Do Příbrami putují české i zahraniční hvězdy klasické hudby, začíná 48. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka

Email Tisk

Devět klasických koncertů, dvě dětská představení, jedno benefiční vystoupení, premiéra literárně – hudebního projektu či soutěže v oboru skladba. Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram otevírá ve dnech od 28. dubna do 26. května svůj již 48. ročník a podobně jako v předešlých letech přiveze do Příbrami a jeho okolí vynikající umělce z oblasti klasické hudby a bohatý doprovodný program. V souznění motta letošního ročníku „My cizinou jsme bloudili“ pozvání „k návratu domů“ přijali například Štefan Margita, Radek Baborák, Guarneri Trio Prague, Michaela Fukačová a řada dalších vynikajících umělců.

„Ústředním tématem letošního ročníku HFAD je putování po cizině, které nás napadlo jednak v souvislosti se samotným Antonínem Dvořákem, jenž svůj stesk po domově při zahraničních cestáného HF AD Příbram.

ch neskrýval a uchoval jej do řady dopisů, ale také s ohledem na současné české umělce, kteří tráví většinu svého života v zahraničí a leckdy tam i našli svůj druhý domov. Je to případ i našich letošních účinkujících, kteří často vystupují na zahraničních pódiích a cestování po celém světě je jim tak blízké. Konkrétní znění motta My cizinou jsme bloudili pak vychází z úryvku ze slavného dueta opery Jakobín od Antonína Dvořáka,“ vysvětluje ředitelka Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram Albína Houšková.

Celý koncertní maraton zahájí světově proslulý hornista Radek Baborák, kterého doprovodí pro něj speciálně vzniklé hudební těleso Orquestrina. V dalších dnech pak vystoupí česko-rakousko-japonský komorní soubor Stratos Quartett, houslisté Jana Ludvíčková a Ondřej Lébr neboli Spohr Violin Duo, violoncellistka světového renomé Michaela Fukačová, kytarové kvarteto Guitar4mation a klavírní trio Guarneri Trio Prague. Závěrečný den pak bude ve znamení Štefana Margity, jenž se představí v doprovodu Symfonického orchestru hl.m. Prahy FOK. Hostem koncertu bude také loňská vítězka Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech v kategorii Junior Tereza Hořejšová.

„V každém ročníku představujeme publiku skladby či projekty, vytvořené přímo pro náš festival. Letos nás čeká premiéra hudebně-literárního pořadu, který je spojen s tématem pobytu Dvořáka v Americe, jeho tvorby a vzpomínkami na Vysokou a Příbramsko. Exkluzivně tak během večera uslyšíme Dvořákovy skladby i úryvky z jeho korespondence. Zajímavý rovněž bude tzv. Den s Antonínem Dvořákem s řadou programů na téma klasické hudby pro děti i dospělé. Akce a koncerty proběhnou v interiérech i exteriérech: v mateřských školkách a školách, v Městské knihovně, v nemocnici, v obchodním domě, v prostorách bývalého hostince Modrý hrozen, venku na ulicích, na náměstích, v parku. V průběhu celého dne se publiku představí profesionální umělci i žáci příbramských ZUŠ. Vyvrcholením dne bude koncert světoznámého multižánrového Epoque quartetu a ohnivá show skupiny Ilusias na hudbu Antonína Dvořáka,“ doplňuje Houšková.

Speciálním koncertem bude společné benefiční vystoupení Heroldova kvarteta, klavírních virtuosů profesora Ivana Klánského a Lukáše Klánského a mladé houslistky Pavly Tesařové, jehož výtěžek poputuje na konto obnovy vily Rusalka. Mottu „My cizinou jsme bloudili“ pak dostojí koncert se stejnojmenným názvem, na kterém kromě vedle árií a duetů z oper Antonína Dvořáka budou v premiéře uvedeny skladby laureátů prvního ročníku soutěže ve skladbě, vyhláše„V programu máme tradičně vyhrazen také prostor pro děti. Vedle již zmíněných programů v rámci Dne s Antonínem Dvořákem se děti z prvního stupně ZŠ můžou těšit na představení souboru Dětské opery Praha, který si pro náš festival připravil operu Kominíček od Benjamina Brittena.

Jednotlivé koncerty proběhnou již tradičně v prostorách Divadla Antonína Dvořáka Příbram, kostela sv. Jakuba, Galerie Františka Drtikola, Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami, na Zámku Březnice a nově také na Zámku Dobříš. Bližší informace naleznete na stránkách www.hfad.cz

dvorak

Foto: Martin Siebert

PROGRAM 48. ROČNÍKU HUDEBNÍHO FESTIVALU ANTONÍNA DVOŘÁKA PŘÍBRAM

28. dubna 18 h Divadlo A. Dvořáka Příbram
SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ - Radek Baborák a Orquestrina
3. května 19 h Památník A. Dvořáka ve Vysoké u Příbrami
Dvořákův Americký sen
4. května Den s Antonínem Dvořákem
Open air projekt s cca 20 koncertními vystoupeními, interaktivními vzdělávacími programy a besedami na nejrůznějších místech Příbrami
5. května 19 h Galerie Fr. Drtikola Příbram
Stratos Quartett
7. května 19 h Zámek Březnice
Spohr Violin Duo
10. května 19 h Památník A. Dvořáka ve Vysoké u Příbrami
Michaela Fukačová, violoncellový recitál
12. května 19 h Kostel sv. Jakuba Příbram
Guitar4mation
19. května 19 h Zámek Dobříš
Guarneri Trio Prague
20. květ na 19 h Památník A. Dvořáka ve Vysoké u Příbrami
Benefiční koncert pro vilu Rusalka

24. května 19 h Galerie Fr. Drtikola Příbram
„My cizinou jsme bloudili“
26. května 19 h Divadlo A. Dvořáka
ZÁVĚREČNÝ KONCERT FESTIVALU- Štefan Margita – Jubileum 2016
Dětské publikum:
17. května 9,30 h Divadlo A. Dvořáka Příbram
Dětská opera Praha – B. Britten: Kominíček
17. května 11 h Divadlo Antonína Dvořáka Příbram
Dětská opera Praha – B. Britten: Kominíček


ROZHOVOR S PROGRAMOVOU ŘEDITELKOU FESTIVALU ALBÍNOU HOUŠKOVOU

Co přinese letošní 48. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram?
Celkem se diváci mohou těšit na devět klasických koncertů a doprovodný program v podobě operního představení určeného dětskému publiku a open air projektu s 18 koncertními vystoupeními, vzdělávacími programy a besedami na nejrůznějších místech Příbrami. V rámci HFAD bude rovněž uspořádán benefiční koncert pro vilu Rusalka. Jako každý rok máme na programu rovněž světovou premiéru projektu, který vznikl na náš impuls a speciálně pro náš festival. Letos se takto publiku v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami poprvé představí hudebně-literární pořad s názvem Dvořákův Americký sen. Skladby Antonína Dvořáka a jeho žáků na konzervatoři v USA: Willa Mariona Cooka, Rubina Goldmarka (učitel Coplanda a Gershwina) a Harryho Burleighe doprovodí výňatky z korespondence Antonína Dvořáka, tzv. „Amerických“ dopisů herec Jan Šťastný. Skladby přednesou Petra Vondrová (mezzosoprán), Irvin Venyš (klarinet) a Martin Kasík (klavír).
Festival se nese v podtitulu „My cizinou jsme bloudili“, můžete letošní motto objasnit, proč jste ho zvolili?
Dramaturgie letošního 48. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram je, obdobně jako minulé dva ročníky, definována jednotným námětem, který tvoří rámec všech koncertů. Pro rok 2016 je zvoleno motto „My cizinou jsme bloudili“, což je nejen úryvek ze slavného duetu z opery Jakobín, který zazněl jako přídavek na zahajovacím koncertu loňského ročníku festivalu v podání famózního Adama Plachetky a skvělé čínské sopranistky Xianyu Yuege, ale zároveň myšlenkou spojující Dvořákův život, jehož stesk a touhu po návratu domů do Čech během zahraničních pobytů máme uchovány v řadě jeho dopisů, s životem soudobých českých umělců, kteří díky svému mistrovství tráví většinu svého života na cestách po zahraničních pódiích, nebo již někde v cizině našli svůj druhý domov.
Na co Vy osobně se z letošního programu nejvíce těšíte?
Každý z koncertů bude jedinečný a já se těším na všechny. Nejvíce jsem zvědavá na reakce publika. Je nádherné pozorovat, jak lidé reagují na výkony umělců. Je potěšující, že máme možnost lidem ten krásný zážitek přinášet. Osobně se těším na první ročník naší doprovodné akce Den s Antonínem Dvořákem. Jelikož je naším cílem, aby v průběhu jednoho dne zněla v Příbrami na co nejvíce místech klasická hudba, čeká nás dvacítka koncertů a akcí v nejrůznějších prostorách. Nákupním střediskem a školami počínaje, nábřežím či sadem pod Svatou Horou zdaleka nekonče.
Myslí Hudební festival Antonína Dvořáka také na dětské publikum?
Již třetí rok za sebou zveme děti z prvního stupně základní školy na operní představení – letos na Kominíčka Benjamina Brittena v podání Dětské opery Praha. V loňském roce jsme museli zájemce o vstupenky na představení odmítat, proto jsme pro tento rok připravili dvě představení a vzhledem k totálnímu vyprodání i těchto představení to vypadá, že příští rok už představení budou tři. Kromě operního představení se ale děti mohou těšit na baletní, resp. taneční představení malých baletek ze zlínského studia Ballerine. A aby toho nebylo málo, připravujeme i několik pořadů o hudebních nástrojích, které se objeví v rámci Dne s Antonínem Dvořákem, stejně jako pořad akademické malířky Věry Krumphanzlové o inspiraci malíře klasickou hudbou. Věra Krumphanzlová zároveň bude předsedkyní poroty dětské soutěže v malbě, která bude vyhlášena v souvislosti s operními představeními.
Novým pořadatelem festivalu se od letošního ročníku stala nezisková organizace Dvořákovo Příbramsko, co od této změny očekáváte a již se nějak projevila?
K změně pořadatele festivalu jsme dospěli po řadě diskuzí s představiteli Města Příbram. Společným jmenovatelem těchto diskuzí byl zájem o rozvoj festivalu, využití jeho potenciálu pro prospěch města i regionu. Shodli jsme se, že pokud chceme mít z festivalu reprezentativní projekt, který bude vedle uměleckých kvalit generovat i ekonomický efekt pro region, je nezbytné změnit systém jeho organizace i financování. Z toho důvodu vznikla nezisková organizace Dvořákovo Příbramsko,z.ú., která pořádání festivalu převzala, a jejíž pozice nám umožňuje vytvářet vícezdrojové financování festivalu a pružně reagovat na možnosti různé spolupráce. V současné době intenzivně pracujeme na vytváření vazeb s partnery, vzniká klub podnikatelů podporujících Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram. Spolupracujeme rovněž s řadou institucí, festival se koná pod záštitou hejtmana Středočeského kraje Ing. Miloše Petery a získal také podporu Středočeského kraje, podporu Města Dobříš, spolupracujeme s muzei, zámky a dalšími objekty. Generálním partnerem samozřejmě zůstává Město Příbram.

ROZHOVOR S ANTONÍNEM DVOŘÁKEM III.

Jaká je podle Vás úroveň vážné hudby v Česku?
I když jsem hudební laik a pouhý konzument (posluchač) hudby, mohu se připojit k odborným názorům v tom, že v naší vlasti máme několik dobrých symfonických orchestrů a dokonce několik špičkových. Příkladem toho špičkového orchestru je Česká filharmonie, kterou pod vedením generálního ředitele Davida Marečka a šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka mám možnost slyšet nejčastěji. Přiznám se i k tomu, že je mi blízká i tím, že můj dědoušek byl jejím prvním dirigentem. U nás máme i řadu menších hudebních těles a komorních ensemblů, z nichž mnohé dosahují vysoké umělecké úrovně. Pokud jde o vokální hudbu, jak sborovou, tak i sólovou, domnívám se, že zejména v sólovém zpěvu jsme ve světě na vysoké úrovni. Nechci jmenovat, protože bych mohl snadno někoho opomenout. Jsem ale rád, že v této oblasti umění jsem natolik aktivní, že třeba na karlovarské pěvecké soutěži Antonína Dvořáka, kam pravidelně již přes 20 let jezdím, uděluji vlastní cenu.

Proč by se o vážnou hudbu měli lidé zajímat a poslouchat ji?
"Sine musica nihil sum" - "Bez hudby nejsem nic" - říkám společně s panem profesorem Josefem Kouteckým. Zájem o poslech tzv. "vážné hudby", která paradoxně nemusí být vůbec vážná, by měl vyplynout v každém posluchači zcela přirozeně. Poslech by nás měl pohladit, polaskat a potěšit. Hudba přece nemá jazykové bariéry, a tak "rozumíme" stejně dobře Američanu Gershwinovi jako Angličanu Brittenovi, Němci Brahmsovi, Maďaru Bartokovi i našemu Janáčkovi. Přesto ale vždy vítám "zasvěcení slovem" a tím přiblížení vážné hudby i nezasvěceným. Hudba pak je sama nejušlechtilejším prostředkem k propojení pout mezi lidmi, mezi národy a v budoucnu snad i mezi planetami.
Musím se přiznat k tomu, že do jisté míry lituji současnou mladou generaci, která si často ničí sluch a kazí vkus, vedle dalších negativ jako je slovní zásoba a vyjadřování, upuštění od kultivovaného písemného projevu atd. atd. Naopak jsem vždy velmi potěšen, když na koncertě vážné hudby se setkám s větším množstvím mladých lidí, ať již mezi posluchači, či mezi účinkujícími.

V čem vidíte jedinečnost a sílu tvorby Antonína Dvořáka?
Jedinečnost a sílu mého dědouška vidím především v jeho všestrannosti. Myslím, že neexistuje hudební žánr, který by byl úplně vynechal. Tento problém ale nechme odborníkům. Jeho jedinečnost a síla byla v jeho " lidství", v jeho pracovitosti, lásce k vlasti a rodině. On za svůj poměrně krátký život, necelých 63 let, v době, kdy neexistovala letecká doprava, procestoval devětkrát Anglii, dvakrát Ameriku, jedenkrát Rusko a mimo to podnikl nesčetně cest do Německa, Rakouska i po své vlasti. Vedle češtiny dovedl německy a anglicky. Jeho dochovaná korespondence je obsažena ve čtyřech knihách, z nichž každá má přes 300 stran.

Kterou skladbu od svého „dědouoška“ máte nejraději?
Těžko odpovídám na otázku, kterou z Dvořákových skladeb mám nejraději. Je to asi stejné dilema, jako byste položili otázku matce, které ze svých dětí má nejraději. Trochu to upřesním. Moje láska ke klasické hudbě začínala u dědouška jeho F-dur houslovým kvartetem a u Čajkovského jeho b-moll klavírním koncertem. To již je ale hrozně dávno. Postupoval jsem přes symfonie, od deváté zpátky a zjišťoval jsem, že je "jedna hezčí, než druhá". Moc jsem si zamiloval Svatební košile a mou trvalou láskou jsou Biblické písně. Mé kmetství orientuje "moji hudební lásku" stále více k Requiem, Stabat Mater a Te Deum.

Co jste zdědil po svém slavném dědečkovi?
Po dědouškovi jsem zdědil asi jen "skřivánka", který ráno docela rád vstává ve čtyři hodiny. Jinak bohužel morálně nic. Fyzicky (hmotně) pak podíl na jeho letním sídle ve Vysoké, dvě pohlednice ("čumkarty"), poslané dědouškem mému otci, z nichž jedna by zasluhovala zápis do Guinessovy knihy rekordů, protože dvě slova s použitím pouhých čtyř písmen vyjadřují kategorický imperativ "Uč se!", jeden cvikr, jednu špičku na cigára a pečetítko. Vím, že se o dědouškovi vypravují anekdoty o jeho málomluvnosti, ale v tomto případě nešlo o "málopisnost", leč o jasný požadavek hlavy rodiny. Do politiky by se býval dědoušek asi nehodil, ale přece to dotáhl na poslance.

ROZHOVOR S RADKEM BABORÁKEM

Celý letošní ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka zahajujete, jak se na koncert těšíte a co od něho očekáváte?
Těším se moc. Děkuji za celý soubor za pozvání! Očekávám hlavně, jak bude znít Dvořákovo Largo z deváté sinfonie v mé úpravě pro soubor.

Vystupujete na festivalu v Příbrami poprvé?
Ano, je to poprvé.

Můžete blíže představit hudební těleso Orquestrina, které Vás bude při zahajovacím koncertu doprovázet?
Orquestrina je projektem mého souboru Baborak Ensemble ve kterém spolupracujeme s Epoque kvartetem a Pepinem Valáškem z Clarinet faktory a dalšími přáteli. Název má naznačovat, že se jedná o typ trochu netradičního tělesa - malého tanečního orchestru. Za své jméno vděčí nahrávce, která vznikla a takto se jmenovala z prostého důvodu - všechny skladby jsou nějak inspirované tancem.

Čeho si ve své kariéře nejvíce vážíte?
Nejvíce si vážím, že mohu spolupracovat se svými blízkými kamarády a spolužáky, se kterými se známe třeba i více než třicet let. Také toho, že jsem se dokázal osamostatnit a opustit orchestr a že se mi daří, se jako hornista, dirigent, pedagog uživit hudbou.

Proč jste si vybral za nástroj hornu?
To byla spíš asi náhoda, ale celá rodina jsme muzikanti, takže se dá asi říci, že kdyby to nebyla horna, byl by to třeba hoboj nebo klavír.

Mottem letošního 48. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka se stal název slavného duetu z opery Jakobín „My cizinou jsme bloudili“. Co pro Vás osobně znamená "bloudění cizinou", jak vnímáte dlouhodobý pobyt v zahraničí ve vztahu k domovu či k hudbě českých autorů?
Ten stesk si umím představit. Já jsem ho měl také. Ale jasné je, že v profesním životě muzikantském, je cestování běžné, pokud není ten dotyčný umělec místním matadorem a nespecializuje se na vystupování pouze tam, kde má známé a kde se proslavil jinak než tím co umí. Já jsem se musel stát Evropanem, nebo světoobčanem z důvodu, že poptávka po lesním rohu prostě není tak veliká jako třeba po klavírních koncertech a protože mnohé nabídky z ciziny jsou lákavé. Za všechny bych uvedl Japonsko, zemi klasické hudbě zaslíbenou, kde je dobrý a pracovitý muzikant oceněn, nejen finančně, jinak než u nás. Koneckonců i to byl důvod Dvořákova nebo Smetanova bloudění cizinou.

ROZHOVOR SE ŠTEFANEM MARGITOU

Jaký vztah máte k Příbrami a Hudebnímu festivalu Antonína Dvořáka?
Festival Antonína Dvořáka znám docela dobře z vyprávění svých kolegů a kolegyň a samozřejmě občas sleduji jeho prezentaci na internetu, protože dnes je možno získat velmi rychle informace. Těším se na milé publikum v Příbrami i na všechny, kteří tento festival organizují.

Co pro Vás znamená jméno Antonín Dvořák a kdy jste se poprvé setkal s jeho tvorbou?
Tvorba Antonína Dvořáka mne provází od mých studií na Konzervatoři, je to hudba, která doslova chytne za srdce asi každého interpreta a hlavně posluchače. Jeho písně rád zpívám a miluji jeho oratorní a kantátová díla.

Jaká Dvořákova skladba se Vám líbí nejvíce?
Je těžko označit jediné dílo, mám rád Dvořáka „celého“, je to asi největší génius české hudby a v cizině jsou jeho díla oblíbená a často provozovaná. Pokud bych musel vzít s sebou na pustý ostrov jen omezený počet děl, byla by to skladba Stabat mater a Requiem.

Na Vás je závěrečný koncert celého festivalu, na co se mohou diváci v Příbrami těšit?
Chtěl bych posluchačům zazpívat nejen árie z oper, ale i písně, jejichž interpretaci se v poslední době stále častěji věnuji, doufám, že se program bude líbit.

Jak dlouho může být člověk špičkovým operním pěvcem?
Jsem typ člověka a umělce, který se příliš neohlíží, a raději směřuji stále kupředu. A tak vedle svých závazků, z nichž některé sahají až do roku 2019/20, plánuji další projekty, kterými bych chtěl oslovit posluchače a návštěvníky svých koncertů.

Mottem 48. ročníku se stal název slavného duetu z opery A. Dvořáka Jakobín: „My cizinou jsme bloudili“. Co pro Vás osobně znamená "bloudění cizinou", jak vnímáte dlouhodobý pobyt v zahraničí ve vztahu k domovu či k hudbě českých autorů?
Na prvním místě je pro mne pracovní pobyt v zahraničí vždy velkou výzvou a zkouškou, všude je nesmírně tvrdá konkurence a nemilosrdný soud publika a hudební kritiky. Zároveň jsem vždy tak trochu reprezentantem české hudební kultury a jsem pyšný na jména skladatelů, jejichž díla často zpívám – zejména tvorba Janáčka a samozřejmě i Dvořáka.
Jsou zde i další momenty, které ve zkratce vnímám jako: balení kufrů, rychlé přizpůsobení jinému prostředí včetně hotelů a podobně, nutnost být absolutně připraven, nebýt nikdy nemocen (pokud to vůbec lze), nutnost najít modus vivendi s kolegy pěvci a všemi dalšími aktéry operního představení, zejména spolupráce s režisérem a dirigentem. Ale rád se vracím po každém takovém představení a několikaměsíčním pobytu domů. A těším se na krásné koncerty a skvělé publikum tady u nás, což platí samozřejmě i pro město spojené s Antonínem Dvořákem, Příbram.



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Banner

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 26

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Knihy Mladé fronty ve výběru projektu Velký knižní čtvrtek

ctvrt 20019. března 2015 vychází u příležitosti Velkého knižního čtvrtku dvě knihy z produkce Nakladatelství Mladá fronta, které byly zařazeny do výběru 15 knih projektu VKČ.

...

Divadlo

Nora, osekaná, Helmerová

nora uvodkaHenrik Ibsen a jeho Nora (původně Domeček pro panenky) patří k divadelní klasice. Hra byla napsaná před více než sto lety, ale její téma – postavení žen ve společnosti - je živé dodnes. Inscenace brněnské Reduty (Národní divadlo Brno) přijela v p...

Film

Srpnový návod na přežití podle AXN

axn 200Ve druhé polovině prázdnin se společně s AXN zaměříme na to, jak přežít, vydělat spoustu peněz a jak si nabytého jmění dosytnosti užít.

...