Reklama
Banner

Highway 61 Jazz & Blues Club - Chantel McGregor

Email Tisk

chant200Bez mučení se přiznám, že o této kytarové „čarodějnici“ z anglického hrabství West Yorkshire, narozené v Bradfordu zhruba před čtvrt stoletím, jsem toho moc nevěděl.  Když ale na síti pročítáte její hudební historii, tak při zjištění co vše stihla ve svém mladinkém věku, snadno uvěříte, že máte co dočinění s někým, kdo má budoucnost. Rád si dělám vlastní názor a na hudebníky obzvláště.

 

Chantel od vystudování prestižní  Leeds College of Music sbírá ve své zemi hudební ceny jak na běžícím pásu. V roce 2011 se jí ujal ostřílený producent a hledač talentů Livingstone Brown a na světě bylo její debutové album Like No Other. Její vlastní věci jak po hudební, tak i textové stránce opravdu nejsou jako žádná jiná. Ale muzikanti hrají především pro lidi na živo a na to jsem byl zvědav především. Taky na to, zda ztrácí kontrolu. Momentálně totiž na svém turné propaguje svůj druhý počin, čerstvou „placku“ Lose Control. Asi nepřekvapí, kdo ho opět produkoval.

chant0


Mám takovou obecnou poučku vypěstovanou časem. Čím menší a skromnější aparaturu vidím na klubovém pódiu, tím lepší hudební zážitek na mě čeká. Základní bicí souprava, žádné bedny velikosti skříně na šaty, jedna basa, tři kytary ve stojanu, jedna akustická, Fender a k mému překvapení jedna bělounká od Music Man. Vybaví se mi jména jako John Petrucci, Keith Richards, David Gilmour, Eddie Van Halen, Tony Levin nebo Rob Trujillo.  Taky už jsem dlouho neviděl legendární lampový zesilovač Carvin Lagacy, u jehož zrodu byl Steave Vai. Od jeho „světýlek“ jsem nemohl odtrhnout pohled.

chant5


Je to tady. Klasická anglická bledulka (v dobrém) bujných tvarů, v černých, místy průhledných vlajících šatech a na boso. Blůzička s jedním knoflíčkem co jen tak tak drží. Napadne Vás, než „hrábne„ do strun. Ano, podvědomě máme obecně vžito, že na kytaru s „kabelem“ hrají bravurně vesměs muži. Po prvních tónech zapomenete na zmíněný knoflíček a začnete se rozhlížet kolem, jestli jsou na tom ostatní stejně. Asi ano, protože po prvním kousku pěkně od podlahy Freefalling, chtěla Chantel navázat tak trochu nesměle (rozuměj hezky) kontakt s publikem jemňounkým hláskem s dotazem, jak tu říkáme té malé lahvi s vodou, co měla v ruce. Na její hlášku „flašička ?!?“ moc posluchačů nereagovalo a tak se jen usmála na zbytek kapely s poznámkou, že tu asi nikdo nemluví anglicky. Nemyslím si, že nulová reakce měla tento důvod. Prostě byli všichni paf z jejího feelingu. Jak sama na začátku slíbila, následovaly skladby jak z jejího prvního alba, tak i aktuálního. Burn your anger, Caught out, při Southern Belle si vystřihla jedno z dech beroucích sól, po kterém se už obecenstvo probralo z „šoku“ a sborově komentovalo její občerstvení „flaštičkáá“ !!! Na to ona odpovídala kombinací ruštiny a polštiny komicky  „na zdurovjééé“. Ledy byly tímto prolomeny a pak už si to všichni jen užívali !!

chant8

Po hodince toku energie s pódia zazněla Lose control a kapela si dala pauzu na flaštičku a pivo. Keith McParthling obrovitý bubeník, řekl bych keltských kořenů, si české pivo vyloženě užíval, stejně tak basák Colin Sutton. Druhou polovinu zahájila Chantel akustickou zasněnou Screams Everlasting sama na pódiu, následovala „předělávka“ Red House. Byla úžasná a jen to podtrhuje její um ! Těšil jsem se i na další bluesové standardy v jejím podání, ale tentokráte zůstalo jen u této jediné. Škoda ? Neřekl bych. Snad jindy. Tady byla sama za  sebe a to se mi líbí.  Fabulous, I’m no good for you, Your fever, Killink time, končila pak Walk on land, kterou věnovala Karlu Machartovi. Nadšené publikum si ještě vyžádalo přídavek v podobě Take the power. Pak už odložila krabičku s odposlechem, odpojila kytaru a pozvala posluchače ke stolu s CD, kde jim ráda podepíše, jak sama řekla cokoli. Taky slíbila, že tu není naposledy. Netrvalo dlouho a už se tvořila fronta nadšených uchazečů. Trpělivě si s každým popovídala (ano, obecenstvo umělo anglicky), když chtěl někdo fotku, neměla s tím sebemenší problém, občas totiž někdo potřeboval více pokusů. Většinou se totiž fotilo „krabičkou od mýdla“ jak říká jeden můj kamarád fotograf a Chantel to přecházela s úsměvem. Když pak vidíte, jak tahle sympatická dáma uklízí pódium, balí si kabely, zvukové krabičky, napadne vás slovo pokora. Téhle blonďaté čarodějnici s hbitými prsty fandím a přeju úspěch.

chant9


Už se těším na její příští koncert. Děkuji Martině a Pavlovi Doležalovým (a partě kolem nich), že umí i bez finančních dotací (i když to často není jednoduché), přivést k nám na jih muziku světového formátu a úspěšně tak pokračují v tom, co započal Karel Machart. Přál bych jim, aby si k nim našlo cestu více posluchačů. Jsem přesvědčen, že často ani netuší, jaké hvězdy jim tu hrají pod nosem. A to je škoda.

 

autor fotografií: Rudolf Hojdar


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Hledat

Mimísek 20

Partneři

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Jak dnes probíhá bitva o samotnou „duši Ruska“?

znicim jim zivot 200V posledních letech se na českém trhu vyrojila řada titulů věnovaných osobnosti současného ruského prezidenta či vztahu Ruska k Západu. Nyní vychází publikace, která se z tohoto scénáře vymyká – ZNIČÍM JIM ŽIVOT. Putinova válka s ...

Divadlo

Hmyzí revue ve Zlaté kapličce

ze zivota hmyzu perexZáměrem alegorických děl bylo odjakživa nastavovat společnosti zrcadlo a pomocí jinotajů přesně, i když převážně skrytě, poukazovat na palčivé problémy, které jsou ve většině případů přehlíženy. Ve Zlaté kapličce se ale tvů...

Film

KINO KABARET odhalil místo promítání

Kino kabaret 200Už 23. března 2015 se uskuteční zážitkové promítání utajeného filmu. Na svědomí to bude mít nový studentský projekt KINO KABARET, který pořádají studenti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně z Fakulty multimediálních komunikací. Pořadatelé a...