Reklama

Knihy slavných v Českém muzeu hudby

Email Tisk

muzeumnp logoNárodní muzeum představuje v Českém muzeu hudby výstavu Komu asi patřila?, kterou připravili odborníci z Knihovny Národního muzea.

do 6. března 2016 mají návštěvníci možnost dozvědět se, co si do svých knih zapisovali spisovatelé, umělci, politici, učenci, knihovníci, či šlechtici, nebo jaké knihy sbírali, co četli, komu knihy věnovali a co obdarovaným do knih napsali.

K vidění je například kniha hostů bývalého Šramotova mezinárodního restaurantu, Špalíček kramářských tisků s originální vazbou a titulním listem Josefa Váchala, či kniha, ve které z neznámých příčin uvízla kulka ze střelné zbraně.

Pro zájemce je připraven i bohatý doprovodný program v podobě komentovaných prohlídek a exkurzí do jediných dvou plně zachovalých palácových knihoven v Praze. Výstava, členěná do několika částí, seznamuje návštěvníky prostřednictvím vybraných ukázek s bohatstvím knižních fondů Národního muzea z hlediska jejich dřívější majitelské provenience i jejich tematické skladby.

Úvodní část výstavy Vlastencům umění milovným je věnována prvním dárcům knih a mecenášům z řad šlechty, kteří položili základy Knihovny Národního muzea (hraběti Kašparu Maria Šternberkovi, šlechtické rodině Kolowratů, Františku Josefu hraběti z Klebelsbergu a dalším), dále dárcům z okruhu vlastenecky smýšlejícího venkovského duchovenstva a světské inteligence, a konečně i některým významným zahraničním příznivcům a dárcům Národního muzea.

Druhý oddíl, nazvaný Lidé okolo knih: „…v koutku s knihou", představuje majitele a dárce z okruhu lidí, kteří významně, a to jak v kladném, tak v negativním slova smyslu, zasahovali do vzniku a podoby knih i do jejich uchování a zpracování. Patřili mezi ně milovníci knih – tiskaři, knihvazači, knihovníci, ale i „nepřátelé knih“ – cenzoři, inkvizitoři, ničitelé knih i celých sbírek.

Muzeumnp text

Další dvě části výstavy přibližují dva typy majitelů – vědce a učence a umělce. Vystaveny jsou knihy Joachima Barranda, Antonína Friče, J. E. Purkyněho, Jana Jessenia, Josefa Thomayera, Františka Palackého, Pavla Josefa Šafaříka, Josefa Dobrovského, či Josefa Jungmanna, ale také Karla Havlíčka Borovského, Jakuba Arbesa, Jana Nerudy, Julia Zeyera, Emy Destinnové, Olgy Scheinpflugové, Karla Högera, Jaroslava Ježka a mnohých dalších.

V dalším oddíle se návštěvníci seznámí s knihami politiků, novinářů, sportovců i zámožných mecenášů.

Další oddíl výstavy připomíná dobu, kdy bylo ženám upíráno právo na vzdělání a kdy vzdělaná žena-čtenářka a spisovatelka společnost zpravidla pobuřovala. Zájemci si zde mohou prohlédnout knihy Magdaleny Dobromily Rettigové, Boženy Němcové či Elišky Krásnohorské.

Předposlední část vychází z osobních knižních kolekcí bibliofilů; zahrnuje bibliografické unikáty i exemplářové knižní skvosty.

Výstava prezentuje výsledky vědeckého projektu Knihovny Národního muzea „Metodika výzkumu knižních proveniencí PROVENIO“, podpořeného Ministerstvem kultury ČR v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI). České muzeum hudby je otevřeno denně kromě úterý od 10 do 18 hodin. 

Zdroj foto: nm.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Hledat

Mimísek 20

Partneři

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Nové příběhy Oldřicha z Chlumu

krev na kapradi200Zatím poslední - ale ne nadlouho, protože brzy se milovníci jeho historických příběhů dočkají třetího dílu Přemyslovské epopeje – vydanou knihou historika Vla...

Divadlo

Mamma Mia odznie v podaní Adama Nováka. Český jazyk je v poradí pätnástym jazykom.

MammaMia 1Česká verzia Muzikálu Mamma Mia sa uskutoční 12. decembra v pražskom Kongresovom centre s kapacitou 1650 divákov. Od jeho vzniku si ho po celom svete navštívilo cez 54 miliónov diváko...

Film

Helena Třeštíková dokončila po třinácti letech film Mallory, který dává naději, že každý má šanci něco změnit

Mallory 200Dokumentaristka Helena Třeštíková dokončila po třinácti letech další ze svých dokumentů natočených časosběrnou metodou. V minulosti už zachytila dramatické životní osudy postav ve filmech Marcela, René nebo Katka, v nichž sledovala většinou život...