Chlumská a Ondřej Hanus. Vydalo nakladatelství Host. Brno 2013, 635 stran.
Hodnocení: 80% Foto: Host
| < Předchozí | Další > |
|---|
Že i něžné pohlaví umí jít za svým hlava nehlava, a třeba i za hranici zákona, o tom vypráví kniha šestnácti krimipovídek Evy Houserové, která právě vychází v nakladatelství JaS.
Českobudějovické biskupství bylo založeno z iniciativy císaře Josefa II. dne 20. září 1785. Výstava připomínající 230. výročí této události, kterou připravilo českobudějovické biskupství v galerii NPÚ, ÚPS v Českých Budějovicích, je přístupná do 19. ř...
Na poli české komiksové scény se příliš často nedějí výrazné změny. V současné době se u nás můžete setkat především s formou pro dospělé. Ale tento druh četby byl přece původně určen z velké části pro děti. Jen si vzpomeňte na Rychlé šípy či Čtyřl...
Branické divadlo uvedlo ve čtvrtek 3. května premiéru komedie Tři muži v nesnázích. Typická divadelní fraška, plná zvratů, humoru a neuvěřitelných náhod je „nudolapkou“ s výborným hereckým obsazením a perfektní prací ...
Film Divoké Včely (2001) je nadčasový a oblíbený český snímek o životu lidí kdesi na vesnici. Protože se v něm dost přehání, je vždycky čemu se zasmát. I když hlavní příběh ani tak zaj...