Naši polští sousedé Decapited vydali koncem září 2014 svou šestou desku. Proč by jí měli nejen fanoušci death metalu, ale i ostatních žánrů extrémní hudby, dát šanci a poslechnout si ji? To a mnohem víc se dozvíte v následující recenzi!

 

 

Je to až k nevíře, ale kapela Decapited se dala v Polsku dohromady už v roce 1996, kdy ji založila parta mladých nadšenců. Záhy si vydobyli v metalové komunitě respekt díky svému technicky pojatému death metalu. Štěstí jim však nepřálo – v roce 2007 jejich tourbus boural a následkem toho bubeník zemřel a zpěvák upadl do komatu. Kapela to však nevzdala a dala se znovu dohromady. Funguje v následujícím složení: Wacław "Vogg" Kiełtyka – kytary a harmonika; Rafał "Rasta" Piotrowski – zpěv; Paweł Pasek – basa a Michał Łysejko – bicí. Za dobu své existence vydali jen šest alb: Winds Of Creation (2000), Nihility (2002), The Negation (2004), Organic Hallucinosis (2006), Carnival Is Forever (2011) a novinka Blood Mantra (2014).

První musím pochválit obal alba, který je velmi sugestivní a skvěle vystihuje náladu celé desky. Na svědomí ho má polský umělec Łukasz Jaszak. Blood Mantra nabízí 9 písní, které se velmi liší jak stopáží, tak formou, obsahem. Jedno mají však společné – jsou skvěle řemeslně zvládnuté a svěží, přitom nejde říct, že nejsou tvrdé.

Úvodní Exiled In Flesh se nese na vlně očekávání a spolu s ní k nám zavane temné deathmetalové tóny. Zkrátka kvalitní rozjezd na úrovni. Druhá písnička s nejdelším názvem má nejkratší stopáž (2:31) a taky je to rychlá pecka, v níž hrají prim bouřlivé bicí, ale i extrémně laděné vokály. I zde najdeme prvky experimentování – třeba vyhrávky v půli písničky. Veins se ukazuje jakoby do klidu hozená písnička, z počátku rádiově líbivá a nepadnoucí do škatulky death metal – ale spíše moderní technický metal. Nenudí, překvapí kreativitou a odvahou zkoušet nové věci. Z rychlosti ale skočíme až do melancholicky pomalé nálady a to se mi tu moc nehodí. Střídání pasáží nicméně chválím. Titulní píseň hodnotím jako velmi zdařilou a úžasně strukturovanou. Nebojí se zkoumat to, co nese nálepku „experimentální hudba.“ Mým favoritem je písnička Nest se svým ostrým, pocitově vtíravým a tísnivým feelingem. Dokonale sekané bicí á la Fear Factory. Perfektně se zde ale snoubí harmonie i melodie. Úvodní bubenická minuta a něco u písně Instinct je až extatická. Pochodový ráz já ráda. Kytarová sekce je skvěle sladěná, jen při zklidnění je možná melodie až příliš.

Nejdelší song Blindness (7:38) se předvede pomalým přívětivým rozjezdem, který znamená klid před bouří. Uhrančivá hudba, která nesází na rychlost, ale na um a propracovanost. Melancholicko instrumentální Red Sun posluchači nic moc neřekne. Řekla bych, že až vyšumí do ztracena. Závěrečná skladba Moth Defect překvapí explozivní náruživostí. Krom rychlosti zde exceluje technika a zakomponování skvělého riffu do melodie.

Death metal dokáže být občas jen těžko uposlouchatelný, ale u Decapited to vůbec nepřijde. Je to jako svěží vánek experimentální tvrdé hudby, která se nebojí být jiná a inovativní. Nový bubeník kapele rozhodně přidal na síle. Líbí se mi, že nehrají pořád to jedno samé dokola – ale experimentují, prokládají brutální pasáže s těmi pomalými, až snovými.

Decapited nabízí poctivý death metal bez vytáček. Nesnaží se lidi vyždímat nějakým laciným šuntem, ale předkládá nám ryzí extrémní hudbu v té nejlepší formě a kondici. Jen mě mrzí, že nemají prostředky na to, prorazit ve světě, jako se to povedlo jejich souputníkům z Polska,Behemoth. Protože hudebně na to rozhodně mají! Přesvědčit se o tom můžete naživo na festivalu Brutal Assault.

Blood Mantra
Interpret: Decapited
Žánr: death metal
Skladby: 01. Exiled in Flesh, 02. The Blasphemous Psalm to the Dummy God Creation, 03. Veins, 04. Blood Mantra, 05. Nest, 06. Instinct, 07. Blkindness, 08. Red Sun, 09. Moth Defect
Stopáž: 45:58
Vydavatelství: Nuclear Blast, Mystic Production
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: internet

( 2 hlasů )

< Předchozí		Další >