V úterý 22. září se po roce Radůza vrátila na pódium pražské Akropole. Představila písně z nového alba Marathon (příběh běžce), ale s kapelou zahrála i oblíbence z předchozích hudebních počinů. Večer byl plný hudby a smíchu, posluchači nechtěli zpěvačku pustit z pódia.

 

 

Radůza je v českém prostředí zavedená značka kvality. Kdo si k její hudbě najde cestu, určitě neprohloupí a to nám dokázala i na zářijovém koncertě. Publikum bylo velmi různorodé, prostupovalo snad všechny věkové kategorie.

Během večera jsme měli možnost slyšet především písně z nového alba Marathon (příběh běžce) a Radůza všechny písně vtipně komentovala, i přesto, že většina z nich nebyla zrovna o veselých okamžicích. Tak jeden za všechny – při písni z části v italštině La finestra dodává: „…ta je o lásce, to taky nebude dvakrát legrace…“.

S kapelou tvoří dobře promazaný stroj, pozitivní energie ze z pódia na nás dolů jenom valí. Skladbu Miguelito Radůza hraje pouze za doprovodu bubeníka Davida Ladštofa, ale na síle písně to vůbec neubírá, spíše naopak, jeho výbušné bicí posluchače přivádí do varu. David překvapil diváky určitě i tím, že místo cajónu si z klasické kytary sestrojil svůj vlastní originální nástroj s pracovním názvem „buchon“, se kterým sklidil velmi pozitivní ohlas.

Uklidnění, ale jen tempově, přišlo u písně Madeleine, s hlubokým textem o opakující se historii „…oni nám to udělají znovu, to co nám, stane se i našim synům…“

Emocionálním vrcholem večera byla určitě píseň Jeannine, o mladé Johance z Arku, do které se zamiloval chlapec a žárlí.

V úterý jsme měli také možnost slyšet zbrusu novou píseň, která se ještě na žádném albu neobjevila, o bílém muži, který bojoval za svobodu Indiánů. Mohli jsme si také vychutnat milostný duet Kapitán srdce, který Radůza původně nazpívala s Janem Budařem, který se v živém provedení stal milostným kvartetem, z čehož pánové na pódiu nebyli až tak nadšení… Skladbu si můžete zdarma stáhnout na Supraphonline.cz

Nejen bubeník měl možnost hrát sám s Radůzou během koncertu, i další dva hráči dostali tuto možnost, jelikož vyhráli v rámci kapely konkurz díky tomu, že jsou nejhezčí z kapely, a dámská část posluchačstva ráda souhlasila s výsledky a projevila hlasité nadšení.

{youtube}ZklhGMJztrc{/youtube}

Já jsem obzvláště ocenila, že se kapela rozhodla zahrát skvělou píseň Skalák, kterou Radůza napsala na základě románu Tenkrát v ráji ( kultura21.cz/literatura/12665-fragment-knizni-novinka-tenkrat-v-raji-recenze ), která se z knižní podoby v těchto dnech začíná přetvářet i do podoby filmové.

Během večera jsme si společně s Radůzou taky zazpívali i důvěrně známé písně jako Nomádský stan, Prostři stůl, Ať není mi líto nebo Jednou to pomine a kdyby nenastala „policejní hodinka“, možná bychom tam byli ještě teď. Některé kapely zní lépe na albech, jiné na živo. Za Radůzu bych byla pro, abyste, pokud navštíví vaše město nebo okolí, vyrazili na koncert. Je to opravdu jedinečný zážitek, který vás jistě na dlouhou dobu potěší.

Radůza
Radůza (zpěv, klavír, kytara, akordeon, foukací harmonika), David Landštof (bicí), Jan Cidlinský (housle, baskytara), Josef Štěpánek (kytara)
Kdy: 22. 9. 2015
Kde: Palác Akropolis
Pořadatel: Junior Klub (Palác Akropolis)
Hodnocení: 100 %

Zdroj foto: autorka

< Předchozí		Další >